Které obnovitelné zdroje se nejvíce využívají v České republice?

Česká republika se v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie nachází stále za evropským průměrem, který se pohybuje okolo 37%. V roce 2024 se podíl OZE na celkové spotřebě energie v ČR pohybuje kolem 17-18%. To je sice nízká hodnota, ale srovnání s jinými zeměmi střední Evropy situaci relativizuje. Mnohé státy, které se pyšní historicky silnou energetikou z fosilních paliv, zápasí s podobnými výzvami při přechodu na zelenější budoucnost.

Dominantní zdroje v ČR:

Biomasa: Tato oblast zahrnuje široké spektrum, od spalování dřeva v menších elektrárnách až po využití bioplynu z zemědělských procesů. Její podíl je ovlivněn zemědělskou politikou a dostupností surovin. Na rozdíl od mnoha západních zemí, kde se biomasa zpracovává sofistikovaně, je v ČR stále značná část jejího využití spojená s méně efektivními metodami. Viděl jsem podobné situace v Rumunsku a na Ukrajině, kde biomasa představuje podobně důležitý, avšak často neefektivně využívaný zdroj.
Solární energie: Její růst je v posledních letech dynamičtější, ale stále zaostává za potenciálem. V mnoha oblastech ČR je sluneční svit dostatečný pro efektivní výrobu elektřiny. Například v jižních regionech, které jsem navštívil, je sluneční energie v soukromých domácnostech mnohem rozšířenější než v severních. V Německu nebo Itálii jsem však viděl mnohem rozsáhlejší solární farmy.
Vodní elektrárny: Většinou menší vodní elektrárny, mají omezený potenciál dalšího rozvoje vzhledem k geografickým podmínkám. Mnoho řek je regulováno pro jiné účely, což omezuje možnosti výstavby nových vodních elektráren. V Norsku nebo Rakousku, kde je hydroenergetika daleko rozvinutější, jsem si uvědomil, jak specifické geografické podmínky ovlivňují možnosti jejího využití.

Potenciál rozvoje: Česká republika má potenciál pro diverzifikaci a rozšíření využití obnovitelných zdrojů energie, například větrná energie, geotermální energie a další. Překonání legislativních překážek a investice do moderních technologií jsou klíčové pro dosažení vyššího podílu OZE v energetickém mixu.

Jaká je hlavní výhoda obnovitelných zdrojů?

Hlavní výhoda obnovitelných zdrojů energie spočívá v dramatickém snížení emisí skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou klimatických změn. Na vlastní oči jsem viděl důsledky znečištění ovzduší v indických městech, kde smog doslova dusila obyvatelstvo, a kontrast s čistým vzduchem v islandských geotermálních oblastech je ohromující. Spalování fosilních paliv, na kterém je stále závislá většina světa, není jen zdrojem oxidu uhličitého, ale i dalších škodlivých látek jako oxidy síry a dusíku, přispívajících k kyselým dešťům a poškozujícím lidské zdraví.

Konkrétně, obnovitelné zdroje přináší:

Snížení respiračních onemocnění: Čistší vzduch znamená méně astmatu, bronchitidy a dalších dýchacích potíží, jak jsem pozoroval například v oblasti Amazonie po srovnání s hustě industrializovanými oblastmi v Evropě.
Boj proti globálnímu oteplování: Snižování emisí skleníkových plynů je klíčové pro zpomalení klimatických změn a zmírnění jejich dopadů, od stoupající hladiny moří až po extrémní povětrnostní jevy, o kterých jsem se přesvědčil při návštěvách nízko položených ostrovních států v Pacifiku.
Energetickou nezávislost: Mnoho zemí, s nimiž jsem se setkal, závisí na dovozu fosilních paliv, což je činí zranitelnými vůči cenovým výkyvům a geopolitickým konfliktům. Obnovitelné zdroje naopak umožňují energetickou soběstačnost a diverzifikaci.

Navíc, i když počáteční investice do obnovitelných zdrojů mohou být vyšší, dlouhodobě jsou náklady na údržbu a provoz výrazně nižší než u elektráren na fosilní paliva. To jsem si ověřil při studiu provozních nákladů elektráren v různých zemích světa.

