Česká republika se v roce 2035 zavazuje k ambicióznímu cíli – recyklovat nejméně 65 % komunálního odpadu. To je výzva, kterou si uvědomuji i já, zkušený cestovatel, který viděl, jak se s odpadem nakládá v různých koutech světa. Některé země jsou v tomto směru mnohem dál, jiné bohužel zaostávají.
Co to pro nás znamená v praxi?
Znamená to důslednější třídění odpadu. A to už od domu. Ačkoliv se to na první pohled může zdát jako drobnost, je to klíčový krok k dosažení cíle. Myslete na to jako na dobrodružství – objevování, co se dá recyklovat a co ne.
A co když se nám to nepodaří?
Neúspěch v dosažení tohoto cíle bude mít značné důsledky, nejen environmentální, ale i ekonomické. Evropská unie klade na recyklaci velký důraz a nedodržení cílů může vést k finančním sankcím.
Tipy pro efektivnější třídění (inspirované z mých cest):
- Jednoduchost: Méně kategorií, více efektivity. Zjednodušte si třídění na minimum, co nejlépe vám vyhovuje a udržujte si to.
- Kompostování: Bioodpad je poklad! Kompostování je skvělý způsob, jak zmenšit objem odpadu a obohatit vaši zahradu (což se hodí i na cestách, například v kempech).
- Využívání opakovaně použitelných obalů: Jednorázové plasty jsou nepřítel číslo jedna. Na cestách jsem si oblíbil látkové tašky a opakovaně použitelné lahve na vodu.
- Podpora lokálních iniciativ: V mnoha městech existují projekty zaměřené na recyklaci a udržitelnost. Zapojte se!
65 % v roce 2035 je reálný cíl, ale vyžaduje si spolupráci nás všech.
- Investice do infrastruktury pro třídění a recyklaci.
- Vzdělávání a osvěta veřejnosti.
- Odpovědnost výrobců a prodejců za likvidaci obalů.
Co se děje s odpadem v Praze?
Praha, evropská metropole s bohatou historií, se pyšní i moderním systémem nakládání s odpadem. Mobilní sběrné dvory (MSD) fungují jako efektivní řešení pro objemný odpad – nábytek, elektrospotřebiče a podobně. Tyto mobilní sběrné body se pravidelně přesouvají po městě, takže každý Pražan má snadný přístup. Kromě MSD, Praha využívá i velkoobjemové kontejnery (VOK), rozmístěné přímo v ulicích. Tento systém zajišťuje pohodlné odkládání odpadu pro všechny obyvatele, ať už bydlí v centru nebo na okraji města. Zaujímavé je, že Praha patří mezi města s vyspělým systémem třídění bioodpadu. Kontejnery na bioodpad (BioVOK) jsou pravidelně rozmístěny po celém městě, čímž podporují ekologické zpracování organického odpadu a snižují objem odpadu na skládkách. Tento integrovaný systém, inspirovaný nejlepšími praktikami z celého světa, zahrnuje i komplexní kamerový systém monitorující kontejnery, optimalizaci tras sběru a inovativní metody kompostování. Efektivní recyklace a minimalizace odpadu jsou pro Prahu klíčové, a to i v mezinárodním srovnání.
Zajímavostí je, že systém v Praze neustále prochází inovacími a adaptuje se na měnící se potřeby populace. Zkušenosti z jiných evropských měst, například z Amsterdamu či Berlína, jsou v tomto kontextu pravidelně analyzovány a implementovány. Díky tomu se Praha stává vzorem pro udržitelné nakládání s odpadem v regionu.
Kam vyhodit staré WC?
Staré WC? To je výzva! Nejde to jen tak vyhodit do lesa, věřte mi! Beton, cihly, dlaždice – to všechno patří na skládku inertního odpadu. Ideálně zabalené v pytlích, aby se to nepletlo s ostatním. Sběrný dvůr je první volba, ale pro větší kusy se vyplatí objednat kontejner. Možná se vám to nezdá, ale i pro zkušeného turistu je likvidace stavebního odpadu výzvou. Tip pro zkušené: Zkuste si před likvidací z WC mísy vyndat ty nepoužité náhradní díly – třeba si je někde v horách budete chtít opravit. A pozor na střepy – ty se mohou hodit na ohniště, ale nezapomeňte na bezpečnost! Další možnost? Specializovaná firma. Oni si s tím poradí, ale připravte se na cenu. Prostě klasický problém civilizace, i když jste na výpravě.
