Kolik je jazyků ve světě? - Svět cestování

Kolik jazyků vlastně existuje na světě? Odpověď zní: 6 000 až 7 000. Po celém světě, v 189 nezávislých státech, jimiž prošlo i mé putování, jsem se setkal s neuvěřitelnou jazykovou rozmanitostí. Sedm miliard lidí – tolik řečníků mluví těmito jazyky, od těch nejrozšířenějších až po ty, které zná jen několik stovek lidí v odlehlých vesnicích. To je síla a krása lidské komunikace.

Evropa, i když relativně malý kontinent, se pyšní přibližně 225 původními jazyky. To představuje pouhá 3 % světového počtu, ale i tato menšina ukazuje, jak bohatá a různorodá je evropská historie a kultura. Mnohé z těchto jazyků jsou ohroženy zánikem, což je smutná skutečnost, s níž jsem se osobně setkal při svých cestách. V některých regionech se mladí lidé učí dominantní jazyky na úkor svých mateřských jazyků. Zachování jazykové rozmanitosti je klíčové pro uchování kulturního dědictví.

Zajímavostí je, že množství jazyků neustále kolísá. Některé jazyky zanikají, zatímco jiné se rodí – často jako směsice několika jazyků, které se vzájemně ovlivnily. Tento dynamický proces je fascinujícím svědectvím lidské adaptability a kreativity.

Jaký jazyk je nejpoužívanější?

Nejrozšířenějším jazykem na světě je podle odhadů CIA World Factbook mandarínština (čínština), s neuvěřitelnými 936,7 miliony mluvčích. To je číslo, které vám dá pořádně zabrat, představit si tolik lidí hovořících stejným jazykem! Je to jazyk s bohatou historií a spoustou dialektů, takže komunikace v Číně může být překvapivě různorodá, i když se všichni domluví mandarínštinou.

Na druhém místě se umístila španělština se 429,5 miliony mluvčích. Její popularita je jasně patrná při cestování po Latinské Americe a Španělsku. Naučit se základy španělštiny vám dramaticky zjednoduší cestování a otevře dveře k neuvěřitelné kultuře a gastronomii.

Třetí příčku obsazuje angličtina s 340,6 miliony mluvčích. Je to jazyk mezinárodní komunikace, ideální pro cestování po světě. Ačkoliv se vám může zdát, že ji všichni rozumí, je důležité si uvědomit, že existuje mnoho různých dialektů a akcentů, které mohou vést k nedorozuměním.

Arabština se umístila na čtvrtém místě s 266,6 miliony mluvčích. Cestování po arabském světě je fascinující, ale znalost arabštiny je neocenitelná pro hlubší prozkoumání kultury a historie regionu. Nenechte se odradit složitostí abecedy, odměnou vám bude bohatství zkušeností.

Zajímavost: Počet mluvčích se neustále mění a tyto statistiky jsou pouze odhady. Mnoho lidí mluví více než jedním jazykem, což ztěžuje přesné měření.

Tip pro cestovatele: Naučit se alespoň pár základních frází v místním jazyce je vždycky skvělý nápad. Ukázaná snaha o komunikaci v jazyce země, kterou navštěvujete, je často oceněna více než perfektní angličtina.

Učte se jazyk postupně, ne hned všechno najednou.
Používejte jazykové aplikace a online zdroje.
Nebojte se dělat chyby – to je součást procesu učení.
Mandarínština – klíč k fascinující čínské kultuře.
Španělština – otevírá dveře k Latinské Americe a Španělsku.
Angličtina – nezbytná pro mezinárodní komunikaci.
Arabština – klíč k prozkoumání arabského světa.

V jaké zemí se učí čeština?

Češtinu tu na Filozofické fakultě UP v Olomouci studují studenti z celého světa! Už jsem potkal lidi z Evropy, samozřejmě, ale i z exotických míst jako Egypt, Korea, Austrálie, Singapur nebo Mexiko. V rámci Letní školy slovanských studií tu panuje skvělá atmosféra. Olomouc je navíc perfektní základna pro výlety – hrady, zámky, jeskyně… prostě ideální místo pro kombinaci studia a poznávání krás Moravy. Kolem Olomouce je spousta cyklostezek, takže jsem si i pěkně zajezdil na kole. Doporučuji návštěvu Hornomoravského údolí, kde je nádherná příroda a spousta turistických tras. A po náročném dni studia nebo túře je skvělé ochutnat místní speciality v některé z olomouckých hospůdek.

Jak těžká je čeština?

