Průměrná psí inteligence se dá přirovnat k dvouletému batoleti – oba zvládnou v průměru 165 slov. Šikovnější psi se naučí i 250! Tohle je skvělý základ pro společné dobrodružství na túře.
Užitečné tipy pro výcvik psa na turistice:
- Základní povely: Základem je perfektní zvládnutí povelů jako “sedni”, “lehni”, “ke mně”, “zůstaň”. Na túře se to opravdu hodí.
- Volné puštění: Před volným puštěním psa je důležité, aby bezpečně ovládal povel “ke mně”, a to i na větší vzdálenost, a to i v případě, že potká jiné lidi nebo zvířata.
- Bezpečnost: Nezapomeňte na obojek, vodítko a případně i GPS tracker. Vždycky myslete na bezpečnost svého psa i vlastní.
- Výbava: Nepodceňujte výbavu pro psa – miska na vodu, lehké a pohodlné vybavení, ochrana proti slunci a klíšťatům.
Stupně psí inteligence a vhodnost pro turistiku:
- Psi s vysokou inteligencí: Border kolie, německý ovčák, pudel – snadno se učí a jsou skvělí parťáci na náročnější túry.
- Psi se střední inteligencí: Zlatý retrívr, labrador, beagle – vhodní na středně náročné trasy, vyžadují důkladnější výcvik.
- Psi s nižší inteligencí: Buldok, mops – lépe se hodí na kratší a nenáročné procházky.
Nezapomínejte, že i zdánlivě chytrý pes potřebuje čas a trpělivost při výcviku pro turistiku.
Který pes je nejagresivnější?
Plánujete výlet do přírody s pejskem? Dávejte si pozor, zejména na jezevčíky! Nedávná americká studie ukázala, že každý pátý jezevčík kousne člověka. Tohle malé, v Česku populární plemeno, se může ukázat jako překvapivě agresivní, zvláště v neznámém terénu nebo při setkání s jinými psy.
Tip pro turisty: Při turistice s jezevčíkem ho držte na vodítku, a to i na značených trasách. Jezevčík má silný lovecký instinkt a může se snadno pustit za zajícem nebo jinou zvěří, čímž se dostane do nebezpečí, ale i ohrozí ostatní. Malá velikost psa neznamená malou sílu kousnutí – i drobný pes může způsobit vážné zranění. Vždycky mějte po ruce lékárničku s dezinfekcí.
Zajímavost: Agresivita není jen otázkou plemene, ale i výchovy a socializace. Jezevčík je energický pes, který potřebuje dostatek pohybu a výcviku. Správná socializace od štěněte minimalizuje riziko agresivního chování.
Co znamená štěně s PP?
Co znamená onen magický zkratka PP u štěněte? Pro zkušeného cestovatele, co potkal psy všech tvarů a velikostí na všech kontinentech, je to jasné: znamená to štěně s průkazem původu, garanci kontrolovaného chovu. Nejde jen o papír, ale o cestu k zdravému a povahově vyrovnanému psovi. Představte si to jako cestovní průvodce pro vašeho budoucího čtyřnohého parťáka. Rodiče takového štěněte prošli důkladnou kontrolou – zdravotní screening, posouzení povahy i vzhledu dle plemenného standardu. To je jako pečlivě prověřená turistická trasa, která minimalizuje rizika a maximalizuje zážitek. PP tedy není jen o vzhledu, ale o předpokladu zdravých genů a typických vlastností daného plemene. Je to investice do zdraví a pohody vašeho budoucího společníka na všech vašich společných cestách – ať už to bude výlet do hor, procházka po pláži, nebo objevování skrytých uliček cizího města. Je to jakási “záruka původu” a zároveň důkaz, že zvíře pochází z prostředí, které dbá na zodpovědný chov. A pro mě, jakožto zkušeného cestovatele, je to důležitější než krásný obrázek na internetu.
Myslete na to, že štěně s PP je investice do dlouhodobé radosti a společné dobrodružství, které vám ušetří starosti a výdaje spojené s možnými zdravotními problémy. Je to jako investovat do kvalitního cestovního batohu – investice, která se vyplatí na dlouhé cestě životem.