Myslete na to, že v přírodě se odpadky nelikvidují. Zachovejte si čisté svědomí i krajinu!
Co se dělá s odpadem?
Zajímavé, co se děje s odpadem! Špatně vytříděné a znečistěné plasty končí jako alternativní palivo v cementárnách – ekologicky to není ideální, ale snižuje se tak množství odpadu na skládkách. Tip pro turisty: Všimněte si, že mnoho českých měst má precizní systém třídění. Přesná pravidla se liší město od města, proto se před odhozením odpadu vždy informujte na místě (návodné tabulky bývají u kontejnerů).
Dobře vytříděné plasty projdou složitějším procesem. Po slisování se odvezou k recyklaci. Tam je čekají další etapy – drcení, praní, a konečná proměna na suroviny pro výrobu nových produktů. Praktická rada: Většina plastových lahví a obalů je recyklovatelná, ale často se setkáte i s plasty, které se recyklovat nedají. Všímejte si označení na obalech (většinou trojúhelník se číslem uvnitř).
Kdo nemusí platit popelnice?
Poplatky za svoz odpadu neplatí senioři od 65 let (od měsíce dosažení věku), klienti zařízení sociální péče (dětské domovy, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení apod.). Dále jsou osvobozeni i jedinci zbavení osobní svobody dle zákona, s výjimkou osob s domácím vězením. Praktická rada: ověření nároku na osvobození je nutné provést u místně příslušného obecního úřadu. Dokumenty potřebné k prokázání nároku se liší obec od obce, proto je vhodné se předem informovat na webových stránkách obce nebo přímo na úřadě. Často se jedná o kopii občanského průkazu a potvrzení o pobytu, případně další dokumenty specifické pro danou kategorii osvobození (např. potvrzení z domova pro seniory).
Kolik odpadů vyprodukuje ČR?
Česká republika vyprodukovala v roce 2025 celkem 5,8 milionů tun komunálního odpadu, což je o 155 tisíc tun méně než v roce 2025. To představuje 14,8 % z celkové produkce odpadů. Na hlavu to vychází na 553 kg ročně. Je důležité si uvědomit, že toto číslo zahrnuje pouze komunální odpad, tedy odpad z domácností a podobných zdrojů. Nezahrnuje průmyslový odpad, stavební suť ani další druhy. Zajímavé je srovnání s jinými zeměmi EU – některé státy produkují podstatně více, jiné méně. Při cestování po České republice je dobré si všímat systému třídění odpadu, který se může v jednotlivých městech a obcích lišit. Většina měst má ale systém kontejnerů na plasty, sklo, papír a směsný komunální odpad. Informace o třídění odpadu je obvykle k dispozici na webových stránkách příslušné obce. Některá města také zavádějí kompostování bioodpadu, čímž se dále snižuje objem odpadu určeného k likvidaci.
Kdo musí vést průběžnou evidenci odpadů?
Představ si, že ten odpad je jako těžký batoh na túře. Původce odpadu – to jsi ty, co ho “nabalil”, tedy vyprodukoval. Musíš vědět, co v tom batohu je a kam ho neseš. Provozovatel zařízení – to je horská chata, kam odpad neseš, aby ho tam správně “uschovali”. A obchodník s odpady – to je ten, co ti pomůže ten batoh z hor dostat a dále ho “dopravit”. Všichni tři si musí pečlivě vést záznamy o každém kusu “odpadového vybavení”.
To znamená detailní evidenci – pro každý typ odpadu zvlášť (plastová láhev, plechovka, biologický odpad z jídla atd.), pro každé místo, kde se s odpadem nakládá (např. kontejner na chatě, sběrné místo v údolí), pro každého zúčastněného a pro každou lokalitu, kde odpad vznikl (např. tábořiště, vrchol hory). Je to jako turistický deník, ale místo krásných výhledů, zaznamenáváš údaje o odpadu. Bezpečnost a ochrana přírody – to je naše priorita, jako v horách!
Důležité: Každý z nich vede evidenci samostatně. Mysli na to, že nedbalost může vést k nepříjemnostem, podobně jako ztráta mapy na túře.