Čeština je jazyk s poměrně složitou gramatikou, mnoha výjimkami a bohatou morfologií. Největší výzvou je pro cizince bezesporu skloňování a časování. Naučit se ji vyžaduje vytrvalost a systematický přístup. Nicméně, s dostatečnou motivací a správným studijním postupem je to dosažitelný cíl.

Osobně jsem zjistil, že komunikace s rodilými mluvčími je klíčová. Rodina, přátelé a učitel mi výrazně pomohli zlepšit mou mluvenou češtinu. Dnes již mohu plynule konverzovat, i když samozřejmě stále dělám chyby. Dobře rozumím mluvenému slovu.

Pro turisty je užitečné:

Naučit se základní fráze a slovíčka – pro orientaci a základní komunikaci.
Stáhnout si aplikaci s češtinou – pro překlad a výslovnost.
Používat online slovníky – pro rychlé vyhledání neznámých slov.

Můj osobní problém představuje psaní, které vyžaduje hlubší znalost gramatiky a pravopisu. Doporučuji procvičovat psaní pravidelně, například psaním poznámek nebo krátkých textů.

Užitečné zdroje pro učení češtiny:

Online kurzy češtiny
Učebnice češtiny pro cizince
Lingvistické aplikace

Jaký jazyk se vyplatí naučit?

Pro aktivní turistu je klíčová angličtina – základní pro komunikaci skoro kdekoliv. Španělština se pak hodí v Latinské Americe, kde se nachází spousta úžasných treků a horolezeckých destinací v Andách. Mandarínština otevírá dveře do Asie, například k prozkoumání fantastických tras v Číně, Nepálu nebo Tibetu. Ale pozor, tam se vám může hodit i znalost místních dialektů! Arabština je zase užitečná při výpravách do severní Afriky a na Blízký východ, kde najdete nádherné pouště a historické památky. Kromě toho, Python nebo JavaScript – pro plánování tras pomocí GPS dat, analýzu výškových profilů nebo tvorbu vlastních cestovních aplikací. Znalost programování vám zkrátka usnadní cestování a zároveň umožní sdílení zážitků s ostatními.

Proč se učit maďarsky?

Říká se, že maďarština je nejvíce tvůrčí jazyk na světě a já to po letech putování po Karpatské kotlině mohu jen potvrdit. Její flexibilní pořadí slov umožňuje nečekanou slovní hříčku a expresivitu. Zaujalo mě, jak lze z pouhých předpon a přípon, či dokonce ze dvou přípon, vytvořit zcela nová slova – to je pro lingvistu jako já fascinující! Představte si, kolik možností kreativního vyjádření to nabízí! Znalost maďarštiny vám otevře dveře k bohaté kultuře a historii této země, k jejím lidovým písním a pohádkám, k neobyčejné gastronomii. A nemluvě o tom, jak se vám s maďarštinou v ruce otevírají další dvířka do sousedních zemí, kde se s ní setkáte v neočekávaných podobách. Je to jazyk, který vás bude neustále překvapovat a obohacovat – gramatická pravidla se stávají spíše kreativní hrou než suchou naukou. Výuka maďarštiny je dobrodružství samo o sobě.

Neztrácejte čas, pusťte se do toho! Užijte si jedinečnou syntaxi a objevujte krásy maďarského jazyka.

Mimochodem, věděli jste, že maďarština patří do ugrofinské jazykové rodiny, což ji řadí mimo indoevropské jazyky, čímž se stává ještě unikátnější?

V jaké zemi se učí čeština?

Čeština? Ano, učí se ji po celém světě! Na vlastní kůži jsem to zažil na Letní škole slovanských studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Potkal jsem tam studenty z nejrozmanitějších koutů – od klasické Evropy až po exotické destinace jako Egypt, Korea, Austrálie, Singapur a Mexiko. Olomouc sama o sobě je úžasné město, plné historie a krásných památek – ideální místo pro prohloubení znalostí češtiny v autentickém prostředí. Kromě samotné výuky je škola skvělou příležitostí poznat nové kultury a navázat přátelství s lidmi z celého světa. Doporučuji všem, kdo uvažují o studiu češtiny, aby zvážili právě tuto možnost. Univerzita Palackého nabízí skvělé zázemí a kvalitní výuku. Nezapomenutelný zážitek je zaručen, a to jak z jazykového hlediska, tak z hlediska poznávání krás Moravy a České republiky. Mnoho studentů kombinuje studium češtiny s cestováním po České republice, objevováním Prahy, Brna, ale i menších měst a vesnic. Je to ideální způsob, jak si procvičit jazyk v praxi a zároveň prožít nezapomenutelné dobrodružství.

