Kolik je poplatek za obnovitelné zdroje?

Poplatek za obnovitelné zdroje energie (POZE), pozastavený v roce 2025 a uhrazovaný státem, se vrací na vyúčtování zákazníků. Tento poplatek, jehož výše je 599 Kč s DPH za MWh, je v Česku unikátní a jeho implementace se liší od přístupů v mnoha dalších zemích EU. Například v Německu se podobné poplatky, podporující obnovitelné zdroje, často integrují do celkové ceny elektřiny a nejsou vykazovány jako samostatná položka. Ve Španělsku zase existuje komplexní systém dotací a pobídek pro výrobce a spotřebitele zelené energie, odlišný od českého systému. Francie zase klade důraz na jadernou energii, proto je tam struktura poplatků odlišná. Zatímco v některých zemích se poplaky za obnovitelné zdroje vypočítávají progresivně dle spotřeby, v Česku je poplatek plošný. Tento systém, navzdory jeho návratu, stále vyvolává diskuzi o jeho efektivitě a transparentnosti a jeho srovnání s mezinárodními standardy ukazuje rozmanitost přístupů k podpoře zelené energie v Evropě.

K 599 Kč s DPH za MWh je potřeba přičíst poplatky za distribuované množství. Vzhledem k rostoucím cenám energií je důležité si uvědomit celkovou výši nákladů a porovnat nabídky různých dodavatelů.

Co je to PCC?

PCC, neboli Pistol Caliber Carbine, je karabina používající pistolové náboje, nejčastěji 9 mm Luger. Setkal jsem se s ní na střelnicích od amerického Divokého západu až po klidné středoevropské lesy. Její popularita pramení z nízkých nákladů na střelivo – výrazně levnějšího než u puškových nábojů – a z příjemné, snadno ovladatelné střelby s minimálním zpětným rázem. To ocení jak začátečníci, tak zkušení střelci, ať už se jedná o rekreační střelbu, sportovní soutěže, nebo dokonce o sebeobranu (v zemích, kde je to povoleno). Znalci oceňují její kompaktní rozměry a variabilitu úprav, díky čemuž je PCC skvělým společníkem pro různé situace. V různých zemích jsem viděl PCC v mnoha provedeních, od minimalistických modelů až po vysoce upravené varianty s taktickými doplňky. Je to zbraň, která si našla své místo po celém světě.

Mimochodem, PDW (Personal Defense Weapon) je podobný koncept, ale obvykle s ještě menším kalibrem a zaměřením na osobní ochranu.

Co patří mezi obnovitelné zdroje energie?

Jako vášnivý turista vím, že obnovitelné zdroje energie jsou klíčové pro ochranu naší krásné přírody. V Čechách máme štěstí na pestrou paletu:

Voda: Vodní elektrárny, ať už velké přehrady nebo malé vodní díla v horských bystřinách, dodávají energii a často jsou skvělým cílem výletů. Mnoho z nich nabízí nádherné výhledy a turistické stezky v okolí.
Vítr: Větrné elektrárny se stávají běžnou součástí krajiny, ačkoliv jejich vizuální dopad je diskutovaný. Při túrách po rovinách a kopcích je vidíte poměrně často. Zkuste si představit energii větru, která vás žene dopředu!
Slunce: Solární panely na chatách a v horských útulnách jsou čím dál častější. Sluneční energie je čistá a dostupná, i když závislá na počasí. Ideální pro dobíjení baterií na výletech!
Biomasa a bioplyn: Myslete na to, že i oheň v tábořišti je formou energie z biomasy! Bioplyn z organického odpadu je skvělý zdroj energie s malým dopadem na životní prostředí, ale jeho dostupnost je lokálnější.
Tepelná čerpadla: Tyto systémy využívají energii z okolního prostředí – země, vody nebo vzduchu. Praktické v horských chatách, ale i v obytných domech v okolí turistických oblastí. Úspora energie a ohleduplnost k přírodě v jednom!
Geotermální energie: Energie z hlubin země. Využívá se k vytápění a ohřevu vody, ale v České republice je její potenciál spíše omezený. Některé lázně však tento zdroj využívají.
Kapalná biopaliva: Biodiesel z rostlinných olejů je alternativou k fosilním palivům. Používá se v dopravě, ale v turistice je jeho využití méně časté.

