Cena přepravy psa letadlem se značně liší. Záleží na letecké společnosti, trase (vnitrostátní/mezinárodní), velikosti psa a způsobu přepravy (v kabině, nákladovém prostoru). Orientačně za psa v nákladovém prostoru na vnitrostátních letech počítejte s 100-300 EUR (cca 2500-7500 Kč). Mezinárodní lety jsou podstatně dražší – 200-600 EUR (cca 5000-15000 Kč) a to bez ohledu na to, zda pes letí v kabině nebo nákladovém prostoru. Vždy si cenu ověřte přímo u letecké společnosti, ideálně s dostatečným předstihem. Důležité je také zjistit přesné podmínky přepravy, včetně požadavků na přepravku a potřebné dokumentace (veterinární osvědčení, mikročip). Některé letecké společnosti mají omezení počtu přepravovaných zvířat, nebo specifické požadavky na plemena. V kabině se přepravuje jen menší pes v certifikované přepravce, která se vejde pod sedadlo před vámi. V nákladovém prostoru je pes v klimatizované části, ale je to pro něj stresující zážitek, proto zvažte sedativa po konzultaci s veterinářem.
Jaké zvíře na mazlení?
Na mazlení v divočině? Zapoměňte na kočky a psy! Kočka by vám utekla a pes by byl zbytečná zátěž. Lepší volbou je odolný a nenáročný společník. Křeček nebo morče v batohu? Nepraktické. Andulka? Vůbec ne. Ideální je malý, nenáročný a odolný druh. Zvažte například odolné druhy hmyzu, jako jsou některé druhy brouků – jsou nenáročné na péči a poskytnou vám zajímavé pozorování v přírodě. Samozřejmě, budete potřebovat speciální nádobu pro jejich transport a péči. Nezapomeňte na hygienu a dodržování předpisů ohledně ochrany přírody.
Pro skutečně aktivní turistiku žádné zvíře není vhodné. Těžké vybavení, náročné terény a proměnlivé počasí by pro něj představovaly stres a ohrožení. Soustřeďte se raději na vlastní zážitky a respekt k přírodě a jejím obyvatelům.
Jaké zvíře syčí?
Na Madagaskaru jsem potkal fascinujícího tvora – švába syčícího. Dorůstá až 8 cm a jeho syčení je opravdu impozantní! Vysoký tlak vzduchu procházející průdušnicí vytváří překvapivě hlasitý zvuk, který slouží jako obrana před predátory.
Tip pro turisty: Ačkoliv vypadají děsivě, nejsou jedovatí. Při pozorování je důležité zachovat klid a nedráždit je. Nejčastěji je najdete v lesích, v rozkládající se vegetaci. Fotografie se vám podaří pořídit snadno, pokud budete trpěliví a budete se pohybovat pomalu a tiše. Jejich velikost a syčení zaručeně obohatí vaše cestovní zážitky.
Zajímavost: Na rozdíl od většiny švábů, jsou to spíše samotářská zvířata. Samičky nosí vajíčka v ootéce, kterou nosí s sebou, dokud se nevylíhnou nymfy.
Kde cestují zvířata v letadle?
Cestování se zvířaty letadlem je téma, kterému jsem se věnoval v mnoha zemích a můžu potvrdit, že pravidla se liší. Většinou platí, že menší psi a kočky (závisí na váze a rozměrech, které se liší leteckou společností) mohou cestovat v přenosce pod sedadlem před vámi. Toto je komfortnější jak pro zvíře, tak pro majitele, jelikož máte svého mazlíčka na očích. Je však klíčové, aby schránka splňovala přísné normy leteckých společností, včetně nepropustného dna a dostatečné ventilace.
Větší zvířata, jako jsou například střední a velcí psi, kočky větších plemen, ale i exotická zvířata, jsou zpravidla přepravována v klimatizovaném nákladovém prostoru letadla. Zde je důležité si uvědomit:
- Před letem je nutná konzultace s veterinářem: Získáte potřebná potvrzení o zdravotním stavu zvířete a doporučení pro transport.