Příklady obnovitelných zdrojů a jejich globální rozšíření:

Sluneční energie: Široce dostupná ve většině světa, nejvíce využívaná v slunečných oblastech jako je například Středomoří.
Větrná energie: Vysoký potenciál v oblastech s dostatkem větru, například v Severním moři.
Vodní energie: Tradiční zdroj energie, s velkým potenciálem v oblastech s hojnými vodními zdroji, jako jsou Andy.
Geotermální energie: Ideální pro oblasti s vulkanickou aktivitou, například Island.

Jak dlouho se bude platit poze?

Platby se očekávají až po schválení novelizovaného „aktivačního“ nařízení vlády ČR, které spustí provozní podpory na rok 2025. To je klíčový krok, podobný získávání víz pro cestu do fascinující země, kde „vízum“ představují právě tyto podpory. ERÚ pak vydá změnové cenové rozhodnutí, což je jako obdržet potvrzení o letence – potvrzení, že vaše cesta (platba) může začít. Upozorňuji, že lhůta pro připomínky k tomuto nařízení končí 10. září 2024. Je to jako s rezervací ubytování – čím dříve se zaregistrujete, tím větší šanci máte zajistit si své místo. Takže sledujte termíny a nenechávejte vše na poslední chvíli, protože zpoždění se může stát stejně nepříjemné jako zmeškaný let.

Pro bližší informace o tomto procesu doporučuji prozkoumat webové stránky ERÚ – je to jako mít po ruce spolehlivý turistický průvodce. Najdete tam všechny potřebné informace, mapy a itineráře k vaší finanční cestě. Získejte si potřebné informace předem a vyhněte se zbytečným starostem a zmatkům. Plánování je klíčové pro hladký průběh, a to platí jak pro cestování, tak pro finanční záležitosti.

Myslete na to, že i zdánlivě jednoduché procesy, jako je tento, vyžadují pečlivé sledování a dodržování termínů. Dobrá příprava je polovinou úspěchu – a to se týká i financí. Věřte mi, cestoval jsem po celém světě a vím, co říkám!

Co žere nejvíc energie?

Přátelé, cestovatelé, milovníci dobrodružství! Energie, to je palivo našeho moderního světa, a její spotřeba v domácnosti je dobrodružství samo o sobě. Televizor, ten tichý, nenápadný drak v obýváku, je jednoznačným vítězem v energetické soutěži. 30 hodin týdně, to je pořádný žrout! 27 procent celkové spotřeby domácnosti – to je číslo, které by mělo zamyslet každého. A víte, že i během stand-by režimu televizor stále “dýchá” a spotřebovává energii? Nezapomeňte ho tedy kompletně vypínat ze zásuvky, když ho nepoužíváte.

Na druhém místě, s těsně zaostávajícímí 24 procenty, se umístila lednice, většinou v kombinaci s mrazákem. Tento věrný společník v kuchyni, udržující naše potraviny čerstvé, si také žádá svou daň. Její efektivita ovšem záleží na věku, typu a údržbě. Starší modely spotřebují mnohem více energie než moderní, energeticky úsporné lednice s technologií invertorového kompresoru. Pravidelné odmrazování mrazáku, dodržování správné teploty a pečlivé těsnění dvířek vám pomohou snížit spotřebu a ušetřit peníze.

Kdy se fotovoltaika nevyplatí?

Často se mě na mých cestách po světě ptají, kdy se fotovoltaika nevyplatí. Odpověď je překvapivě jednoduchá: skoro nikdy. Projel jsem s batůžkem na zádech kouty světa, kde je elektřina drahá a nespolehlivá, a všude jsem si uvědomoval, jaký pokrok fotovoltaika představuje. Díky nízkým nákladům na údržbu – a věřte mi, vím, o čem mluvím po letech života mimo civilizaci – se fotovoltaika i po 30 letech stále vyplatí. Je to investice, která se vám vrátí mnohonásobně. A to i přes to, že jsem zažil různé ekonomické bouře na svých cestách.