Kolik je druhů psů?
FCI momentálně definitivně uznává asi 350 psích plemen. K tomu je dalších 11 plemen s provizorním uznáním, takže se jejich celkový počet blíží 361. Všechna tato plemena, ať už definitivně, či provizorně uznaná, se můžou účastnit závodů pod záštitou FCI.
Pro aktivního turistu je důležité zvážit, které plemeno je pro daný typ turistiky vhodné. Například pro horskou turistiku se hodí vytrvalá plemena s dobrou kondicí, odolná vůči nepřízni počasí.
- Pro náročnější túry se skvěle hodí například husky, aljašský malamut, nebo někteří ovčáci. Mají výdrž a jsou zvyklí na chlad.
- Pro jednodušší túry jsou vhodné menší a lehčí plemena, jako například jack russel teriér, border teriér nebo west highland white teriér.
- Důležité je brát v potaz věk a fyzickou kondici psa. Starší nebo nemocný pes by se neměl na náročné túry brát.
Nezapomeňte na důležitou výbavu pro psa: dobrý obojek nebo postroj, vodítko, misku na vodu, něco na přikrytí v případě chladu a samozřejmě dostatek vody a krmiva.
- Před každou túrou zkontrolujte, zda je pes zdravý a připravený na fyzickou aktivitu.
- Postupně zvyšte psa na delší túry, abyste předešli zraněním.
- Vždy mějte na paměti bezpečnost psa a dodržujte základní pravidla pohybu v přírodě.
Co znamená PP FCI?
PP FCI – zkratka, která otevírá dveře do světa psích rodokmenů a mezinárodního uznání. FCI (Fédération Cynologique Internationale), světová kynologická federace, je jakási „OSN“ pro psy. Stanovuje základní pravidla chovu a schvaluje plemenné standardy, zajišťující čistotu linie a zdraví psů po celém světě. Měl jsem možnost vidět psy s PP FCI na všech kontinentech – od australských dingo podobných psů až po sibiřské husky v zasněžených pláních. Jejich průkazy původu, vydávané v ČR Českomoravskou kynologickou unií (ČMKU), jsou celosvětově uznávané. Logo FCI – zeměkoule – je zárukou kvality a důvěryhodnosti. Tento symbol jsem vídal na výstavách v Tokiu, Buenos Aires i Londýně, vždy s tím stejným významem: pes pochází z prověřené linie a splňuje mezinárodní standardy svého plemene. Získat takového psa znamená nejen pořídit si krásného a zdravého společníka, ale také se stát součástí celosvětové komunity milovníků psů.
Důležité je zdůraznit, že PP FCI není pouhým kouskem papíru, ale dokladem o pečlivém sledování rodokmenu psa, kontrole jeho zdraví a dodržování etických pravidel chovu. Díky tomu se snižuje riziko dědičných onemocnění a zajišťuje se udržování charakteristických vlastností jednotlivých plemen. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že znalost PP FCI mi mnohokrát pomohla při komunikaci s chovateli a veterináři v různých koutech světa.
Co znamená vrh a?
Označení „vrh A“ je v chovatelství psů mezinárodně rozšířená praxe. Představte si to jako jakousi psí genealogickou mapu, jednoduchý a efektivní systém. V mnoha zemích, od České republiky přes Velkou Británii až po Japonsko, se používá stejný princip: každé písmeno abecedy reprezentuje jeden vrh štěňat z dané feny. První vrh dostane písmeno „A“, druhé „B“ a tak dále. Jména všech štěňat z vrhu A tedy začínají na písmeno A – třeba Argo, Aisha, Apollo. To usnadňuje identifikaci štěňat a jejich rodokmenové linie. Tento systém, byť zdánlivě jednoduchý, je klíčový pro sledování dědičných vlastností a zdraví psů napříč generacemi, a to je nezbytné pro zodpovědné chovatelství. Díky němu si chovatelé snadno zaznamenávají a archivují důležité informace o svých psech, což je důležité nejen pro samotné chovatele, ale i pro budoucí majitele štěňat. Mnoho chovatelských klubů po celém světě tento systém doporučuje a používá ho jako standard.