- Speciální přepravky: Pro přepravu v nákladovém prostoru jsou nutné pevné, dobře větrané a odolné přepravky, které splňují IATA normy. Nespoléhejte na “univerzální” krabice – investujte do kvalitní přepravky.
- Klimatické podmínky: I když jsou nákladové prostory klimatizované, je vhodné zvážit roční období a délku letu. V horkých měsících je vhodné zvolit kratší trasy, nebo zvážit alternativní dopravu.
- Pojištění: Doporučuji uzavřít pojištění pro případ zranění či úhynu zvířete během letu.
Před letem si vždy pečlivě prostudujte podmínky dané letecké společnosti, neboť se mohou značně lišit, a to včetně příplatků za přepravu zvířat. Nezapomeňte si předem rezervovat místo pro zvíře, protože kapacita je omezená. Zkušenosti z různých zemí ukazují, že důkladná příprava je klíčem k bezproblémovému cestování se zvířecím společníkem.
Kam letecky se psem?
S pejskem na křídlech? Žádný problém! Španělsko, Francie, Řecko – to vše je s vaším čtyřnohým kamarádem dosažitelné. Chorvatsko a Itálie však patří mezi mé osobní favority. Pro oba tyto země platí:
Psí pláže – ráj pro pejskaře:
- V Itálii i Chorvatsku narazíte na mnoho psích pláží, kde se váš mazlíček může volně vyřádit. Ale pozor!
- Mnoho pláží umožňuje vstup psům, ale koupání je zakázáno. Vždy si proto předem ověřte pravidla konkrétní pláže – nedostatek informací může vést k nepříjemnostem.
Tipy pro zkušeného cestovatele:
- Doprava: Nezapomeňte na pohodlnou přepravku a dostatek vody pro vašeho psa. Před letem si ověřte požadavky letecké společnosti na přepravu zvířat – každý dopravce má svá specifika.
- Dokumentace: Nepodceňujte cestovní pas pro vašeho psa – je nutný pro bezproblémový vstup do mnoha zemí. Ověřte si požadavky na očkování a další veterinární doklady.
- Ubytování: Vyhledávejte ubytování s označením “pet-friendly”. To vám ušetří mnoho starostí a zajistí pohodlný pobyt pro vás i vašeho psa.
- Pojištění: Nezapomeňte na cestovní pojištění, které kryje i případná veterinární ošetření vašeho psa v zahraničí.
Moje osobní zkušenost: Na Istrii jsem objevil úžasné psí pláže s křišťálově čistou vodou. V Toskánsku se nám zase líbilo prozkoumávat vinice s pejskem u nohou. Nezapomeňte si však vždy předem ověřit podmínky vstupu psů na vybraná místa, ať už jde o pláže, restaurace, nebo turistické stezky. Dobrá příprava je klíčem k nezapomenutelné dovolené!
Které letecké společnosti berou psy?
Plánuješ dobrodružství se svým čtyřnohým parťákem? Z leteckých společností, které aktuálně přepravují psy, můžu doporučit tyto: Lufthansa, Smartwings, Air France, Iberia, Norwegian, Finnair, Turkish Airlines a Air Malta. Nezapomeň ale, že přeprava zvířat má svá specifika a pravidla se liší společnost od společnosti. Před letem si důkladně prostuduj podmínky přepravy tvého psa, ať už jde o velikost přepravky, potřebné dokumenty (zdravotní osvědčení, očkování proti vzteklině), případné poplatky a omezení. Nepodceňuj ani aklimatizaci psa na přepravku před letem – čím dříve si na ni zvykne, tím lépe pro něj bude. Důležité je také zajistit dostatek vody a krmiva pro cestu a zkontrolovat, zda je letecká společnost ochotna přepravit konkrétní plemeno psa. Pro bezproblémovou cestu doporučuju vše si předem důkladně ověřit přímo u vybrané letecké společnosti. Přeji vám oběma šťastnou cestu!