Cena fotovoltaiky je i v roce 2025 výhodná. Viděl jsem na vlastní oči, jak klesají ceny panelů a baterií. Tento pokles je srovnatelný s prudkým poklesem cen elektroniky, který jsem sledoval v posledních desetiletích. Je to neuvěřitelné, ale díky tomu a dalším faktorům, jako jsou dotace (a ty se liší stát od státu, stejně jako ceny elektřiny, takže je potřeba si to pořádně zjistit pro vaši lokaci), se návratnost fotovoltaického systému pohybuje v rozmezí 2-7 let. A to je z mého pohledu cestovatele, který neustále sleduje poměry cen a výdajů, skvělé. Myslím, že i v nejodlehlejších koutech světa, kam se můj batoh dostal, by se fotovoltaika vyplatila.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že nezáleží jen na ceně, ale i na nezávislosti. V některých oblastech světa je stabilní dodávka elektřiny luxus, který si nemůže dovolit každý. Fotovoltaika vám zaručí svobodu a nezávislost, bez ohledu na to, kde se nacházíte. A to je pro mě, jakožto zkušeného cestovatele, nejcennější.

Jaká je nevýhoda obnovitelných zdrojů energie?

Hlavní nevýhodou obnovitelných zdrojů energie, a to jsem si ověřil na vlastní kůži při cestách po světě, je jejich závislost na počasí. Tuhle závislost jsem si uvědomil nejvíc na ostrovech, kde jsem se spoléhal na solární panely.

Nepředvídatelnost počasí, zhoršovaná klimatickými změnami, je skutečný problém. Na jednom místě jsem zažil týden bez slunce, což znamenalo nulovou produkci energie z fotovoltaických panelů. A to se v turistických destinacích s mnoha solárními elektrárnami může projevit citelně.

Z toho vyplývá několik důležitých aspektů:

Potřeba záložních zdrojů: Bez spolehlivého záložního zdroje, třeba dieselového generátoru, se neobejde téměř žádná solární elektrárna, zejména v odlehlých oblastech. A to s sebou nese paradox – závislost na fosilních palivech.
Plánování energetické sítě: Integrace obnovitelných zdrojů do energetické sítě vyžaduje složité plánování a prediktivní modely, které zohledňují proměnlivost počasí. V mnoha rozvojových zemích, které jsem navštívil, toto plánování chybí a vede to k výpadkům proudu.
Sezónní fluktuace: Produkce energie se liší podle ročního období. V zimě je slunečního svitu méně, a proto je potřeba mít na zřeteli úbytek energie z fotovoltaických panelů a předem počítat s vyšší spotřebou energie z jiných zdrojů.

Kromě sluneční energie je třeba zmínit i větrnou energii, jejíž produkce je závislá na síle a směru větru. Při mých cestách po stepích jsem viděl větrné elektrárny, které stály nečinně kvůli bezvětří.

Stručně řečeno, ačkoliv je přechod na obnovitelné zdroje energie nezbytný, musíme si uvědomovat jejich limity a připravit se na výzvy, které s sebou nesou.

Nutnost diverzifikace zdrojů energie.
Investice do moderních technologií pro předpověď počasí a řízení energetické sítě.
Rozvoj systémů pro skladování energie.

Jak škodí větrné elektrárny?

Mýtus o masivním ohrožení ptactva a hmyzu větrnými elektrárnami je překvapivě rozšířený, i přesto, co jsem v posledních letech viděl na svých cestách po světě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že při správném plánování a umístění větrných farem je dopad na faunu minimální. Studie z mnoha zemí, od Dánska přes USA až po Čínu, ukazují, že úmrtnost ptáků a hmyzu je v porovnání s jinými lidskými aktivitami, jako je například srážka s auty nebo ničení přirozených habitatů, zanedbatelná. Klíčem je strategické umístění turbín s ohledem na migrační trasy ptáků a zóny s vysokou koncentrací hmyzu.

Zvířata se s provozem větrných elektráren překvapivě rychle adaptují. Na mých cestách jsem pozoroval, jak se ptactvo a další živočichové naučili elektrárny efektivně vyhýbat. Moderní technologie navíc umožňují implementaci systémů, které detekují přítomnost ptáků a automaticky upraví chod turbín, minimalizujíc tak riziko kolize. Navíc, větrné farmy často zabírají zemědělské půdy, které by jinak sloužily jen k extenzivnímu hospodaření. Taková obnova krajiny, byť umělá, může vést k oživení lokálních ekosystémů a k diverzifikaci fauny. Tvrzení o masivním negativním dopadu na životní prostředí tedy často postrádají vědecké podklady a opírají se o zjednodušující zobecnění.