Na koho se vztahuje zákon o odpadech?
Zákon o odpadech? To se týká všech, cestovatelé! Ať už jste zkušený dobrodruh zdolávající himálajské vrcholky, nebo lenošící povaleč na karibské pláži – produkujete odpad. Ať už jde o banální odpadky po svačině, či nebezpečný odpad z lékařských pomůcek (na to pozor, zejména při delších cestách!), zákon se vás týká. Nezáleží na tom, zda se jedná o nebezpečný odpad (např. baterie, léky) nebo odpad nebezpečný. Vždy se řiďte místními předpisy a buďte ohleduplní k životnímu prostředí. Správná manipulace s odpady je klíčová pro zachování krásy míst, která navštěvujete. Ignorance zákona vás totiž může stát nemalé peníze a zkazit celou cestu.
Pamatujete si na pravidlo “Leave No Trace“? To se týká i odpadu. Sbalte si s sebou vše, co si s sebou přinesete. Používejte opakovaně použitelné lahve a nádobí, minimalizujte používání jednorázových plastů a vždy pečlivě tříďte odpad, pokud je to možné.
Kdo vyváží popelnice v Praze?
V Praze se o svoz odpadu stará systém, který spravuje město. Od roku 1998 funguje komplexní systém třídění komunálního odpadu. To znamená, že popelnice se nevyváží jen tak náhodně, ale je za tím propracovaný systém.
Co je důležité vědět pro turisty:
- Důkladně se seznamte s pravidly třídění odpadu. Liší se od místa k místu a nedodržení může vést k pokutám.
- Popelnice se obvykle vyvážejí v určené dny, informace najdete na webu vašeho ubytování nebo na webových stránkách příslušné městské části.
- V centru Prahy se často setkáte s menšími popelnicemi určenými pro tříděný odpad. Všímejte si označení.
V roce 2025 bylo vytříděno impozantních 127,9 kt materiálově využitelných složek z celkových 446,0 kt komunálního odpadu (včetně uličních smetků). To svědčí o snaze Prahy o udržitelný systém nakládání s odpadem.
Co se děje se smíšeným odpadem?
Osud smíšeného komunálního odpadu je mnohem komplexnější, než by se na první pohled zdálo. Zkušenosti z desítek zemí mi ukázaly, že jednoduché řešení typu „spálit a zapomenout“ je dávno překonané. Klasické spalovny komunálního odpadu nejsou pro tento typ směsi vhodné kvůli riziku nebezpečných látek a nízké energetické efektivity. Otevřené skládky jsou pak environmentální katastrofou, ohrožující půdu i podzemní vody. Moderní přístup zahrnuje důkladnou třídění odpadu ještě před likvidací. V mnoha vyspělých zemích se úspěšně využívá systém rozšířené recyklace, kde se jednotlivé složky – plasty, kovy, sklo – oddělují a dále zpracovávají. Tento proces však vyžaduje značné investice do technologií a vzdělávání obyvatelstva. Pokud recyklace není možná, zbývá likvidace ve specializovaných spalovnách s vysokou technologií čištění emisí, které minimalizují dopady na životní prostředí. Zde se využívají pokročilé technologie, jako je například suchá a mokrá čištění spalin a tepelné zhodnocení zbytkového popela. Výsledkem je minimalizace objemu odpadu a využití energie obsažené v odpadu. Konkrétní postup se liší zemi od země, je ovlivněn místními podmínkami, dostupnými technologiemi a legislativou.
Jak zlikvidovat malířskou barvu?
Likvidace zbytkové barvy? To je otázka, kterou řeší i zkušený cestovatel, když po návratu z malířských výprav zbývá nepohodlný zbytek. Plechovky, stejně jako jejich obaly, patří do speciálních kontejnerů na nebezpečný odpad. Ztracené víčko? Nevadí! Pokud je barvy málo, zkuste ji nabídnout sousedovi – vždycky se najde nějaký šikovný kutil. Nebo, pokud je to opravdu jenom trocha, přelijete ji do sterilní zavařovačky a uschovejte pro drobné opravy. Nikdy ale nelijte barvu do běžného odpadu! Věděli jste, že i zdánlivě neškodná barva může obsahovat těžké kovy a škodlivé látky? Proto je vždycky lepší se řídit pokyny pro nakládání s nebezpečným odpadem. Je to zodpovědné a chrání životní prostředí. A mimochodem, v některých oblastech se pořádají sběrné akce na nebezpečný odpad, kde vám rádi pomohou s likvidací, takže se informujte ve vašem okolí.