Jaký pes může do letadla?
Malý pes do 8 kg? Bez problému ho vezmu na palubu! Přenoska je nutnost – pevná, nepropustná, max. 43 x 30 x 27 cm. Před letem si ověřte přesné rozměry a váhu včetně přenosky u letecké společnosti, pravidla se liší. Doporučuji lehkou a odolnou přenosku s dobrou ventilací, ideálně s polstrováním pro pohodlí psa. Nezapomeňte na misku s vodou a malou porci krmiva. Před letem psa pořádně projděte a vyčurěte, abyste předešli nehodám. V letadle psa držte v klidu a ujistěte se, že má dostatek prostoru. Na delších letech je vhodné brát v úvahu možnost pohybu psa a kratších procházek během přestávek. Pro větší psy existují možnosti přepravy v zavazadlovém prostoru, ale je třeba se informovat u letecké společnosti o podmínkách a rizicích.
Proč v letadle bolí uší?
Bolest uší v letadle je způsobena změnou tlaku vzduchu během stoupání a klesání. Tlak v uchu se snaží vyrovnat s tlakem v okolí přes Eustachovu trubici. Problém nastává, když se tato trubice neotevře správně, což vede k nepříjemnému tlaku a bolesti.
Jak tomuto předcházet?
- Žvýkání žvýkačky: Pohyb čelistí pomáhá otevřít Eustachovu trubici.
- Polykání: Pravidelné polykání slin má podobný efekt.
- Zívání: Účinný způsob, jak vyrovnat tlak.
- Nosní sprej s mořskou vodou: Zvlhčuje sliznici a usnadňuje otevírání Eustachovy trubice. Použijte ho před letem a případně i během letu.
- Dechová cvičení: Lehké foukání do nosu při sevřeném nosu a zavřených ústech (Valsalvův manévr) může pomoci. Pozor, při zánětu středního ucha je to kontraindikováno!
Pokud bolest přetrvává a je intenzivní, může se jednat o zánět středního ucha. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Dlouhodobé zanedbání může vést k trvalému poškození sluchu.
Tip pro dlouhé lety: Plánujte si přestávky na procházku po letadle a pravidelně provádějte výše uvedené techniky k vyrovnávání tlaku. Důležité je také dostatečný pitný režim, který zabrání vysychání sliznic.
Jak cestují zvířata v letadle?
Cestování se psem letadlem? Žádný problém, ale chce to důkladnou přípravu! Zaprvé, mezinárodní očkovací průkaz – pas psa je absolutní nezbytnost. Bez něj ani nehleďte na letenku. Ujistěte se, že jste v něm uvedeni jako majitel a že je aktuální. Zkontrolujte datum platnosti očkování proti vzteklině – to je klíčové!
Dále budete potřebovat veterinární potvrzení o bezinfekčnosti psa. To se vystavuje zpravidla krátce před odletem, proto s jeho vyřízením neotálejte. Časová rezerva je klíčová, některé kliniky mají delší čekací doby.
Identifikace psa je další důležitý bod. Pes musí být označen buď viditelným tetováním, nebo – což je dnes preferováno – mikročipem. Bez toho se neobejdete.
Doporučení pro hladký průběh cesty:
- Kontaktujte leteckou společnost s dostatečným předstihem a zjistěte si přesné požadavky na přepravu psa. Pravidla se liší dle letecké společnosti a cílové destinace.
- Připravte si vhodnou přepravku pro psa – dostatečně prostornou a bezpečnou. Prověřte si její rozměry v souladu s pokyny letecké společnosti.
- Zajistěte psu dostatek vody a případně i krmivo na cestu. Myslete na jeho pohodlí a minimalizujte stres.