Kolik je poplatek za OZE?

Poplatek za obnovitelné zdroje energie (POZE), pozastavený v roce 2025 a hrazený státem, se vrací na vyúčtování. To je v souladu s mnoha světovými trendy, kde se podobné poplatky, byť s různými výši a mechanismy, běžně uplatňují k podpoře zelené energie. Například v Německu je systém podpory obnovitelných zdrojů (EEG) složitější, zahrnuje různé příspěvky a dotace, a výsledkem je vyšší cena elektřiny, avšak s mnohem vyšším podílem OZE v energetickém mixu. V Dánsku zase hraje velkou roli větrná energie, a systém podpory je navržen tak, aby ji maximalizoval. Česká republika se s návratem POZE v plné výši 599 Kč s DPH za MWh snaží financovat rozvoj obnovitelných zdrojů a dosáhnout stanovených klimatických cílů, podobně jako se to děje v řadě evropských zemí, ale i mimo EU, třeba v Kanadě nebo Austrálii, kde se uplatňují různé formy pobídek pro rozvoj zelené energie.

Je důležité si uvědomit, že tato částka 599 Kč s DPH za MWh je pouze jednou složkou celkové ceny elektřiny. K finální ceně se připočítávají poplatky za distribuci a další faktory, které se liší v závislosti na dodavateli a místě spotřeby. Srovnání cen elektřiny v různých zemích odhaluje značné rozdíly, ovlivněné nejen systémem podpory OZE, ale i infrastrukturou, zdroji energie a celkovou energetickou politikou dané země.

Jaká je příčina požáru fotovoltaiky?

Solární panely, symbol zelené energie a klesajících účtů za elektřinu, se staly běžnou součástí střech po celém světě. Moje cesty mě zavedly do mnoha zemí, kde jsem viděl, jak se tato technologie šíří, od sluncem zalitých středomořských ostrovů až po zasněžené hory Alp. Nicméně, s rozšířením fotovoltaiky narůstá i počet požárů. Ač se to zdá paradoxní, nejčastější příčinou není selhání panelů samotných, ale lidský faktor – neodborná instalace. Špatně provedená elektroinstalace, nedostatečná ochrana proti přepětí a zanedbaná údržba se stávají smrtící kombinací. V některých regionech, zejména v méně rozvinutých zemích, kde se klade menší důraz na kvalitu instalace, je riziko požáru výrazně vyšší. Zkušenosti z mých cest ukazují, že důkladná prověrka kvalifikace instalatéra a používání certifikovaných materiálů je klíčová pro bezpečnou a efektivní funkci solární elektrárny. Zanedbání této skutečnosti může mít fatální následky, od poškození majetku až po ztráty na životech. Je proto nezbytné, aby se investoři zaměřili na kvalitu, nikoliv pouze na cenu, při výběru instalatéra. Opravdu efektivní zelená energie je bezpečná zelená energie.

Kdo platí poze?

Rozdíl v cenách elektřiny kryje poplatek za PoZE, skrytý v ceně, kterou platí všichni odběratelé. Je to taková daň za zelenou energii, platíte ji i když si větrné elektrárny ani bioplynové stanice na vašem účtu nepředstavujete. Tato dotace, která se pohybuje v jednotkách korun na megawatthodinu, je klíčová pro rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Podobné systémy podpory existují po celé Evropě, třeba ve Španělsku, kde jsem viděl rozsáhlé solární farmy, nebo v Dánsku, které je světovým lídrem ve větrné energetice. V České republice se tento poplatek snaží vyrovnat konkurenční nevýhodu obnovitelných zdrojů vůči levnějším, ale znečišťujícím fosilním palivům. Cílem je snížení závislosti na dovozu energie a přechod k zelenější a udržitelnější energetice – něco, co jsem během svých cest po světě viděl jako klíčový problém mnoha zemí, od slunečných oblastí Středomoří až po zasněžené vrcholky Alp. Poplatek PoZE je součástí komplexnější energetické politiky, která se snaží vyřešit palčivé otázky energetické bezpečnosti a snižování uhlíkové stopy. Jeho efektivita je ovšem diskutovaná a odborníci se různí v názorech na jeho dopad na ceny elektřiny a skutečný vliv na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Kde je největší větrná elektrárna v ČR?