Kolik odpadu vyprodukuje rodina?
Česká rodina ročně vyprodukuje neuvěřitelné množství odpadu. Průměrná produkce na osobu dosahuje 3 502 kg všeho druhu – to je více, než váží malé auto! A to se bavíme jen o číslech pro Českou republiku. Představte si, jak vypadá situace v jiných zemích, například v zemích jihovýchodní Asie, kde jsem se setkal s dramaticky odlišným přístupem k nakládání s odpadem, často s katastrofálními důsledky pro životní prostředí. Zdejší čísla – 37,4 milionů tun celkového odpadu – jsou zarážející. Naštěstí je recyklace poměrně efektivní. 88 % odpadu se využije, přičemž drtivá většina (84,5 %) se materiálově zpracuje. Energetické využití je s 3,5 % poměrně skromné, což by si zasloužilo větší pozornost a rozvoj inovativních technologií. Znepokojivých 9,5 % však končí na skládkách, což je oblast, která si vyžaduje okamžitou a radikální změnu. Tento problém není jen český, ale globální a s rostoucí populací a spotřebou bude jen narůstat. Potřebujeme více investic do recyklace a inovativních řešení, a především změnu přístupu všech občanů k zodpovědnému nakládání s odpadem.
Na svých cestách jsem viděl, jak se daří snižovat produkci odpadu v různých částech světa. Od inovativních systémů třídění po kompostování organického odpadu. Je čas i pro Českou republiku naučit se z těchto zkušeností a aplikovat je v praxi.
Kdo má povinnost třídit odpad?
Třídění odpadu – téma, které se neobejde ani bez ohledu na to, kde zrovna putujete světem. A i když se pravidla liší stát od státu, základní princip zůstává. V České republice platí, že podnikatelé mají povinnost třídit veškerý odpad, který jim vzniká. To zahrnuje i odpad generovaný jejich zaměstnanci během pracovní doby – od obalů od svačin přes PET lahve až po plechovky.
Představte si tohle: právě jste se vrátili z nádherné expedice do džungle. Vaše cestovní kancelář, která vám zorganizovala túru, má povinnost třídit i odpad, který jste vyprodukovali během pobytu – například obaly od energetických tyčinek, které vám dodávaly sílu na výstupy. To samé platí pro jakýkoliv podnikatelský subjekt.
Tento odpad musí být sbírán odděleně v určených nádobách a předáván pouze oprávněné osobě, tedy například firmě zabývající se odpadovým hospodářstvím. Nedostatek odpovídajícího systému třídění odpadů může vést k pokutám a jiným nepříjemnostem.
Mimochodem, z vlastní zkušenosti vím, že v mnoha zemích se systém třídění liší. Někde je to striktně dané, jinde je to na svědomí občanů. Vždy se proto raději informujte předem, ať se vyhnete nepříjemnostem.
Zde je několik tipů pro efektivní třídění odpadu v podnikání:
- Jasné označení nádob: používejte jasně označené nádoby pro každý druh odpadu.
- Dostatečný počet nádob: zajistěte dostatek nádob pro potřeby všech zaměstnanců.
- Pravidelné vynášení odpadu: nepřeplňujte nádoby.
- Školení zaměstnanců: zajistěte, aby všichni zaměstnanci rozuměli systému třídění.
Zapamatujte si: zodpovědné nakládání s odpadem je nejen zákonná povinnost, ale i důležitý krok k ochraně životního prostředí. A to je něco, co by mělo zajímat každého, nejen podnikatele, ale i světoběžníka.
Co je odpadový hospodář?
