Mýtus o neagresivních malých psech je potřeba definitivně vyvrátit. Nedávná americká studie odhalila překvapivý fakt: jezevčík, oblíbený mazlíček v České republice i mnoha dalších zemích, včetně těch, které jsem navštívil během své kariéry – od slunných pláží Malty až po zasněžené kopce Norska – se umístil na předních příčkách v počtu kousnutí člověka. Jeden z pěti jezevčíků, dle studie, už člověka kousl. Tato statistika je alarmující a ukazuje, že velikost psa zdaleka nemusí být ukazatelem jeho agresivity. Ve skutečnosti se v mnoha kulturách, ať už v Japonsku s jejich elegantními šicami, nebo v Argentině s jejich mohutnými dogy, setkávám s přesvědčením, že výchova a socializace psa jsou klíčové faktory ovlivňující jeho chování. Agresivita není vrozená vlastnost, ale naučená reakce. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že problémy s agresí se objevují napříč všemi plemeny, a je proto nezbytné věnovat pozornost odborné výchově a socializaci každého psa od štěněte. Je důležité si uvědomit, že i zdánlivě neškodný jezevčík může za určitých okolností projevit agresivní chování. Riziko kousnutí je reálné a je třeba se mu bránit zodpovědnou péčí o psa.
Nebezpečí představují i jiná plemena, jejichž agresivita je často podceňována. Globální statistiky kousnutí psy ukazují složitý obraz, ovlivněný nejen plemenem, ale i faktory jako je výchova, socializace a individuální povaha psa. Z pozorování v různých zemích vyplývá, že prevence je vždycky nejlepší strategií. Včasná socializace a profesionální výcvik minimalizují riziko agresivního chování u všech psů, bez ohledu na jejich plemeno či velikost.
Jak poznat, koho si pes vybral za pána?
Pes si vybere pána na základě mnoha faktorů, ale nejzřetelněji se to projeví při vašem návratu domů. Pozorně sledujte, koho pes přivítá jako první – nezáleží jen na nadšeném štěkání, ale i na celkovém chování. Přítomnost “svého” člověka mu dodá klid a uvolnění.
Řeč těla je klíčová:
- V přítomnosti oblíbeného člověka bude pes klidnější, méně nervózní, uvolněnější v pohybech.
- Jeho pozornost se bude soustředit na “pána”, bude na něj více reagovat a ochotněji se s ním zapojí do hry.
- Může se projevovat i jemnějšími znaky – například lehký ocasem, nakloněná hlava, hledání kontaktu očima.
Tip pro turisty: Pokud cestujete s vaším psem, sledujte jeho reakce na různé lidi během výletů. Pes si může vybrat za pána i někoho z rodiny, kdo s ním tráví nejvíce času a aktivně se mu věnuje. Nezapomínejte na důležitost pozitivního posilování – odměňujte psa za dobré chování a budujte si s ním silný vztah, ať už jste doma nebo na cestách. To posílí pouto a vy si s ním užijete nezapomenutelné zážitky.
Další zajímavost: Někdy se stává, že pes si “vybere” více než jednoho pána. Záleží na jeho povaze a na tom, jak se k němu chovají jednotliví členové rodiny.
Který pes vydrží sám doma?
Otázka, který pes zvládne samostatný pobyt doma, je klíčová pro každého zodpovědného majitele. Záleží totiž nejen na plemeni, ale i na individuální povaze psa a jeho výchově. Některá plemena si ale opravdu lépe poradí s osamělostí než jiná.
Takzvaní „samotáři“, mezi které patří například baset, francouzský buldoček nebo čau-čau, často vykazují větší toleranci k samotě. Jejich povaha je spíše klidnější a méně náročná na neustálou interakci s člověkem. To ale neznamená, že by neměli potřebu pozornosti! Je důležité si uvědomit, že i tito psi potřebují dostatek pohybu a mentální stimulace, aby se vyhnuli destruktivnímu chování během vašeho nepřítomnosti.
Můj tip pro cestovatele s pejskem: Před cestou zkuste nechat psa postupně zvykat na delší dobu o samotě. Začněte krátkými odchody a postupně je prodlužujte.
Doporučení pro výběr psa, který zvládne samotu:
- Zvažte věk psa: štěňata a mladí psi vyžadují více pozornosti a častější procházky.
- Předchozí zkušenosti: pes, který už byl zvyklý na delší samotu, bude s pravděpodobností lépe adaptovaný.
- Individuální povaha: důležitější než plemeno je povaha konkrétního psa. Někteří psi jsou prostě introvertnější než jiní, a to bez ohledu na jejich plemeno.