Největší větrná elektrárna v České republice? To je bezesporu ta v Žipotíně! Mám ji za sebou a musím říct, že je to impozantní podívaná.

Tři rekordy v jednom místě – to se jen tak nevidí!

Zaprvé, jedná se o první větrnou elektrárnu nové generace v ČR. To znamená špičkovou technologii a efektivitu.
Zadruhé, s výškou 179 metrů (včetně rotoru) je to nejvyšší větrná elektrárna v zemi. Představte si tu majestátnost – je to vyšší než mnoho kostelních věží! Z dálky je viditelná i na horizontu.
A zatřetí, s instalovaným výkonem 4,26 MW je nejvýkonnější z dosud instalovaných větrných elektráren. To znamená, že produkuje obrovské množství čisté energie.

Tip pro cestovatele: Kromě samotné elektrárny stojí za to prozkoumat i krásnou okolní krajinu. Žipotejn leží v malebné oblasti, která nabízí spoustu příležitostí k pěší turistice a cykloturistice.

Zajímavost: Výstavba takovýchto elektráren je náročný proces, který zahrnuje pečlivý výběr lokality, komplexní inženýrské práce a samozřejmě i ohled na ochranu životního prostředí.

Jaká je největší tepelná elektrárna v ČR?

Největší tepelnou elektrárnou v ČR je komplex Prunéřov (EPRU I a EPRU II) v katastru obce Prunéřov u Kadaně. Pohánějí ji lomy na hnědé uhlí v sousedních Tušimicích – Nástup. Výstupní výkon elektrárny je impozantní a z dálky viditelný. Dobře se k ní dá dostat vlakem a následně pěšky, nabízí to skvělou kombinaci průmyslové architektury a panoramatických výhledů na krajinu poznamenanou těžbou uhlí. Zajímavostí je, že se v okolí nacházejí cyklostezky ideální pro projížďky a výlety s celou rodinou. Samotná elektrárna ale není přístupná veřejnosti, prohlídky se nekonají. Doporučuji si předem zkontrolovat provozní dobu lomu Tušimice – Nástup, který nabízí i turistické prohlídky s průvodcem. Pro náročnější turisty: v okolí se nachází kopce vhodné pro pěší turistiku s krásnými výhledy na elektrárnu a celou oblast.

Co je jedním z hlavních problémů obnovitelných zdrojů?

Obnovitelné zdroje, ach ty zelené sny! Často se o nich mluví jako o zázračné cestě k energetické nezávislosti, ale realita je trochu složitější. Jedním z hlavních kamenů úrazu je totiž jejich cena. Vysoké počáteční investice jsou skutečným oříškem, a to nejen pro jednotlivce, ale i pro státy.

Představte si, že se chystáte na dobrodružnou cestu kolem světa. Potřebujete spolehlivý batoh, stan, kvalitní spacák – a to všechno stojí peníze. Podobně je to i s obnovitelnými zdroji. Instalace solárních panelů na chalupu, nebo větrných elektráren v krajině, vyžaduje značné finanční prostředky. Není to jen o samotných panelech nebo turbínách. Potřebujete i odbornou instalaci, případně úpravy stávající infrastruktury.

A to ještě zdaleka není vše. Uvažujme například:

Náklady na údržbu: Solární panely časem ztrácejí na efektivitě a vyžadují pravidelnou údržbu, stejně jako větrné turbíny, které jsou vystaveny nepřízni počasí.
Prostorové nároky: Větrné elektrárny zabírají značné plochy, což může vést ke konfliktům s ochranou přírody a zemědělstvím. Solární elektrárny sice zaberou méně místa, ale i tak je potřeba dostatečně velká plocha s dostatkem slunečního svitu.
Skladování energie: Slunce nesvítí pořád a vítr nefouká neustále. Pro spolehlivý dodávek energie je proto nutné investovat do bateriových systémů pro skladování energie, což jsou další značné náklady.

Z vlastní zkušenosti z cest po světě vím, že i ta nejkrásnější cesta vyžaduje pečlivé plánování a dostatek financí. Podobně je to i s přechodem na obnovitelné zdroje energie. I když jsou ekologicky šetrnější, je potřeba si uvědomit, že se jedná o dlouhodobou investici s počátečními výdaji, které mohou být značné. Vše záleží na konkrétním projektu a jeho rozsahu.