Který pes vydrží sám doma?
Schopnost psa snášet samotu je komplexní záležitost, ovlivněná genetikou, výchovou a individuální povahou. Z mého cestování po světě, kde jsem pozoroval psy nejrůznějších plemen v nejrůznějších kulturních kontextech, mohu potvrdit, že některá plemena skutečně vykazují větší toleranci k samotě než jiná. Baset, francouzský buldoček a čau-čau jsou často zmiňována, ačkoli to není zárukou. Tito psi, často označovaní jako “osamělí bojovníci”, se vyznačují spíše klidnější a nezávislejší povahou, podobnou psím introvertům. Důležité je však podotknout, že i tito psi potřebují adekvátní socializaci a trénink, aby se vyrovnali se samotu bez destruktivního chování. Délka samotného pobytu je pak individuální a závisí na věku a zkušenostech psa. Před odchodem z domova je vhodné zajistit psu dostatek hraček, žvýkacích pamlsků a eventuálně i puzzle krmítko, které ho zabaví. Některá plemena, například border kolie nebo německý ovčák, s ohledem na svou vysokou energetickou úroveň a potřebu stimulace, se s dlouhou samotu těžko vyrovnávají.
Nezapomínejme, že každý pes je individualita. Plemeno je pouze obecný ukazatel, nikoliv záruka. Pozorné sledování chování psa je klíčové. Pokud si všimnete známek úzkosti, destruktivního chování, nebo nekontrolovatelného štěkání během vašeho odchodu, je vhodné vyhledat pomoc zkušeného kynologa nebo veterináře. Ten vám pomůže s adaptací psa na samotu a případně navrhne vhodný tréninkový program. Nepodceňujte důležitost sociální interakce pro vašeho psa, ať už se jedná o samotného psa, nebo interakci s lidmi.
Jaká plemena psů Nesmrdi?
Pumi, kudrnatý maďarský ovčák, je skvělou volbou pro ty, kteří hledají psa s nízkou tendencí k zápachu. Na rozdíl od mnoha jiných chlupatých plemen, Pumi nepáchne výrazně. Je to aktivní a hravý pes, ideální společník pro turistické výlety – zvládne i náročnější terén. Jeho srst je sice bohatá, ale díky svému kudrnatému charakteru se snadno udržuje a minimalizuje tak nepříjemné pachy.
Důležité je však zmínit: ačkoliv Pumi nesmrdí, jeho štěkání může být poměrně hlasité a časté. To je potřeba brát v úvahu, zejména při kempování nebo ubytování v blízkosti jiných lidí.
Přednosti Pumi pro turisty:
- Nízká tendence k zápachu
- Vytrvalost a odolnost
- Relativně nenáročná péče o srst
- Věrný a hravý společník
Nevýhody Pumi pro turisty:
- Sklon k častému štěkání
- Potřeba dostatečného pohybu a aktivity – nudící se Pumi může být destruktivní
- Ne vždy se hodí pro začátečníky, vyžaduje základní výcvik.
Pumi je příbuzný s Puli, ale je o něco méně náročný na péči. Před cestou s ním je vhodné prověřit aktuální veterinární předpisy pro cestování se psem do dané destinace.
Co znamená, když pes olizuje člověku nohy?
Olizování nohou psem je zajímavý jev, který má několik vysvětlení. Podřízení a projevení úcty vůči „alfa jedinci“, tedy majiteli, je jedním z hlavních důvodů. Pes tímto jednáním dává najevo svou oddanost a snahu o upevnění pozice ve smečce.
Může to ale souviset i s čichem. Na nohách se nachází velké množství bakterií a pachů, které pes vnímá a analyzuje.
- Sociální interakce: Olizování může být prostě způsob, jak pes komunikuje a navazuje kontakt.
- Pozornost: Pokud pes zjistí, že olizování nohou vede k pozitivní reakci majitele (např. pohlazení), může toto chování opakovat.
- Emoční regulace: Pes může olizováním nohou reagovat na stres nebo úzkost majitele a snažit se ho uklidnit. Je to fascinující projev empatie u zvířat.