Tip pro zájemce: Zarezervujte si ubytování s předstihem, zejména v letních měsících, jelikož Olomouc je během letní školy plná studentů.

Kolik slov má český jazyk?

Kolik slov má čeština? To je otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět. Slovníky uvádějí čísla kolem 250 000, ale to zahrnuje i archaismy, odborné termíny a slova s okrajovým užíváním. Představte si to jako obrovskou knihovnu, jejíž většina knih leží zaprášená na nejvyšších policích. Průměrný Čech, podobně jako průměrný turista, který navštíví jen nejznámější památky, aktivně používá jen zlomek tohoto bohatství – odhadovaných 3 000 až 10 000 slov, s průměrem kolem 5 000. Lingvistka Marie Těšitelová ve své knize „O češtině v číslech“ tuto skutečnost podrobně rozebírá. Zajímavé je srovnání s jinými jazyky – například angličtina se pyšní mnohem větším počtem slov, avšak i tam platí, že aktivní slovní zásoba běžného mluvčího je mnohem menší než celkový počet slov v jazyce. Je to jako cestování – můžete znát mapu celého světa, ale prohlédnete si jen malou část. Znalost 5000 slov vám ale bohatě stačí k plynulé komunikaci a k pochopení většiny textů. A co víc – cestování po jazykovém světě je stejně obohacující jako cestování po světě skutečném.

Jaký je nejtěžší jazyk pro Čechy?

Často slýchám otázku, jaký jazyk je pro Čechy nejtěžší. A odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Záleží totiž na mnoha faktorech, včetně předchozích jazykových zkušeností a osobních predispozic. Nicméně, objektivně, podle různých jazykových studií, patří mezi nejtěžší jazyky pro mluvčí češtiny bezpochyby čínština, s jejími tóny a znaky, arabština se svou složitou gramatikou a odlišným písmem, a japonština, která kombinuje znaky s abecedou.

Zajímavost: Během mých cest po Asii jsem si uvědomil, jak enormně náročné je naučit se čínštinu. Počet znaků, které je třeba zvládnout, je obrovský a samotná výslovnost, ovlivněná tóny, představuje pro Čecha značnou překážku. Mnohem snazší se mi zdála japonština, i když i tam existují své specifické výzvy.

I Evropa skrývá jazyková úskalí. Finština, s jejích čtrnácti pády (oproti sedmi v češtině!), představuje pro Čechy značnou výzvu. Představte si, že se musíte naučit 7 navíc! Během mého pobytu ve Finsku jsem si uvědomil, jak důležitá je v tomto případě píle a trpělivost.

Na druhou stranu, existují jazyky, které se nám, Čechům, učí relativně snadno. Díky podobnosti slov a gramatiky, se ruština, polština a chorvatština jeví jako relativně přístupné.

Tip pro cestovatele: Angličtina je pro nás relativně snadná, ale nepodceňujte ji! Znalost angličtiny vám značně usnadní cestování po světě.

Závěrem je důležité podotknout, že obtížnost jazyka je subjektivní záležitost. To, co je pro jednoho těžké, může být pro druhého snadné. Nejdůležitější je motivace a systematický přístup k učení.

Jaký je nejjednodušší jazyk na světě?

Otázka nejjednoduššího jazyka světa je sporná, záleží na výchozím jazyce a kritériích. Mnoho lingvistů by ale mezi nejjednodušší zařadilo skandinávské jazyky, konkrétně norštinu, švédštinu a dánštinu. Z mé vlastní zkušenosti z cest po Skandinávii mohu potvrdit, že jejich gramatika je relativně přímočará, s malým množstvím pádů a složitých časů. Jednoduchá je i fonetika – výslovnost se často blíží psané podobě.

Dobrá zpráva pro začínající cestovatele: Díky podobnosti mezi norštinou, švédštinou a dánštinou se porozumění mezi mluvčími těchto jazyků dá poměrně snadno dosáhnout, i s omezenou znalostí každého z nich.

Zajímavé je také zmínit malajštinu a indonéštinu (bahasa Indonesia). I když jsem je osobně nestudoval, z mých cest po jihovýchodní Asii vím, že se o nich mluví jako o poměrně snadno naučitelných.

Hlavní výhody malajštiny a indonéštiny:

Relativně jednoduchá gramatika.
Latinská abeceda.
Široké rozšíření v regionu.