Pro každého turistu by mělo být důležité chránit přírodu a využívat obnovitelné zdroje energie.

Co jsou obnovitelné suroviny?

Obnovitelné suroviny? To je téma, které mi, zkušenému cestovateli, leží na srdci. Prostě proto, že jsem je viděl v akci po celém světě. Obnovitelné suroviny jsou v podstatě materiály, které se samy obnovují, ať už neustále, nebo cyklicky. Myslete na klasiku: dřevo – viděl jsem úžasné bambusové lesy v Asii, které rostou neuvěřitelnou rychlostí. Nebo vláknina – bavlna, len, konopí… vyráběné po staletí, ale s rostoucí poptávkou po udržitelných materiálech se jim dostává nové pozornosti. A co kůže, vlna, kaučuk? Zcela přirozené materiály, ale jejich produkce musí být eticky a udržitelně řízena. Zde je to klíčové – udržitelnost.

Můj kamarád, farmář z Ekvádoru, mi vyprávěl o řepkovém oleji a jeho využití v biopalivech. Zní to skvěle, ale i tady je důležité dbát na to, aby pěstování nevedlo k odlesňování. A co je ještě důležitější, nezapomínejme na vodu, vzduch a půdu. Ty jsou základním kamenem všeho. V Peru jsem viděl, jak důmyslný systém zavlažování umožňuje pěstování plodin i v suchých oblastech. Udržitelné hospodaření s těmito zdroji je klíčové pro budoucnost planety a pro nás všechny. Nejde jen o samotné suroviny, ale i o jejich zodpovědné využívání.

Zkuste si uvědomit, z čeho je vyrobený váš oblečení, nábytek a jídlo. Vědomé výběry pomáhají vytvořit poptávku po obnovitelných a etických surovinách a tím i podporují udržitelnější svět.

Co jsou udržitelné potraviny?

Představte si, že putujete po světě a ochutnáváte místní speciality. Udržitelné potraviny? To není jen módní výstřelek, ale klíč k ochutnání skutečné chuti dané oblasti a zároveň k udržení jejího bohatství pro budoucí generace. Neexistuje žádná univerzální definice, ale já bych to shrnul takto: jde o systém, kde výroba, zpracování, distribuce a konzumace jídla minimalizují negativní dopady na planetu a lidi. Myslete na lokální farmáře, kteří pěstují s respektem k půdě, na tradiční postupy šetrné k přírodě, na snížení odpadu a na spravedlivé obchodní praktiky. Často to znamená kratší přepravní trasy, minimalizaci obalů a podporu biodiverzity. Myslete na malé rybí farmy v Japonsku s šetrným chovem, na úžasné ovoce a zeleninu pěstované s láskou na italských farmách nebo na tradiční způsob zpracování masa v Argentině. Všechno to souvisí s tím, jak jídlo cestuje od pole na náš stůl a jaký otisk to zanechává na naší planetě a na společnosti. Klíčem je volit jídlo s nízkým uhlíkovým otiskem, podporovat bioprodukty a vyhýbat se potravinám s dlouhou dopravní cestou. To je autentická chuť cestování, chuť udržitelnosti.

Proč platíme za obnovitelné zdroje?

Platíte za obnovitelné zdroje? To je otázka, kterou si klade mnoho lidí. Cestuji po světě už léta a vidím, jak se přístup k energii liší v různých koutech zeměkoule. V některých oblastech je závislost na fosilních palivech stále dominantní, s viditelnými důsledky pro životní prostředí. Jinde se naopak daří prosazovat zelenou energii, a to s pozitivním dopadem na krajinu i kvalitu života.

Poplatek za obnovitelné zdroje energie (POZE) není jen nějaká daň navíc. Je to investice do budoucnosti. Pomáhá financovat rozvoj a implementaci technologií, které nám umožní opouštět závislost na uhlí, ropě a plynu.

Proč je to důležité?

Ochrana klimatu: Obnovitelné zdroje snižují emise skleníkových plynů, čímž pomáhají bojovat proti klimatickým změnám a jejich devastujícím dopadům, které jsem na svých cestách viděl na vlastní oči – od tání ledovců po extrémní povodně.
Energetická nezávislost: Diverzifikace zdrojů energie nás chrání před cenovými výkyvy a závislostí na nestabilních regionech.
Zlepšení kvality životního prostředí: Méně znečištění ovzduší znamená čistší vzduch a zdravější životní prostředí, co je patrné i v mých cestovních zážitcích z míst s rozvinutými obnovitelnými zdroji.