Tip pro cestovatele s psem: V některých kulturách je olizování nohou považováno za nehygienické. Je proto důležité být ohleduplný a v případě potřeby psa jemně odradit od tohoto chování.
Důležité: Pokud se toto chování náhle objeví nebo je příliš intenzivní, je vhodné se poradit s veterinářem, protože by to mohlo být příznakem jiných problémů, například zdravotních obtíží.
Proč pes spí mezi nohama?
Pes spící mezi nohama majitele? To není jen roztomilý obrázek, ale i fascinující pohled do psí psychologie. Z mého cestování po světě, kde jsem pozoroval psy nejrůznějších plemen a kultur, jsem zjistil, že toto chování je hluboce zakořeněno v instinktu přežití. Blízkost člověka poskytuje psu pocit bezpečí a ochrany, podobně jako v smečce, kde se psi tulí k dominantním jedincům. Toto není jen o fyzické blízkosti, ale i o silném citovém poutování. Pes tak dává najevo důvěru a hlubokou náklonnost. Zajímavé je, že toto chování se může projevovat i u psů, kteří žili v drsnějších podmínkách, což svědčí o univerzálnosti tohoto instinktu. Navíc, teplo lidského těla je pro psa příjemné a poskytuje mu dodatečný komfort, zejména v chladnějším prostředí – něco, co jsem si mnohokrát ověřil na svých cestách do severských zemí.
Poloha mezi nohama navíc umožňuje psu kontrolovat své okolí a zároveň být chráněn. Je to strategická pozice, která kombinuje bezpečnost s ostražitostí. V podstatě pes monitoruje své teritorium, i když spí. Tento ochranný instinkt je vrozený, ačkoliv jeho projev může být ovlivněn individualitou psa a jeho zkušenostmi. Ať už se tedy jedná o malého čivavu nebo velkého německého ovčáka, spánek mezi nohama svého pána je jednoznačným projevem hlubokého vztahu a důvěry.
Který pes málo štěká?
Hledáte tichého parťáka na túry? I mezi psy najdete nenáročné společníky, kteří vás nebudou otravovat neustálým štěkotáním. Irský setr – energičtí, ale překvapivě tiší, ideální na delší trasy, jen je potřeba dbát na jejich citlivost na horko. Šarpej – samostatný a klidný, skvělý na jednodenní výlety, ale vyžaduje důslednou socializaci. Rhodéský ridgeback – vytrvalý, ale ne příliš štěkavý, hodí se pro náročnější terén. Zlatý retrívr – přátelský, ale i v lese relativně tichý, ovšem potřebuje dostatek pohybu. Kavalír King Charles Španěl – kompaktní, hodí se na kratší túry, ale v lese je třeba ho chránit před kousavými parazity. Svatobernardský pes – robustní, ale klidný, vhodný pro méně náročné trasy, jeho velikost ale vyžaduje pečlivou přípravu. Bullmastif – silný, ale málokdy štěká, spolehlivý parťák i do náročného terénu, ale potřebuje zkušeného psovoda. Bernský salašnický pes – klidný a vyrovnaný, vhodný pro nenáročné túry, je ale citlivý na počasí.
Nezapomeňte na základní výbavu pro psa na túrách: dostatek vody, misku, kšíry/obojek, vodítko, případně batoh na psí vybavení a samozřejmě i pytlíky na exkrementy. Před každou túrou psa zkontrolujte na klíšťata a další parazity. A nepodceňujte jeho fyzickou zdatnost – dlouhé túry mu přizpůsobte jeho věku a kondici.
Jak se chová pes před smrtí?
Představ si, že jsi na náročné túře s věrným čtyřnohým parťákem. Jeho chování před smrtí se může projevit podobně jako vyčerpání po extrémním výkonu, ale mnohem hlubším a trvalejším způsobem. Změny dýchání – mělké, zrychlené nebo naopak zpomalené a nepravidelné – jsou jasným signálem. Snížený tep, těžko hmatatelný puls, to je jako kdyby jeho vnitřní „kompas“ ztrácel energii. Apetit klesá – podobně jako po dni stráveném zdoláváním skal, jenže tentokrát se už neobnoví. Ztráta koordinace, třeba zakopávání o nerovnosti terénu, i když je jinak zkušený horal, je alarmující. Inkontinence, tedy neschopnost ovládat močový měchýř a střeva, je pak konečným příznakem, stejně náhlým a nečekaným, jako zrada počasí v horách. Všimni si i letargie, apatie – pes už nemá sílu ani na typické projevy radosti z výletu, jako je štěkání nebo radostné vrtění ocasem. Je to, jako by se jeho vnitřní baterie vybila.