Nicméně, jednoduchost jazyka je subjektivní. Co se může zdát jednoduché pro rodilého mluvčího angličtiny, může být pro mluvčího češtiny náročnější a naopak. Proto je nejlepší způsob, jak zjistit, který jazyk je pro vás nejjednodušší, vyzkoušet si ho sami.

Kolik existuje řečí?

Kolik jazyků vlastně existuje? Tohle je otázka, na kterou vám žádný průvodce nedá jednoznačnou odpověď. Ethnologue, uznávaný zdroj v této oblasti, hovoří o 6500 až 7000 živých jazycích. Tohle obrovské rozpětí ale odráží hlavní problém – hranice mezi jazykem a dialektem je často velmi rozostřená. Můj vlastní zkušenost z cest po světě mi to potvrzuje. Někdy jsem se v jedné vesnici setkal s dialektem, který se od “oficiálního” jazyka lišil natolik, že jsem si připadl, jako bych se ocitl v úplně jiné jazykové oblasti. A to ani nemluvím o jazycích, které existují pouze v ústní tradici a nikdy nebyly zaznamenány písemně. Mnoho z nich pomalu mizí, a to je obrovská škoda. Představte si, kolik fascinujících příběhů, kultur a pohledů na svět s nimi zmizí. Z tohoto důvodu je důležité podporovat jazykovou rozmanitost a snažit se zachovat i ty nejmenší a nejvzácnější jazyky. Zkuste se na své další cestě zamyslet nad tím, co znamená jazyková rozmanitost a jaká je její hodnota. Překonání jazykové bariéry často znamená i překonání bariéry kulturní a otevírá dveře k nezapomenutelným zážitkům.

Myslete na to, že tato čísla se neustále mění. Jazyky se vyvíjí, zanikají a nové vznikají. Často je klasifikace spíše politickým než lingvistickým procesem. Mnoho jazyků se vlivem globalizace ztrácí ve prospěch dominantních jazyků, jako je angličtina, španělština nebo mandarínština. To znamená, že cestovatel má sice snadnější komunikaci v celosvětově rozšířených jazycích, ale zároveň ztrácí možnost potkat se s jedinečnou lingvistickou a kulturní rozmanitostí.

Jaký je nejlehčí jazyk na světě?

Když se mě ptáte na nejjednodušší jazyk světa, musím říct, že to není úplně jednoduchá otázka. Záleží na vašem mateřském jazyce a zkušenostech. Já sám jsem procestoval svět křížem krážem a potkal jsem lidi mluvící stovkami jazyků. Z mých zkušeností severské jazyky, jako norština, švédština a dánština, řadí mezi ty přístupnější pro rodilého mluvčího angličtiny, například. Gramatika je relativně přímočará, mluvnice se podobá angličtině a existují podobnosti v slovní zásobě.

Slyšel jsem ale i o malajštině a indonéštině (bahasa Indonesia), které se prý také učí snadno. Osobně jsem se s nimi nesetkal tak intenzivně, abych to mohl potvrdit, ale jejich fonetika je údajně velmi intuitivní a gramatika srozumitelná. Je důležité si uvědomit, že jednoduchost jazyka je subjektivní. Vždy záleží na osobním přístupu a úsilí studenta. I zdánlivě jednoduchý jazyk vyžaduje učení, trpělivost a praxi.

Další faktor, který je třeba zvážit, je oblast, kde se jazyk používá. V severských zemích je vysoká úroveň angličtiny, což studium usnadňuje. V Indonésii nebo Malajsii se vám ale angličtina bude hodit méně, takže se na tamní jazyky budete muset soustředit víc.

Co je nejdelší České slovo?

Nejdelší české slovo? To je otázka, která by mohla vyvolat debatu v každé hospodě od Šumavy po Beskydy. Obecně se za nejdelší považuje „nejneobhospodařovávatelnějšími“, skvost s 45 písmeny, který by mohl potrápit i zkušeného lingvistu. Představte si, vyslovit to po třech pivách na horské chatě!

Toto slovo se ale v běžné konverzaci nepoužívá, na rozdíl od slova popisujícího nemoc plic – tu způsobuje vdechování popela a písečného prachu.

Ústav pro jazyk český však upozorňuje na potenciál pro tvorbu ještě delších slov. Skutečně, složeniny v češtině jsou neomezené, a tak se může objevit i „nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími“, které by délkově překonalo „nejneobhospodařovávatelnějšími“. Představte si, jak by se s tímto slovem museli popasovat studenti češtiny v Brně, Prahy nebo Olomouci!