Přechod na obnovitelné zdroje není jednoduchý a vyžaduje značné investice. POZE je jedním z nástrojů, jak tento přechod financovat efektivně a spravedlivě.

Jaké jsou hlavní oblasti financování?

Výstavba nových elektráren na obnovitelné zdroje (solární, větrné, vodní…)
Modernizace energetické sítě, aby zvládala integraci fluktuujících obnovitelných zdrojů.
Výzkum a vývoj nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů.
Podpora energetických úspor a efektivního využívání energie.

Věřím, že investice do obnovitelných zdrojů je investicí do zdravé planety a do naší budoucnosti. A to je něco, co za to stojí.

Kolik procent energie v ČR je z obnovitelných zdrojů?

Česká republika nejenže splnila cíl 13 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2025, ale v roce 2025 se tento podíl vyšplhal dokonce na 17,7 %. To je skvělý výsledek, ale stále máme rezervy. Biomasa, zejména z lesnictví a zemědělství, tvoří největší část, následovaná větrnou a sluneční energií. Zajímavé je, že rozložení obnovitelných zdrojů po republice není rovnoměrné – například větrná energie dominuje v některých regionech, zatímco v jiných hraje prim solární. Pro dosažení klimatických cílů EU a pro energetickou nezávislost je však nezbytné dále investovat do rozvoje a diverzifikace obnovitelných zdrojů, například do modernizace vodních elektráren nebo do geotermální energie. Potenciál je obrovský, ať už jde o využití sluneční energie na střechách budov, či o rozvoj větrných parků v méně hustě osídlených oblastech.

Co je jedním z hlavních problémů obnovitelných zdrojů?

Prozkoumal jsem řadu zemí a všude se potýkají s podobnou výzvou – vysokými počátečními náklady obnovitelných zdrojů. Představte si například rozlehlé solární farmy v poušti Atacama – jejich výstavba vyžadovala obrovské investice, které se ale časem vrací díky nízkým provozním nákladům a stabilitě dodávek. Podobně je tomu u větrných elektráren, kde se sice počáteční cena turbín zdá vysoká, ale úspora emisí skleníkových plynů a energetická nezávislost státu dlouhodobě převažují. Problém spočívá v tom, že tyto investice často překračují možnosti jednotlivých domácností či menších firem, a proto je nutná podpora státu formou dotací, úvěrů s nízkým úrokem nebo daňových úlev, aby se urychlil přechod k udržitelné energetice. Z vlastní zkušenosti vím, že efektivita obnovitelných zdrojů je přímo úměrná rozsahu investic a technologické vyspělosti, a proto je klíčové podporovat výzkum a vývoj v této oblasti.

Jaké zdroje energie se v přírodě nacházejí?

Znáte ten pocit, když se ocitnete uprostřed divoké přírody a uvědomíte si, jaká síla v ní dřímá? Je to síla energie, která pohání celý náš svět. A právě o ní si dnes povíme.

Nevyčerpatelné zdroje energie jsou pro naši planetu absolutně klíčové. Jsou to zdroje, které se nám, alespoň v lidských časových měřítcích, nezdá, že by se vyčerpaly. A věřte mi, zažil jsem je na vlastní kůži při svých cestách po světě:

Sluneční záření: Od afrických savan, kde slunce pálí neúprosně, až po zasněžené vrcholky And, sluneční energie je všudypřítomná. Viděl jsem, jak ji využívají místní obyvatelé k sušení ovoce, ohřevu vody, a dokonce i k výrobě elektřiny s pomocí solárních panelů – i v těch nejodlehlejších koutech světa.
Energie vody: Vzpomínám si na majestátní vodopády Iguazu, jejich síla je neuvěřitelná! Energie proudící vody se využívá k výrobě elektřiny v hydroelektrárnách po celém světě. Setkal jsem se s nimi v Norsku, kde jsou nedílnou součástí krajiny, i v daleké Asii.
Větrná energie: Na holandském pobřeží jsem zažil sílu větru doslova na vlastní kůži. Větrné elektrárny jsou stále častějším jevem, a to nejen v Evropě, ale i v Severní Americe a Austrálii. Jsou symbolem snahy o udržitelnou energii.
Geotermální energie: Island je fascinující místo! Zde jsem se přesvědčil o síle energie z hlubin Země. Geotermální energie se používá k vytápění domů, ale i k výrobě elektřiny.
Nukleární energie: Toto je téma, u kterého je potřeba opatrnosti. I když je zdrojem energie, její využití nese s sebou značné riziko. Osobně jsem se s jadernými elektrárnami setkal v několika zemích, a je mi jasné, že debata o jejich bezpečnosti a vhodnosti bude pokračovat.
Energie přílivu: V pobřežních oblastech se využívá energie přílivu a odlivu. Je to fascinující proces, který jsem pozoroval na mnoha místech, a jeho potenciál pro výrobu energie je stále zkoumán.