- Pro dlouhé lety zvažte přípravky na uklidnění psa, ale vždy se poraďte s veterinářem.
Nepodceňujte formalitách! Nedostatečná příprava může vést k nepříjemnostem na letišti a k zbytečnému stresu pro vás i vašeho psa. Včasná příprava a důkladná kontrola všech dokumentů jsou klíčové pro bezproblémovou cestu.
Kam volat, když najdu psa?
Ztratil se vám pes během vaší cesty? Nezoufejte, i když se to zdá být nepříjemné, stává se to i zkušeným cestovatelům. Nejprve samozřejmě udělejte vše pro nalezení majitele. Zkuste se zeptat v okolí, prohlédněte si okolí, kde jste psa ztratili, a pokud má obojek s identifikačním štítkem, kontaktuje majitele.
Pokud se vám i přes vaši snahu nepodaří najít majitele, je důležité jednat podle zákona. V České republice musíte nález psa nahlásit na příslušném obecním úřadě nebo v místním útulku pro zvířata. Nepodceňujte to! Je to povinnost a neohlášení nálezu se může prodražit.
Praktická rada pro cestovatele: Před cestou si pořiďte pro svého psa identifikační mikročip. Je to malá investice, která může v případě ztráty ušetřit spoustu starostí a času. Čipovací data jsou uložena v centrální databázi a umožní rychlé spojení s majitelem. V zahraničí se často osvědčí i GPS obojky, které sledují pohyb psa v reálném čase.
Úřady většinou požadují předání psa do nejbližšího útulku. Tam bude pes v bezpečí a bude se o něj staráno. Útulek má také systém pro zjišťování majitele a zkušený personál, který umí s touto situací efektivně naložit. Nezapomeňte si pořídit doklad o předání psa do útulku.
Co delat kdyz nekdo týrá zvíře?
Svědkem týrání zvířat? Nezavírejte oči. Nahlášení je klíčové a možnosti jsou více než jedna. Nejlépe písemnou formou, s co nejvíce detaily – kdy, kde, co přesně se stalo, popis zvířete a pachatele – můžete podat oznámení na obecní úřad. Můžete se obrátit i přímo na krajskou veterinární správu, respektive na příslušný veterinární inspektorát, záleží na lokalitě – zkušenosti z cest po různých regionech ČR ukazují na rozdílnou efektivitu jednotlivých orgánů. Znalost místní správy je v tomto případě klíčová. Nepodceňujte ani Policii ČR, případně Státní zastupitelství. Policie je ideální volbou, pokud se jedná o evidentní trestný čin, např. o zranění zvířete. Státní zastupitelství pak vstupuje do hry, pokud se případ dostane k soudu. Z vlastních zkušeností z cest po Evropě a Asii vím, že právní ochrana zvířat se liší stát od státu. V České republice existují účinné zákony, ale jejich efektivní uplatnění závisí na důkladnosti a preciznosti podaného oznámení. Dokumentace je klíčová – fotografie a video důkazy výrazně zvyšují šanci na úspěšné řešení.
Nebojte se kontaktovat i organizace na ochranu zvířat. Ty často disponují zkušenostmi a dokáží vám poradit s postupem. Uvědomte si, že každá zpráva je důležitá a může pomoci zachránit zvíře před utrpením.
Co mám dělat když najdu poklad?
Nález pokladu v zahraničí se řídí odlišnými zákony než v České republice. Vždy je nutné respektovat místní legislativu. V některých zemích se nálezce stává vlastníkem pokladu po určité lhůtě, pokud se nepřihlásí původní vlastník. Jiné země mají striktnější pravidla a nálezce je povinen odevzdat poklad státu. Například v Itálii se nálezy archeologického významu stávají majetkem státu a nálezci obdrží odměnu. Ve Španělsku je proces nálezu regulován podobně jako v ČR s ohledem na dobu hlášení a určení oprávněného vlastníka. Důležité je zdokumentovat nález – fotografie, GPS souřadnice, svědci. Toto vám pomůže prokázat vaše jednání v případě sporu. Pokud není jasný vlastník, ohlášení nálezu na příslušném úřadě (obecní úřad v ČR, místní úřad v zahraničí) je klíčové a lhůta 3 dnů v ČR je pouze orientační, v zahraničí se může značně lišit. V případě nálezu v dopravním prostředku nebo veřejné budově je potřeba kontaktovat provozovatele. Před jakýmkoli krokem se doporučuje konzultovat s právníkem specializujícím se na nálezy a nálezové právo.