Délka českých slov je fascinující. Prohlídka Českého jazykového ústavu by se mohla proměnit v cestu do fascinujícího světa jazykových kuriozit. Při cestování po Česku jsem si všiml, jak se místní s jazykem hrají, a tato hra s délkou slov je jednou z nich. Zde několik příkladů, jak se jazyk mění v závislosti na regionech:

Dialekty: V některých regionech se používají slova s odlišnými předponami a příponami, což může ovlivnit délku.
Profesní slang: V různých profesích se používají specifické výrazy, které mohou být delší než běžná slova.

Závěr? Nejdelší české slovo je spíše otázkou definice a kontextu než jednoznačné odpovědi. Každopádně, český jazyk je fascinující a plný překvapení, a jeho bohatství se projevuje i v délce slov.

Co je nejlehčí jazyk?

Nejlehčí jazyk? To záleží na tom, co považuješ za lehké. Pro Evropana jsou asi nejdostupnější severské jazyky – norština, švédština a dánština. Gramatika je relativně jednoduchá, méně pádů než v češtině, a slovní zásoba se dá s trochou snahy pochopit i bez hlubšího studia. Užitečné, když se vydáš na trek po norské divočině, švédských horách, nebo dánských ostrovech!

Tip pro turisty: Naučit se pár základních frází v místním jazyce vždycky zlepší zážitek z cesty a usnadní komunikaci s místními.

Zdaleka od Skandinávie se pak mluví o jednoduchosti malajštiny a indonéské bahasa. Já osobně jsem je nezkoušel, ale slyšel jsem, že jejich fonetika je poměrně přímočará. Ideální, když plánuješ výpravu do jihovýchodní Asie! Představ si, že naviguješ po džungli s mapou a kompasem, a najednou potkáš domorodce – a rozumíte si!

Praktické rady pro výuku jazyka před cestou:

Základní fráze pro turistické situace (požádání o pomoc, směr, jídlo…)
Využijte online kurzy a aplikace – jsou dostupné a efektivní.
Naučte se číst základní značení na mapách a turistických cedulkách.

Ovšem pozor! Lehké jazyky mohou být snadněji osvojitelné pro začátečníky, ale zvládnutí konverzace na pokročilejší úrovni vyžaduje stejnou píli jako u jakéhokoli jiného jazyka.

V jakých státech se mluví česky?

Čeština, jazyk s bohatou historií a literaturou, se oficiálně používá v České republice a na Slovensku. Nicméně, její vliv sahá mnohem dál. V USA, Kanadě, Německu, Rakousku, Rumunsku, Austrálii, na Ukrajině, v Srbsku, Chorvatsku a Polsku žijí početné komunity českých emigrantů a jejich potomků, kteří češtinu udržují naživu, ať už v rodinách, nebo v rámci specifických kulturních institucí. Setkal jsem se s ní v nečekaných koutech světa – od malých českých pekáren v New Yorku, přes studentské spolky v Berlíně, až po rodinné oslavy v Sydney. Odhadovaný počet mluvčích dosahuje 13 milionů (2024). Její unikátní slovní zásoba a gramatika ji řadí mezi západoslovanské jazyky, patřící do indoevropské jazykové rodiny. Písmo je latinka, která v průběhu staletí prošla určitou evolucí, od gotiky až k dnešní podobě. Množství dialektů v minulosti vedlo k určitému standardizačnímu procesu, který se však i dnes neustále vyvíjí s vlivem médií a globalizace.

Který jazyk je nejbližší češtině?

Nejbližší češtině je bezesporu slovenština. Rozumění mezi oběma jazyky je na vysoké úrovni, a to i pro méně zkušeného mluvčího. Mnoho slov je prakticky identických, rozdíly jsou spíše v gramatice a některých výslovnostních nuancích. Kdybyste se ocitli na Slovensku, komunikace by neměla být problém. Po slovenštině následuje lužická srbština a polština, s nimiž je čeština také srozumitelnější než s ostatními slovanskými jazyky. Zajímavé je, že i když se čeština vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny koncem 10. století, jejím vývojem byly silně ovlivněny i jazyky sousední, a proto najdeme v češtině německá, latinská a i další půjčky. Při cestování po českých zemích a sousedních zemích, jako je Slovensko, Polsko, či Německo, oceníte tuto jazykovou blízkost. Pozor však na dialekty – česká mluva se liší regionálně a některé nářečí mohou být pro cizince náročnější na pochopení.