Je důležité si uvědomit, že návratnost investice je dlouhodobá. Počáteční náklady se sice zdají vysoké, ale v dlouhodobém horizontu se tyto investice vyplatí díky úsporám na energiích a menší závislosti na fosilních palivech.

Jaké jsou výhody a nevýhody větrné elektrárny?

Větrné elektrárny, tyhle moderní větrníky, jsem viděl po celém světě – od rozlehlých amerických prérií až po skalnaté pobřeží Skotska. A musím říct, že jejich dopad na krajinu je komplexní téma, zasluhující si bližší pohled.

Výhody:

Ekologická čistota: Při samotném provozu nevznikají žádné emise skleníkových plynů, což je obrovský plus v boji proti klimatickým změnám. To jsem si osobně ověřil při návštěvě Dánska, kde větrná energie hraje klíčovou roli v energetickém mixu.
Energetická nezávislost: Lokální výroba energie snižuje závislost na dovozu fosilních paliv, což je v dnešní geopolitické situaci nesmírně důležité. Viděl jsem to na vlastní oči v odlehlých oblastech Islandu, kde větrné elektrárny zásobují celé komunity.
Obnovitelný zdroj: Větrná energie je nevyčerpatelná, na rozdíl od uhlí nebo ropy. To mi dává naději pro budoucnost energetiky, a to i v těch nejvíce turisticky exponovaných oblastech, jako je například řecké souostroví.

Nevýhody:

Intermittency: Výkon větrných elektráren je závislý na síle a směru větru. To znamená, že není konstantní a vyžaduje záložní zdroje energie, jako jsou vodní elektrárny nebo baterie. To je skutečný problém, který jsem pozoroval v mnoha oblastech s převážně větrnou energetikou.
Vizuální dopad a hluk: Větrné turbíny mohou narušovat přirozený ráz krajiny. Osobně se mi líbí, když se integrují do krajiny citlivě, ale někdy je to těžké skloubit s efektivitou. Hluk z turbín může být také rušivý pro místní obyvatele, zejména ty, kteří žijí v blízkosti elektráren.
Náklady a životnost: Pořizovací náklady větrných elektráren jsou vysoké a životnost turbín je relativně krátká. Recyklace materiálů z vyřazených turbín je tak dalším důležitým aspektem, který je potřeba řešit.

Proč mít fotovoltaiku?

Fotovoltaika? To je prostě zázrak! Projel jsem kus světa a viděl jsem, co všechno dokáže drancování Země. Uhelné elektrárny, jaderné reaktory – to je cesta do pekla, zanechávající po sobě jen pustinu. Fotovoltaika je ale jiná. Je to čistá energie, dar slunce, který nám padá přímo na střechu. Žádné spalování, žádné nebezpečné odpady. Jen křemík a sluneční paprsky, proměněné v elektřinu pro náš domov. A věděli jste, že účinnost fotovoltaických panelů neustále roste? Díky technologickému pokroku získáváme stále více energie ze stejné plochy. To znamená menší dopad na krajinu a větší energetickou nezávislost. Tohle není jen ekologie, ale i svoboda. Svoboda od závislosti na fosilních palivech a jejich proměnlivých cenách. Je to investice do budoucnosti, investice do čisté planety, kterou chci ukázat svým vnukům.

Kolik stojí 10 kW fotovoltaika?

Takže, kolik vlastně stojí 10 kW fotovoltaická elektrárna? To je otázka, na kterou se nedá odpovědět jedním číslem. Cena se pohybuje v širokém rozmezí – od 250 000 do 500 000 Kč. Projel jsem kus světa a viděl jsem, jak se ceny solární energie liší v závislosti na místních podmínkách, ale i na dostupnosti materiálů a kvalitě instalace. V Česku je to podobné.

Na ceně se výrazně podepisuje výběr komponentů. Kvalitní, dlouholetá záruka na panely a invertor znamená vyšší počáteční investici, ale i větší jistotu dlouhodobého bezproblémového provozu. To je podobné, jako když si vybíráte stan na backpacking – levnější se může rychle roztrhnout, zatímco dražší vydrží i několik desetiletí dobrodružství.