Pamatujete, že právní systém se v každé zemi liší, a nesprávné jednání může vést k vážným následkům.
Co dělat, když najdu uhynulé zvíře?
Nález uhynulého zvířete v zahraničí, ale i doma, vyžaduje obezřetnost. Nikdy se mrtvého zvířete nedotýkejte holýma rukama. Používejte jednorázové rukavice, ideálně i ochranný oděv, zvláště pokud neznáte příčinu úhynu. Může jít o nebezpečné nákazy, například vzteklinu, která se přenáší slinami. V některých oblastech světa, například v tropických oblastech, je riziko exotických onemocnění ještě vyšší. Zvíře proto raději zabalte do neprodyšného pytle a zdokumentujte si místo nálezu – fotky a GPS souřadnice jsou klíčové. Kontaktujte místní veterinární úřady nebo odpovídající orgány pro ochranu životního prostředí. V Česku je možné uhynulé zvíře dopravit do státního veterinárního ústavu. Postupujte podle místních předpisů – legislativa se v jednotlivých zemích liší a nedodržení může mít nepříjemné následky. Nepodceňujte potenciální rizika, i zdánlivě neškodný tvor může být zdrojem infekce.
Pamatujete si na bezpečnostní opatření i v případě, že se jedná o drobné zvíře, jako je pták nebo myš. I ty mohou být přenašeči nemocí. Pokud cestujete s dětmi, důraz na bezpečnost je ještě důležitější. Vysvětlete dětem, proč se mrtvých zvířat nesmí dotýkat.
Co dělat když najdu zvíře?
Nález zvířete v Česku? Neváhejte a volejte městskou policii na čísle 156. Zkušenost z cest po světě mi ukázala, že efektivní řešení je klíčové. Městská policie je první instancí a postará se o vše – ať už se jedná o bezdomovce (tuláka), kterého jste snadno chytili a oni si ho převezmou do útulku, nebo o zvíře, které se vám nepodařilo zabezpečit. V druhém případě jim sdělte přesnou lokalitu nálezu a oni dorazí s odchytovými nástroji. Nezapomeňte, že některá zvířata, zvláště divoká, mohou být nebezpečná, proto se k nim nepřibližujte a dodržujte bezpečnou vzdálenost. V případě zraněného zvířete je vhodné kontaktovat i veterinární kliniku. V zahraničí jsem se setkal s různými postupy, ale v Česku je systém relativně jednoduchý a spolehlivý. Pokud máte pochybnosti o druhu zvířete či jeho zdravotním stavu, uveďte to při hlášení na městské policii.
Co je považováno za týrání zvířat?
Definice týrání zvířat v České republice zahrnuje široké spektrum činností, které překračují běžnou představu. Nejde jen o zřejmé formy násilí, ale i o rafinované praktiky, jež jsou v jiných částech světa bohužel stále běžné.
Klíčové příklady týrání zvířat podle českých zákonů zahrnují:
- Využívání zvířat jako lákadla pro jiná zvířata, což se často děje při nelegálních lovech a tréninku psů.
- Něhumánní pokusy s jedním zvířetem na druhém, zbytečné utrpení bez vědeckého či léčebného opodstatnění.
- Štvání zvířat proti sobě, s výjimkou regulovaného lovu.
Tento přístup má dalekosáhlé důsledky. Zkušenosti z mých cest po světě ukazují, jak se tolerance k týrání zvířat liší.