Proč mi pes olizuje ruce?
Můj pes mi olizuje ruce? To je známka náklonnosti, a to je něco, co jsem si všimla během mých cest po světě. Je to univerzální psí projev lásky, potvrzený i etology. Není to jen tak nějaké olizování – je to rituál, prohlubující sociální vazby. Vzpomínám si na jedno štěně v Nepálu, které se mi takhle tulívalo, a jeho matka ho při tom očichávala a olizovala. Stejný fenomén jsem pozorovala u vlčích smeček v Kanadě – vzájemné olizování posiluje hierarchii a důvěru v rámci smečky. To, co dělá váš pes, je tedy úplně normální a je to krásný způsob, jak vám dá najevo, že si vás váží.
Kromě náklonnosti může olizování signalizovat i další věci, na které bychom neměli zapomenout. Máte na rukou něco, co mu voní? Možná sůl, cukr, nebo i zbytky jídla. Psi mají mnohem citlivější čich než my, a tak i nepatrné stopy pachů pro ně představují velkou informaci. V některých kulturách je olizování rukou také spojováno s vyjadřováním podřízenosti, pes tak vlastně říká: “Jsi vůdce, respektuji tě.” Ať už je motiv jakýkoliv, je to krásný moment, který sdílíte se svým věrným společníkem.
Zajímavostí je, že i složení psích slin má své specifické vlastnosti. Obsahují enzymy, které pomáhají hojit drobné ranky. Takže i když to není hlavní důvod, proč vás pes olizuje, může to mít i lehce léčivý efekt.
Jak pes vyjadřuje lásku?
Můj drahý příteli, pes, věrný společník na mnoha mých cestách, vyjadřuje lásku nenápadně, ale intenzivně. Znalci psí řeči vědí, že pomalé mrknutí, jemné zavření oka při pohledu do vašich očí, je pro psa ekvivalentem něžného polibku. Je to důvěrný akt, vyjadřující hlubokou důvěru a náklonnost. Nejedná se o náhodný pohyb, ale o vědomý signál, který si všímejte. Na mých cestách jsem pozoroval psy v různých kulturách a všude platilo toto pravidlo.
A pak je tu bouřlivé uvítání po návratu. Nejen skákání a štěkání, ale i celkové držení těla, vlny srsti na hřbetě, kmitání ocasu – to vše je komplexní jazyk lásky. Intenzita projevu závisí na plemeni i individuální povaze psa, ale nadšení je vždy nezaměnitelné. Zkuste si všímat i drobných detailů: lehkého naklánění hlavy, vkládání tlapy na vaše koleno, jemného olizování ruky. To jsou nenápadné, ale velmi silné projevy náklonnosti, které mnozí přehlíží. Studium psí komunikace je pro každého cestovatele, milovníka zvířat, neocenitelné.
Který pes je nejdražší?
Cena psů se liší jako den a noc. Slyšel jsem o štěňatech za desítky tisíc korun, ale to je jen kapka v moři. Na mých cestách jsem se setkal s různými plemeny a cenovými kategoriemi, které se mezi zeměmi značně liší. V Číně například jsem se dozvěděl o neuvěřitelné transakci – červená tibetská doga, prodána za 2 miliony dolarů! To je suma, která by bohatě stačila na několik mých expedic. Tibetští mastifi, obecně drahá plemena, jsou ceněni pro svou vzácnost, impozantní velikost a historickou spojitost s tibetskou kulturou. Jejich chov je náročný a proto se odráží i v jejich ceně. Často se prodávají s rodokmenem, který dokládá jejich čistokrevnost a původ, což samozřejmě cenu dále zvyšuje. Zajímavé je, že i v rámci jednoho plemene se ceny značně liší v závislosti na rodokmenu, vzhledu a individuálních vlastnostech štěněte.