Obnovitelné, ale vyčerpatelné zdroje jsou ty, které sice můžeme obnovovat, ale jejich dostupnost není nekonečná. Závisí na rychlosti růstu a obnově:

Biomasa: V Jižní Americe jsem viděl rozsáhlé plantáže cukrové třtiny, které se využívají k výrobě biopaliv. Je to jeden z příkladů biomasy, která se využívá pro získání energie.
Bioplyn: Produkce bioplynu z organického odpadu je stále populárnější, a to i v zemích, které se na první pohled jeví jako technologicky zaostalé. Zde je důležitý místní přístup a efektivní řešení.

Výzkum a vývoj v oblasti energetiky neustále pokračuje. Nové technologie nám umožňují využívat zdroje efektivněji a šetrněji k životnímu prostředí. Moje cesty po světě mi ukázaly, jak důležité je hledat udržitelná řešení a respektovat sílu přírody.

Proč je nutné hledat alternativní zdroje energie?

Hledání alternativních zdrojů energie je pro nás, co rádi vyrážíme do přírody, naprosto klíčové. Fosilní paliva nejenže ničí klima, a tím i ty krásné scenérie, které milujeme, ale také znečišťují ovzduší a vodu, což přímo ovlivňuje kvalitu našich výletů. Přechod na obnovitelné zdroje, jako je sluneční energie nebo energie větru, nám umožní šlapat po horských stezkách a dýchat čistý vzduch bez obav z kyselých dešťů, které ničí lesy a jezera. Nezávislost na dovozu fosilních paliv je pak navíc i otázkou energetické bezpečnosti – představte si výlet do hor bez spolehlivého zdroje energie pro navigaci nebo nouzové volání. Investice do solárních panelů na horské chatě nebo větrné elektrárny v odlehlé oblasti je tak nejen ekologicky správné, ale i praktické a zvyšuje komfort našich dobrodružství.

Mnoho obnovitelných zdrojů energie je navíc přímo vázáno na krásy přírody. Představte si, jak sluneční panely tiše pracují na sluncem zalité louce, nebo jak větrné turbíny elegantně tančí ve větru na hřebenech hor. A co teprve geotermální energie, která využívá teplo ze zemského nitra – to je přece úžasný způsob, jak se napojit na sílu samotné planety, na které se tak rádi procházíme.

Zkrátka, investice do obnovitelných zdrojů je investicí do budoucnosti, do zdravější planety a do lepších podmínek pro naše outdoorové aktivity. Je to záležitost, která nám umožňuje spojit ochranu životního prostředí s praktickým přínosem pro náš aktivní životní styl.

Co je hlavním zdrojem energie?

Hlavním zdrojem energie na světě stále zůstávají fosilní paliva – uhlí, ropa a zemní plyn. Viděl jsem na vlastní oči těžbu uhlí v Číně, rozsáhlá ropná pole na Blízkém východě a obrovské zásobníky zemního plynu v Rusku. Jejich dominance je zřejmá, ačkoliv obnovitelné zdroje, jako solární a větrná energie, zaznamenávají dramatický nárůst. Zatím však nestačí pokrýt globální energetickou poptávku. Zajímavé je, že distribuce těchto zdrojů je velmi nerovnoměrná – některé země jsou bohaté na ropu, jiné na uhlí, a to má obrovský dopad na jejich ekonomiku a geopolitickou pozici. Tento nerovnoměrný rozložení zdrojů vede k závislostem a konfliktům. Přechod na udržitelné zdroje je nezbytný, ale je to dlouhodobý a komplexní proces, vyžadující značné investice a mezinárodní spolupráci.