Zapomenout nesmíme ani na:
- Dostatek hraček a aktivit pro zabavení psa během vaší nepřítomnosti.
- Bezpečné prostředí, aby se pes nemohl zranit.
- Pravidelné procházky a výcvik před odjezdem, aby se pes dostatečně vyšťavil.
Nepodceňujte důležitost správné přípravy a výcviku. Váš pes vám za to odvděčí spokojeným a klidným pobytem doma, i když budete pryč.
Jaký psi jsou nejhezčí?
Otázka krásy je subjektivní, ale některá psí plemena si obdiv zaslouží po celém světě. Pomeranian, s jeho plyšovým vzhledem, je oblíbený od Evropy až po Asii, kde ho často vídáme v náručí celebrit. Jeho hustá srst vyžaduje ovšem pravidelnou péči. Australský ovčák, s jeho unikátním zbarvením očí a srsti, je symbolem odolnosti a inteligence; v Austrálii ho stále využívají farmáři, ale jeho popularita stoupá i v městském prostředí díky jeho hravém a přátelské povaze. Zlatý retrívr, miláček rodin po celém světě, je známý svou oddaností a přátelským přístupem. Setkal jsem se s nimi od Kanady až po Nový Zéland, kde plní roli terapeutických psů i rodinných mazlíčků. Samojed, s jeho bílou sněhobílou srstí a výraznou tváří, je na Sibiři doma, ale jeho popularita překročila hranice kontinentu díky své energii a společenské povaze. Elegantní Saluki, s historií sahající až do starověkého Egypta, je ukázkou královské elegance a lovců – setkal jsem se s ním v Maroku, kde jeho uhlazený vzhled nadále inspiruje. Bostonský teriér, s jeho typickou černou a bílou maskou, je oblíbený rodinný pes s veselou a hravou povahou, jehož obliba roste po celém světě, od Ameriky po Evropu. Každé z těchto plemen vyžaduje specifickou péči, a proto je důležité si před pořízením psa detailně nastudovat jeho potřeby.
Jaký pes je nejchytřejší?
Otázka po nejchytřejším psovi je jako hledání nejvyšší hory – závisí na tom, co měříme. Neexistuje jeden univerzální ukazatel psí inteligence. Border kolie, s jejich pastýřskými instinkty a neúnavnou energií, excelují v učení složitých povelů a rychlém chápání. Setkal jsem se s nimi na farmách v Novém Zélandu, kde jejich inteligence byla nezbytná pro efektivní práci s ovcemi. Pudlové, s elegantním vzhledem a bystrými očima, jsou mistři v řešení problémů a hravě zvládali nejrůznější psí sporty, ať už jsem je potkal v pařížských parcích, nebo na výstavách v Americe. Německý ovčák, věrný společník a uznávaný pomocník policejních složek a záchranných týmů, se vyznačuje vysokou poslušností a schopností učení se složitým úkolům – jejich nasazení jsem pozoroval od Alp po Himaláje. Kromě těchto tří plemen je ovšem mnoho dalších, která prokazují mimořádnou inteligenci. Důležitá je interakce psa a člověka, kvalitní výcvik a stimulace. Genetika sice hraje roli, ale individuální osobnost psa je stejně důležitým faktorem, jako například u lidí.
Hodnocení inteligence by mělo brát v úvahu i sociální inteligenci, schopnost porozumět lidským emocím a reagovat na ně. Na cestách jsem se setkal s psy všech plemen, a i ti zdánlivě méně “chytří” dokáží projevit úžasnou empatii a citlivost. Klíčem k pochopení psí inteligence není jen měření IQ, ale i sledování jejich chování v různých kontextech a s různými lidmi. Jednoznačná odpověď na otázku o nejchytřejším psovi tak neexistuje.
Kolik hodin může být pes sám doma?
Osm až deset hodin osamění? Pro dobře vychovaného a zdravého psa to není problém, zvláště pokud zohledníme dobu strávenou dojížděním. Představte si to jako jeho „sólovou cestu kolem světa“ – klidný čas, během kterého si může užívat pohodlí domova. Samozřejmě, délka pobytu sama doma závisí na mnoha faktorech.
Důležité je připravit psa na tuto „osamělou výpravu“:
- Kvalitní výcvik: Základní poslušnost a zvyk na samotu jsou klíčové. Postupný nácvik, začínající krátkými intervaly, je nezbytný. Myslete na to jako na výcvikový tábor pro psa – s trpělivostí a odměnami dosáhnete skvělých výsledků.
- Dostatek stimulace: Interaktivní hračky, kousací kosti a puzzle krmítka zabrání nudě a stresu. To je jako připravit batoh na cestu – s důležitými zásobami, které udrží psa v pohodě.