Cena psa tedy není jen o jeho plemeni, ale o celkové kombinaci faktorů, které zahrnují i prestiž chovatele a žádanost konkrétního jedince na trhu. V některých zemích hraje roli i módní trend. Zjednodušeně řečeno: neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, který pes je nejdražší.
Kolik stojí nejdražší pes na světě?
Cena psů se pohybuje od několika stovek po závratné částky. Zatímco cena běžného psa se může pohybovat v řádu tisíců korun, cena psů výstavních a s výjimečným rodokmenem se šplhá mnohem výše. Můj čas strávený v různých koutech světa mi ukázal, jak dramaticky se ceny liší v závislosti na geografické poloze. V bohatých asijských zemích, například v Číně, kde se k psům přistupuje spíše jako k luxusu a statusovému symbolu, ceny dosahují astronomických výšin.
Rekordmanem je nepochybně červená tibetská doga, prodána za 2 miliony dolarů čínskému milionáři. Tato cena je samozřejmě výjimečná a souvisí s exkluzivitou plemene, jeho vzácností a velkým zájmem bohaté klientely. Tibetské dogy jsou známé svou majestátností a historií sahající hluboko do minulosti. V Tibetu jsou tito psi považováni za posvátné a jejich chov je pečlivě střežen. Cesta k takovému psovi zahrnuje nejen vysokou kupní cenu, ale i náklady na jeho chov, péči a transport. Mnozí majitelé takových psů si navíc najímají specializované služby, od osobních trenérů po veterináře s mezinárodní reputací.
Je důležité si uvědomit, že cena psa nemusí vždy odrážet jeho kvalitu, zdraví nebo povahu. Je důležité vybírat si psa zodpovědně a s ohledem na své možnosti, nejen na cenu. Při pořízení psa je klíčové zaměřit se na jeho povahu, zdraví a na to, zda bude splňovat vaše očekávání a životní styl.
Který pes nesmrdí?
Hledáte psa, který nezapáchá? Pumi je odpověď! Tento maďarský pastevecký pes s kudrnatou srstí je překvapivě nenáročný na péči a netrpí typickým pším zápachem. Na rozdíl od mnoha plemen, s nimiž jsem se setkal během svých cest po světě (a věřte mi, bylo jich mnoho!), pumi se vyznačuje svěží vůní.
Jeho temperamentní povaha je však oproti jeho čistotě trochu jiná záležitost – pumi rád štěká.
Mezi zajímavosti patří:
- Nízká náročnost na údržbu srsti: Kudrnatá srst se sice nepatrně líná, ale na rozdíl od dlouhosrstých plemen nevyžaduje denní kartáčování.
- Výborný společník pro aktivní lidi: Pumi je energický a sportovní pes, ideální pro dlouhé procházky a hry.
- Inteligence a učenlivost: Pumi se snadno učí a je výborným společníkem pro rodinu i pro zkušené pejskaře.
- Příbuzný Puliho: Je blízce příbuzný s puli, ale o něco méně náročný na péči, což je skvělá zpráva pro ty, co nemají tolik času na pejska.
Pokud hledáte čistého a aktivního psa, pumi je skvělou volbou.
Jaký pes je nejhezčí na světě?
Otázka krásy je subjektivní, ale pokud bychom se měli řídit popularitou a internetovým ohlasu, titul nejroztomilejšího psa světa si bezpochyby zaslouží Boo, pomeranian z Kalifornie. Jeho plyšový vzhled okouzlil miliony na sociálních sítích. Viděl jsem ho na mnoha fotografiích a videích, která kolovala světem – skutečný internetový fenomén. Zajímavostí je, že popularita Boo pomohla zvýšit zájem o plemeno pomeranian obecně. Tito malí pejsci pocházejí z Německa a jsou charakteristické svým bohatým a hustým kožíškem, a právě to Boovi vyneslo celosvětovou slávu. Cestování s takovým pejskem by jistě bylo zážitkem, i když si představuji, že péče o jeho nádhernou srst vyžaduje nemalou péči a cestovní přípravu. Bohužel, Boo už mezi námi není, ale jeho online dědictví žije dál a inspiruje mnoho milovníků psů po celém světě.