Osobně jsem svědkem devastujících dopadů těžby fosilních paliv na životní prostředí. Od znečištěných řek až po devastovanou krajinu – je jasné, že cesta k udržitelné budoucnosti vede přes diverzifikaci energetických zdrojů a minimalizaci dopadů na naši planetu.

Kdy se vrací peníze za energie?

Vracení přeplatku za energie? To je jako čekání na vrchol po náročné túře! Závisí to na termínu vyúčtování, který je pro každého dodavatele jiný, jako jsou různé trasy k vrcholu. Nejpozději by vám ale peníze měly přijít na účet v den splatnosti uvedený na faktuře. To je jako dosažení cíle – jasně daný termín.

Najdete ho na levé straně první strany vyúčtování. Představte si to jako mapu – tam najdete všechny důležité informace.

Aby to bylo ještě jasnější, zkuste si to představit takto:

Vyúčtování: Je to jako zapsání trasy po túře do deníku – shrnutí spotřeby energie za dané období.
Přeplatek: To je jako bonus – najednou máte extra energii pro další dobrodružství.
Datum splatnosti: To je jako termín dalšího výstupu – jasně daný čas, kdy se vám přeplatek vrátí.

Tip pro zkušené turisty: Uchovávejte si všechny faktury, jako důkaz o zdolání vrcholů! To se vám bude hodit, kdybyste se potřebovali zorientovat v “terénu” a řešit případné nesrovnalosti.

Co je to Ptca?

PTCA, dnes častěji označovaná jako PCI (perkutánní koronární intervence), je zákrok, který jsem pozoroval v mnoha světových kardiocentrech, od moderních klinik v Singapuru až po o něco skromnější zařízení v Andách. Jde o minimalně invazivní metodu, při které se zúžené místo věnčité tepny, zásobující srdce krví, rozšíří pomocí tenkého katétru s malým balónkem na konci. Představte si to jako miniaturní pneumatiku, která se nafoukne a „vyrovná“ zúžení, čímž se obnoví průtok krve. Často se k balónku přidává stent – malá kovová síťka, která drží tepnu otevřenou a snižuje riziko opětovného zúžení. Zákrok je relativně rychlý a po něm pacienti obvykle zůstávají v nemocnici jen krátce. Jeho úspěšnost je vysoká, ale jako u každého medicínského zákroku, existují rizika, o kterých by se měl pacient s lékařem podrobněji poradit. Pro cestování po zákroku platí, že je nutné se řídit lékařskými doporučeními, a to jak co se týče fyzické aktivity, tak i léků. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že i po PCI je možné cestovat, ovšem s rozvahou a respektem k vlastním tělesným limitům.

Proč si nepořizovat fotovoltaiku?

Zvažujete fotovoltaiku? Předtím, než se vrhnete na instalaci, zkuste se na to podívat trochu z jiné perspektivy, třeba z té mé, cestovatelské. Viděl jsem na svých cestách fantastické příklady udržitelné energie, ale také projekty, které se ukázaly jako ekologická katastrofa. A věřte mi, instalace solárních panelů na střechu není vždycky taková idylka, jak se na první pohled zdá.

Závist okolí – tohle je fakt. Na některých místech jsem se setkal s doslova nepřátelstvím vůči lidem, kteří si pořídili solární panely. Není to moc příjemné, věřte mi. A to ani nemluvím o rodinných sporech, které se mohou rozpoutat.

Vyplatí se to vůbec? To je otázka na miliardu korun. Cena panelů, instalace, případné úpravy střechy… A pak je tu ten klíčový faktor – kolik energie skutečně vyrobíte a kolik za ni ušetříte. Neexistuje univerzální odpověď, je to individuální a závisí na mnoha faktorech (orientace střechy, stínění, spotřeba energie, ceny energií atd.). Vždycky si nechte vypracovat detailní propočet od několika nezávislých firem, a i tak si dejte pozor na skryté poplatky. Mnohokrát jsem se na svých cestách setkal s projekty, které na papíře vypadaly perfektně, ale v realitě se to celé zvrhlo v finanční katastrofu.

Likvidace panelů – to je další velká neznámá. Za pár let budou panely na konci své životnosti a jejich ekologická likvidace není zrovna levná záležitost. Informace o tom jsou spíše kusé a cena se může vyšplhat do nečekaných výšin. Je nutné si tohle důkladně ověřit předem a ideálně zařadit do celkového propočtu.