Co je esperanto?

Esperanto, původně známé jako Lingvo Internacia, je nejrozšířenějším mezinárodním pomocným jazykem, s nímž jsem se setkal na svých cestách po světě. Jeho jednoduchost a logická struktura jsou fascinující. Naučit se základy je poměrně snadné, což je obrovská výhoda pro překonávání jazykových bariér.

Název „esperanto“ pochází od pseudonymu L. L. Zamenhofa, polského lékaře, který jej v roce 1887 publikoval. Jeho cílem bylo vytvořit jazyk, který by sloužil jako most mezi různými kulturami a usnadnil komunikaci mezi lidmi z celého světa. A věřte mi, funguje to!

Na svých cestách jsem se setkal s komunitami esperantistů v nejrůznějších koutech zeměkoule. Jeho popularita mě překvapila.

Praktická využitelnost: Používá se nejen v malých komunitách, ale také na mezinárodních konferencích a ve specifických online fórech.
Gramatika: Jednoduchá a pravidelná gramatika usnadňuje učení a zapamatování si.
Slovník: Slovník je tvořen z kořenů mnoha evropských jazyků, díky čemuž je intuitivní pro mluvčí těchto jazyků.

Z mého pohledu je Esperanto víc než jen jazyk; je to myšlenka, snaha o globální porozumění. Je to nástroj k překonání kulturních bariér a k propojení lidí napříč světadíly.

Tip pro cestovatele: Naučit se základy esperanta před cestou do zahraničí může být velmi užitečné, zvláště pokud se chystáte do zemí s méně rozšířenými jazyky.

Co je těžší němčina nebo angličtina?

Otázka, zda je těžší němčina nebo angličtina, je spíše subjektivní, podobně jako otázka, zda je těžší vylézt na Kilimandžáro nebo na Matterhorn. Z mé zkušenosti s cestováním po Evropě a komunikací s lidmi z různých koutů světa, se zdá, že angličtina má menší počáteční bariéru. Její gramatika je relativně přímočará, s méně složitým systémem časů a skloňování než němčina. Angličtina je navíc světový jazyk, takže s ní narazíte na mnohem více příležitostí k praxi, ať už v Berlíně, Londýně, nebo třeba v Bangkoku. Němčina, na druhou stranu, se pyšní bohatším systémem skloňování podstatných jmen, přídavných jmen a zájmen, což pro začátečníky představuje značnou výzvu. Myslete na to jako na zdolávání strmého kopce versus pomalou, ale vytrvalou cestu přes rovinu. Naučit se němčinu vyžaduje více času a úsilí, ale odměnou vám bude hlubší porozumění kulturnímu bohatství střední Evropy a přístup k literatuře a hudbě, které byste jinak minuli. Rozhodujícím faktorem je ale nakonec individuální přístup k učení a motivace. Pro někoho může být logická struktura němčiny jednodušší než chaotická výslovnost angličtiny, pro jiného naopak.

Co je nejdelší české slovo?

Otázka po nejdelším českém slově je jako hledání nejvyšší hory – závisí na definici. Klasicky se uvádí „nejneobhospodařovávatelnějšími“, 45 písmen dlouhý titán označující něco, co se nedá obhospodařovat, a to v superlativu. Zní to jako název nějakého zapomenutého horského průsmyku v Karpatech, kam se jen tak nedostanete.

Ale, jak upozorňuje Ústav pro jazyk český, v češtině je možné tvořit nekonečně dlouhá složená slova. Představte si například „nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími“. To už zní jako popis ztracené civilizace, která vynalezla stroj na nekonečné násobení.

Zajímavostí je, že nejdelší slova často popisují medicínské termíny. Jedno z nich, s 45 písmeny, označuje vážné plicní onemocnění způsobené vdechováním prachu a popela. To by se mohlo stát i při cestě po opuštěných dolech v Jižních Čechách, kde jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, jak drsné může být prostředí.

Nejdéle česká slova tedy nemají pevnou délku. Je to spíše jazyková hra, která ukazuje na flexibilitu a bohatství češtiny. Možnosti kombinování přípon a předpon jsou prakticky neomezené, podobně jako možnosti objevování krás naší země.

Pamatujete si, co jste si z jazyka z cest vzali? Je to fascinující, jak se slova a fráze z různých koutů světa propojují s naší mateřštinou.
Tip pro cestovatele: Na cestách nezapomínejte na ochranu dýchacích cest, zvláště v prašném prostředí!