Příkladem jsou zvířecí zápasy, které jsou v České republice zakázány:
- Kohoutí zápasy, běžné v některých zemích jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, jsou zde nelegální a trestné. Viděl jsem je na vlastní oči v Thajsku a byl jsem otřesen brutalitou těchto „tradicí“.
- Podobně je tomu s psími či býčími zápasy, které jsou v mnoha částech světa hluboce zakořeněny v kultuře, ale v České republice nemají místo.
Zákony o ochraně zvířat se v jednotlivých zemích značně liší. To, co je v jedné zemi považováno za přijatelné, může být v jiné zemi trestné. Naše relativně striktní pravidla by měla sloužit jako inspirace pro země, kde ochrana zvířat stále pokulhává.
Co dělat, když najdu opusté zvíře?
Nález poraněného zvířete nebo opuštěného mláděte v lese či u silnice rozhodně není příjemný, ale zvládnete to. Panikaření nepomůže. Nejprve si udržte bezpečný odstup a posuďte situaci. Nedotýkejte se zvířete, pokud to není nezbytně nutné, hrozí totiž zranění z jeho strany (kousnutí, škrábnutí) nebo přenos nákazy.
Dále kontaktujte záchrannou stanici. Číslo 112 vám spojí s nejbližší. Můžete také zkusit vyhledat na internetu nejbližší stanici pro zraněná zvířata – většinou je najdete pod heslem “záchranná stanice pro zvířata [název regionu]”.
Před voláním si připravte tyto informace:
- Druh zvířete (pokud ho znáte)
- Přibližnou lokalitu nálezu (GPS souřadnice jsou ideální)
- Stav zvířete (poranění, zda je aktivní, zda je mládě)
- Vaše telefonní číslo
Důležité poznámky zkušeného turisty:
- Mláďata divokých zvířat často nejsou opuštěná. Rodiče se mohou zdržovat v blízkosti a jen čekají, až odtáhnete. Zasahování bez nutnosti může více uškodit než pomoci.
- Pokud je zvíře zraněno a potřebuje okamžitou pomoc (např. krvácí), snažte se ho chránit před dalšími nebezpečími – např. před sluncem, deštěm nebo predátory. Vhodné je použít improvizovaný úkryt (krabici, deku apod.), ale nedotýkejte se ho zbytečně.
- Nepodávejte zvířeti jídlo ani vodu, dokud nenastoupí odborníci.
- Fotografie zvířete a okolí mohou být pro záchranáře velmi užitečné.
Jaké zvíře je nejméně náročné?
Nejméně náročná zvířata? Zkušenostmi z cest po světě vím, že ideální společník na cesty, respektive nenáročný mazlíček doma, se nenajde tak snadno. Mnozí hledají exotické tvory, ale realita je jiná. Hlodavci, jako morčata, křečci či potkani, se ukázali být překvapivě odolnými, a to i v ne zcela ideálních podmínkách (samozřejmě v mezích rozumnosti!). Jejich nenáročnost spočívá v relativně jednoduché stravě – krmivo je běžně dostupné v každém obchodě s domácími zvířaty – a v jejich poměrně malé velikosti, která umožňuje i omezený prostor. Ovšem pozor! “Nenáročný” neznamená “bez péče”. Důležitý je prostorný a zabezpečený prostor, pravidelné krmení čerstvou stravou, obohacení prostředí hračkami a tunely a samozřejmě pravidelná výměna podestýlky. Zapomínat nelze ani na veterinární péči – i když se jedná o odolná zvířata, nemoci se nevyhýbají ani jim. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit dodržování zásad hygieny, aby se předešlo parazitům a infekcím, a to i při cestách, kdy je nutné zvolit vhodnou přepravku a zajistit dostatek čerstvé vody. Správně opečovávaný hlodavec může být věrným společníkem na mnoho let.