Kteří psi nelinají?
Hledáte psa, který vám nebude znepříjemňovat život neustálým chlupům všude kolem? Pak se zaměřte na tato plemena, která patří mezi hypoalergenní, ačkoliv je důležité si uvědomit, že žádný pes neliná *úplně* a alergie se mohou projevovat i na jiné psí látky než na srst:
1. Pudl: Jeho kučeravá srst se neodlepuje tak snadno jako u ostatních plemen. Ideální pro cestovatele, kteří chtějí psa vzít všude s sebou – v letadle i v hotelu si s ním užijete víc pohodlí.
2. Jorkšírský teriér: Jeho dlouhá, hedvábná srst vyžaduje pravidelné česání, ale línání je minimální. Perfektní společník na výletech do města, s jeho elegantním vzhledem se neztratí ani v luxusním prostředí.
3. Portugalský vodní pes: Odolný a aktivní pes, ideální parťák na outdoorové aktivity. Jeho vlna vyžaduje pravidelnou péči, ale minimalizuje línání.
4. Italský vodní pes: Podobně jako portugalský, i tento pes je skvělý pro aktivní životní styl a cestování. Jeho nenáročná srst je výhodou.
5. Bišonek: Malý, roztomilý a hypoalergenní. Skvělý společník na výlety vlakem nebo autem, díky svému menšímu vzrůstu.
6. Čínský chocholatý pes: Existují varianty s a bez srsti. Bezsrsté varianty jsou ideální pro alergiky, ale vyžadují péči o kůži. Díky svému nenáročnému charakteru se hodí i na delší cesty.
7. Coton de tulear (bavlníček): Jeho měkká, bavlněná srst minimalizuje línání. Ideální pro klidnější cestování a pobyt v hotelech.
8. Americký bezsrstý teriér: Jak název napovídá, toto plemeno nemá srst, což ho činí ideálním pro alergiky. Potřebuje ale speciální péči o kůži, a proto je důležité zvážit, zda zvládnete náročnější údržbu, i během cestování.
Nezapomeňte, že i u těchto plemen je nutná pravidelná péče o srst (nebo kůži), aby se minimalizovalo línání a udržela se zdravá kůže. Výběr psa by měl být vždycky pečlivě zvážen dle životního stylu a možností péče.
Jaká jsou lovecká plemena psů?
Lovecká plemena psů, zapsaná v plemenné knize ČMKU, představují fascinující rozmanitost. Anglický setr, s jeho elegantním vzhledem a výjimečným čichem, je ikonou loveckého světa. Setkal jsem se s ním při expedicích po anglické i skotské vřesovišti, kde jeho práce byla úchvatná. Auvergneský ohař krátkosrstý, robustní pes z francouzských hor, mě překvapil svou vytrvalostí i v náročném terénu, který jsem prozkoumával během cesty po Auvergne. Bretaňský ohař dlouhosrstý, kterého jsem pozoroval v práci na bretaňských polích, vyniká svým neúnavným temperamentem a výborným aportem. Český fousek, s jeho typickým vousatým obličejem, je národní chloubou a jeho všestrannost jsem si ověřil na různých loveckých výpravách po České republice. Francouzští ohaři, ať už dlouhosrstí nebo krátkosrstí (gaskoňský a pyrenejský typ), se odlišují, ale všichni sdílí nezastupitelnou roli při lovu drobných i větších zvířat. Pozoroval jsem je v akci v různých regionech Francie, od slunných vinic až po zasněžené vrcholky Pyrenejí. Frizský ohař (Stabyhoun), plemeno z Nizozemska, které jsem poznal díky setkání s holandskými chovateli, je proslulé svou nezávislostí a výjimečným instinktem. Každé z těchto plemen má svou specifickou historii, temperament a pracovní styl, odrážející se v jeho fyzických charakteristikách a genetické výbavě. Všechna však sdílí jednu společnou vlastnost: nezlomnou vášeň pro lov.