Představ si odpadového hospodáře jako zkušeného horského průvodce v džungli legislativy nakládání s odpady. Jeho úkolem je navigovat klienta (původce odpadu nebo oprávněnou osobu) skrz složitý systém kontrol a nařízení státní správy. Je to expert, který zná všechny stezky a zákoutí, rozumí jazyku úředníků a ví, jak se vyhnout nebezpečným průšvihům, jako jsou pokuty za nesprávné třídění nebo skladování odpadu. Jeho práce zahrnuje přípravu dokumentace, komunikaci s úřady a asistenci při kontrolách, čímž zajišťuje, aby jeho klient dodržoval všechna pravidla a předpisy. Podobně jako zkušený turista, disponuje důležitými informacemi o nejnovějších změnách v legislativě, a tak může efektivně minimalizovat rizika a náklady spojené s nakládáním s odpady. Zjednodušeně řečeno, odpadový hospodář je váš spolehlivý průvodce v komplexním světě odpadového hospodářství.
Jeho znalosti jsou klíčové pro efektivní a legální nakládání s odpady, a to od jejich vzniku až po finální zlikvidování. Stejně jako správný horolezec, pečlivě plánuje a prověřuje každý krok, aby se vyhnul nebezpečným pádům. Dobře informovaný odpadový hospodář pomáhá firmám i jednotlivcům dodržovat zákony a minimalizovat negativní dopad na životní prostředí – podobně, jako zkušený turista minimalizuje svůj dopad na přírodu během výletu.
Kolik stojí odvoz odpadu v Praze?
Cena svozu odpadu v Praze je variabilní a závisí na mnoha faktorech. Nejedná se o jednotnou sazbu, jak by se mohlo zdát. Hlavní roli hraje velikost a typ kontejneru, frekvence svozu a samozřejmě i zvolená firma. V Praze působí čtyři hlavní firmy: Pražské služby, AVE, Ipodec a Komwag. Tyto společnosti nabízejí širokou škálu služeb, od standardního svozu komunálního odpadu až po specializované odvozy nebezpečného odpadu, a ceny se tak logicky liší.
Měsíční poplatky se pohybují v širokém rozmezí, od pouhých 86 korun až do 5737 korun. Nejnižší částky se týkají malých kontejnerů s nepravidelným svozem, zatímco nejvyšší ceny reprezentují velké kontejnery pro firmy a průmyslové provozy se zvýšenou frekvencí svozu.
Pro orientaci v této džungli cen je vhodné si podrobně prostudovat nabídky jednotlivých firem. Některé firmy nabízí online kalkulačky, které vám pomohou vypočítat cenu na základě vašich specifických potřeb. Zkušenost z mnoha světových metropolí ukazuje, že transparentnost cenových politik v oblasti odpadového hospodářství je klíčová pro efektivní management odpadu.
Je důležité si uvědomit, že cena zahrnuje nejen samotný odvoz, ale i další služby, jako je například údržba kontejnerů a ekologická likvidace odpadu.
Tip pro cestovatele: Plánujete delší pobyt v Praze? Ujasněte si otázku odpadu předem a vyberte si řešení, které bude nejvýhodnější vzhledem k délce pobytu a vašim potřebám.
Kam vyhodit roztrhané oblečení?
Roztrhané oblečení? To závisí! Můj batoh prošel stovkami kilometrů a viděl jsem, co se dá s oblečením dělat. Základní pravidlo je stav a čistota.
Představte si, že jste v Nepálu. Tam se i z nejmenšího kousku látky dá udělat něco užitečného. Ale v Praze? Tam je to trochu jinak.
- Zachovalé, čisté oblečení: To patří do textilních kontejnerů. Myslete na to, že i lehce opotřebované, ale čisté oblečení se dá znovu použít. V některých zemích se z něj dělají hadry, v jiných se recykluje na nové vlákno.
- Roztrhané, znečištěné, znehodnocené oblečení: Směsný komunální odpad. Bohužel, někdy se i skvělé materiály stanou nepoužitelnými. Záleží na stupni poškození. Například silně znečištěné oblečení z nemocnice rozhodně do kontejneru na textil nepatří.
Tip pro cestovatele: Před cestou si vezměte jen nezbytné oblečení a využijte možnosti praní. Minimalizujete tak množství odpadu a ušetříte místo v batohu. A pamatujte, že i opravené oblečení má šanci na druhý život.
- Zhodnoťte stav oblečení. Je opravitelné? Pokud ano, opravte ho.
- Je čisté a v dobrém stavu? Vhoďte ho do textilního kontejneru.
- Je roztrhané, znečištěné a neopravitelné? Patří do směsného odpadu.