- Bezpečnostní opatření: Zajistěte, aby pes neměl přístup k nebezpečným věcem a aby se nemohl zranit. Je to jako prověřit cestu před cestou – vyloučit potenciální nebezpečí.
- Vhodné prostředí: Psa nenechávejte v malém, neprovětraném prostoru. Vhodné je pohodlí jeho pelíšku, kde se cítí bezpečně. Myslete na něj, jako kdyby byl v klidném, útulném hotelu.
Vliv věku a plemene: Štěně nebo starší pes budou potřebovat kratší intervaly samoty. Podobně i některá plemena, náchylnější k úzkosti, vyžadují individuální přístup. Je to jako volba správného dopravního prostředku na vaši cestu – pro některé cesty je vhodnější letadlo, pro jiné vlak.
Příznaky stresu: Ničení nábytku, štěkání, úzkostné projevy – to vše signalizuje, že pes strádá. V takovém případě je třeba zkrátit dobu samoty a zvážit konzultaci se zkušeným kynologem. To je jako navigace během cesty – v případě problémů je potřeba zvolit alternativní trasu.
Důležité je vždy pamatovat na individuální potřeby vašeho psa. Každý pes je unikátní osobnost a to, co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého. Je to jako plánování dokonalé dovolené – každý má jiné potřeby a preference.
Který pes je nejhloupější?
Na otázku, které psí plemeno je nejméně inteligentní, se často objevuje shih-tzu. Tento drobný chlupáč, jehož původ sahá do Tibetu, byl po staletí šlechtěn především pro svůj vzhled a společenskou roli – ozdobou dvora a klína šlechty. Jeho roztomilá tvářička a hedvábná srst mu zajistily místo v srdcích mnoha majitelů po celém světě. Cestoval jsem po Asii, Evropě i Americe a všude jsem se setkal s tímto plemenem, často v luxusních hotelech či na rukou prominentů.
Nicméně, jeho inteligenční kvocient je obecně považován za nižší než u mnoha jiných plemen. To ale neznamená, že je hloupý. Shih-tzu je prostě zaměřen na jiné věci než na složité povely. Jeho inteligence se projevuje spíše v oblasti sociální interakce a budování silných vazeb s majitelem. Zkušenost mi ukázala, že jejich nezávislost a tvrdohlavost může být pro nezkušeného majitele náročná.
Je důležité zdůraznit, že inteligence psa se nedá objektivně změřit a záleží na mnoha faktorech, včetně výchovy a socializace. Zjednodušující žebříčky by se proto měly brát s rezervou.
Nicméně, některé vlastnosti shih-tzu, které ovlivňují jeho zařazení do nižších příček “inteligentních” plemen, zahrnují:
- Nezávislost a tvrdohlavost: Často si dělají, co chtějí, a ne vždy ochotně poslouchají povely.
- Náchylnost k rozptýlení: Snadno se nechají odlákat od úkolu.
- Potřeba trpělivé a důsledné výchovy: Vyžadují pozitivní přístup a konzistenci.
Na závěr: Shih-tzu je krásný a milý pes, ale jeho chování a inteligence se liší od mnoha jiných plemen. Jeho nízká pozice v žebříčcích inteligence by neměla odradit potenciální majitele, pokud jsou připraveni na jeho specifické potřeby.
Jak říct psovi, že ho miluji?
Prozkoumal jsem mnoho koutů světa a potkal nespočet stvoření, ale pouto mezi člověkem a psem je naprosto jedinečné. Říci psovi „Miluji tě“ slovy? Zbytečné. Nejlepším překladem je sdílená radost z hry. To je univerzální jazyk, srozumitelný v každém koutu planety, od himálajských vrcholů až po amazonské pralesy. Hra, ať už aportování oblíbené hračky, procházka v lese, kde pes může volně prozkoumávat okolí a uspokojovat své lovecké instinkty (důležité pro jeho psychickou pohodu!), nebo třeba učení nových triků – to vše posiluje pouto a vytváří hluboký, nenahraditelný vztah. Pozorujte jeho řeč těla, uvidíte, jak se jeho ocas radostně vrtí a oči jiskří. To je ten skutečný důkaz lásky, daleko silnější než slova. Nepodceňujte sílu společně prožité chvíle – to je klíč k harmonickému soužití a prohloubení vašeho vzájemného porozumění. Pamatujte, každý pes je individualita, objevujte jeho jedinečné potřeby a preferencí, abyste mu nabídli tu nejvhodnější formu hry. To je skutečná cesta k jeho srdci.
Jak poznat, že je pes smutný?