Další faktor ovlivňující cenu je způsob instalace. Složitější střecha, potřeba speciálních upevnění nebo delší trasy kabeláže vše navyšuje konečnou cenu. Představte si to jako trekking – jednoduchá cesta po rovině bude levnější než výstup na strmou horu s nutností použít speciální vybavení.

Nezapomínejte také na dotace a úspory na energiích. Dotace mohou značně snížit celkovou investici, zatímco úspora na elektřině se postupně projeví v dlouhodobém horizontu. Je to jako cestování po stopách – na začátku se investuje čas a úsilí, ale zkušenost a vzpomínky jsou k nezaplacení.

Stručně řečeno, cena 10 kW fotovoltaické elektrárny je individuální a závisí na mnoha faktorech. Před nákupem je vhodné si nechat vypracovat několik nabídek od různých dodavatelů, abyste si udělali co nejlepší obrázek o cenách a možnostech.

Kde je nejvíce tepelných elektráren v ČR?

Česká republika, země s bohatou energetickou historií, má nejvíce tepelných elektráren soustředěných v regionech s historicky silným těžebním průmyslem. Přibližně 60 % těchto elektráren stále spoléhá na uhlí, ačkoliv se tento podíl postupně snižuje v souladu s evropskými klimatickými cíli. Severočeský a Karlovarský kraj, s jejich dlouhou tradicí těžby hnědého uhlí, představují tradiční centra výroby elektřiny. Podobná situace panuje na severní Moravě, kde se těžilo černé uhlí, a v menší míře ve východočeském kraji. Tato koncentrace je logickým důsledkem blízkosti zdrojů paliva, což v minulosti minimalizovalo náklady na transport. Zajímavé je srovnání s jinými zeměmi EU, kde se často upřednostňuje diverzifikace energetických zdrojů a geograficky rozptýlenější distribuce elektráren, aby se minimalizovalo riziko výpadků. Například ve Skandinávii dominují hydroelektrárny, zatímco v západní Evropě se čím dál více prosazují obnovitelné zdroje energie, jako je solární a větrná energie. Česká republika se v současnosti snaží o diverzifikaci svého energetického mixu a investice do modernizace a přechodu na nízkouhlíkové zdroje. Tento proces však vyžaduje značné investice a strategické plánování, aby se minimalizovaly dopady na energetickou bezpečnost a ekonomiku.

Kolik procent energie v ČR je z obnovitelných zdrojů?

Česká republika nejenže splnila, ale i překonala svůj cíl z roku 2025, kdy se plánovalo dosáhnout 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě. V roce 2025 se tento podíl vyšplhal na 17,7 %. To je pozoruhodné číslo, zvláště když srovnáme s jinými evropskými zeměmi. Například během mého putování po Skandinávii jsem si všiml, že země jako Norsko či Švédsko mají mnohem vyšší podíl obnovitelných zdrojů, díky masivním investicím do vodní energie a větrných elektráren. Na druhou stranu, v jižních částech Evropy, kde jsem se také pohyboval, se spoléhají více na solární energii, s viditelnými poli fotovoltaických panelů rozprostírajícími se po krajině.

Česká cesta k obnovitelným zdrojům:

Hlavním pilířem české energetické směsi z obnovitelných zdrojů je biomasa, která je široce dostupná a využívaná v menších elektrárnách po celé zemi. Viděl jsem to na vlastní oči při cestách po venkově.
Větrná energie zaznamenává postupný, ale stabilní růst, ačkoliv její rozvoj je stále zpomalen byrokracií a lokálním odporem. V Německu jsem například viděl neuvěřitelná větrná pole, s mnohem větší hustotou než v ČR.
Vodní energie je tradičním zdrojem, ale její potenciál je již v podstatě vyčerpán. Malé vodní elektrárny hrají významnou roli v regionální energetice.
Solární energie má v ČR stále značný potenciál k růstu. Pozoruji, že v posledních letech se množí domácí fotovoltaické systémy, zejména v oblastech s dostatkem slunečního svitu.

Výzvy do budoucna:

Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetické směsi, aby se dosáhly cíle klimatické neutrality.
Modernizovat energetickou infrastrukturu, aby zvládla integraci fluktuujících zdrojů energie, jako je větrná a solární energie.
Zajistit energetickou bezpečnost a zároveň omezit závislost na dovozu fosilních paliv.