Miliardy a ekologie – výroba solárních panelů je energeticky náročná a vyžaduje těžbu vzácných kovů. Tohle je fakt, který se často zamlčuje. Ano, solární energie je skvělý krok správným směrem, ale není to zázračné řešení. “Zálohování” uhelnými zdroji – to je bohužel stále realita. Dokud nebude dostatek energie z obnovitelných zdrojů, je nutné počítat s tím, že solární panely budou doplněny konvenčními zdroji.

Proč mít fotovoltaiku?

Fotovoltaika? To je paráda pro nás, co rádi vyrážíme do přírody! Žádný smog z elektráren, žádné poškozené ekosystémy. Je to čistá energie ze slunce, obnovitelná a prakticky nekonečná. Představ si, že si můžeš dobíjet svoje GPS, foťák, nebo i powerbanku pro telefon čistou energií, i když jsi uprostřed hor nebo v divočině. Výroba elektřiny z fotovoltaiky je navíc nenáročná na suroviny, na rozdíl od fosilních paliv. A co víc? Můžeš si ji nainstalovat i na svůj batoh, stan, nebo třeba na karavan a být tak energeticky soběstačný i na těch nejodlehlejších místech. Žádný transport uhlí, žádné jaderné reaktory – jen slunce a ty.

Co je to ECP?

Eozinofilní kationický protein (ECP), to je něco, co jsem potkal na mnoha svých cestách, a to ne vždy v příjemných kontextech. Je to klíčový protein uvolňovaný eozinofily, tymi bílými krvinkami, co se aktivují při alergických reakcích a parazitárních infekcích. Myslete na něj jako na indikátor zánětu – vysoká hladina v krvi (séru) často signalizuje potíže. Zjistil jsem, že je to důležitý marker pro řadu onemocnění plic, například astma. Jeho přítomnost souvisí s uvolňováním cytokinů, zánětlivých signálních molekul, které vyvolávají alergické reakce. Představte si to jako výstražnou vlajku imunitního systému, ale je nutné si uvědomit, že vysoká hladina ECP sama o sobě nediagnostikuje nemoc, ale poukazuje na probíhající zánětlivý proces. Na mých cestách jsem se naučil, že správná diagnostika vyžaduje komplexní přístup, nejen měření ECP.

Zajímavé je, že ECP má i toxické účinky na parazity a některé buňky, což je důležité při obraně organismu. Je to tedy dvojsečná zbraň – účinná při boji proti patogenům, ale i škodlivá, pokud je její hladina příliš vysoká.

Co je to OZE?

OZE, neboli obnovitelné zdroje energie – to je pro nás turisty klíč k nezávislosti v divočině! Představte si: žádné benzínové generátory, žádné starosti s benzínem.

Hlavní zdroje OZE, které využijete i na výletech:

Slunce: Solární panely pro dobíjení elektroniky – nezbytné pro navigaci, fotografování a spojení s civilizací. Důležité je vědět, že účinnost je závislá na počasí, a tak je potřeba mít i záložní řešení.
Vítr: Malé větrné turbíny se používají čím dál častěji. Ideální pro místa s pravidelným větrem, ale výkon je kolísavý.
Voda: Hydroelektrárny, i když spíš v rozsahu celých elektráren, než individuálního použití. V turistice se spíš zaměřte na to, jak šetrně k vodě přistupovat.
Biomasa: Dřevo na oheň pro vaření nebo ohřátí se. Důležité je dodržovat předpisy o rozdělávání ohňů a dbát na bezpečnost.

Méně běžné, ale zajímavé možnosti:

Geotermální energie: V některých oblastech je možné využít zemské teplo. To je ale spíš pro stálá obydlí, než pro přenosné použití v turistice.
Tepelná čerpadla: V kombinaci s geotermální energií nebo slunečními kolektory mohou být efektivní pro vytápění chat a podobných staveb, ale pro běžný trek je to nepraktické.
Kapalná biopaliva: Bioethanol a biodiesel jsou pro pohon aut. Pro pěší turistiku nepodstatné.

Správně zvolené OZE vám pomohou prožít dobrodružství v přírodě s menším dopadem na životní prostředí a větší nezávislostí.