Rozpoznat smutek u psa, to je jako rozluštit starou mapu k zapomenutému pokladu – vyžaduje to pozorné studium. Nejde jen o prosté „něco mu není“, ale o systematické sledování změn v jeho chování. Ztráta zájmu o procházky, ty dobrodružné výpravy po okolních lesích a polích, je jasný signál. Představte si, že váš věrný průvodce na cestách náhle odmítá překonávat i ty nejmenší kopce! Stejně tak i nezájem o hračky, ty věrné společníky na všech našich dobrodružstvích, svědčí o něčem vážném. Spánek, ten věčný společník poutníků, by se neměl stát únikem před světem. Nadměrný spánek může být stejně alarmující jako jeho nedostatek. A co strava? Kolísání chuti k jídlu, ať už směr nahoru či dolů, je dalším klíčovým indikátorem. Nezapomínejte, že i u psů se deprese projevuje podobně jako u lidí, jen s jinými výrazovými prostředky. Sledování změn v jeho energetické hladině, v jeho interakci s vámi a okolím, je klíčové pro včasné záchycení problému. Pes, který se ztrácí sám v sobě, potřebuje naši pomoc, aby se znovu vrátil na cestu k radosti a zdraví. Pokud si nejste jisti, poraďte se s veterinářem – zkušený průvodce vám pomůže najít nejlepší cestu k uzdravení vašeho věrného společníka.
Jaké plemeno psa je nejhloupější?
Shih-tzu? Na túru s ním zapomeňte. Vyšlechtěn pro klín, ne pro hory. Jeho inteligence se pohybuje spíše v rovině “roztomilý, ale nepraktický”. Není to pes pro náročné treky, jeho fyzička není zrovna robustní a jeho ochota k učení se blíží nule. Na rozdíl od například border kolie, která by s vámi zvládla i několikadenní výlet v horách s těžkým batohem, shih-tzu by se po pár kilometrech zhroutil vyčerpáním. Jeho srst se navíc snadno zamotává a špiní, což při pohybu v terénu představuje velký problém. Zkrátka, pro aktivního turistu je to naprosto nevhodné plemeno. Lepší volbou by byl například odolný a inteligentní německý ovčák, nebo vytrvalý husky.
Kolik si pes pamatuje slov?
Psi, naši věrní čtyřnozí společníci, si pamatují překvapivě mnoho slov! Nová studie ukázala, že průměrný pes rozumí až 89 slovům a frázím. To zahrnuje povely jako “sedni” nebo “pac”, ale i podstatná jména, například “procházka” či “pamlsky”. Užitečná věc na cestách, zvláště pokud cestujete s psem!
Tip pro turisty s psy: Naučte se psa na základní povely v cizím jazyce – může to usnadnit komunikaci s místními a zabraňuje nedorozuměním. Nezapomeňte na cestovní misku a vodítko. V některých zemích jsou striktní pravidla ohledně vodění psů na veřejnosti. Před cestou si vždy ověřte platná pravidla pro vstup psů do dané země či oblasti a berte v úvahu i klimatické podmínky – do horkých zemí s psem raději nejezděte v letních měsících.
Znalost psí slovní zásoby vám pomůže lépe porozumět vašemu mazlíčkovi a efektivněji s ním komunikovat, ať už doma, nebo na cestách.
Proč se točí pejsek na místě než si lehne Proč to dělá?
Mnoho psů si před lehnutím na trávě prohrabuje pelech a točí se. Není to jen roztomilá zvláštnost, ale pozůstatek instinktivního chování z dob, kdy jejich předkové spali ve volné přírodě. Představte si vlka v hustém porostu: otočení a prohrabování trávy sloužilo k několika účelům. Zaprvé, udusání trávy a odstranění ostrých stébel a kamenů zaručovalo pohodlnější a teplejší místo k odpočinku. Zadruhé, tímto způsobem pes odstranil potenciální parazity a skryté nebezpečí, jako jsou hadi nebo bodavý hmyz. Důkladná příprava lůžka tak zvyšovala šanci na klidný a bezpečný spánek. Tento instinkt se u domácích psů zachoval, i když už nemají takovou potřebu si lůžko takto důkladně připravovat. Všimněte si, že psi si často vybírají místa s nízkou vegetací nebo měkkým povrchem – instinkt stále pracuje!
Praktická rada pro turisty s pejsky: Při kempování nebo turistice s vaším psem berte na vědomí toto chování. Vyberte mu místo k odpočinku s co nejmenším množstvím suché trávy a bodavého hmyzu. Nebo mu jednoduše vezměte pevnou podložku, na kterou si pohodlně lehne.
Jak zklidnit psa, když je sám doma?
Samota pro psa, to není jen o tom ho zavřít doma a doufat v nejlepší. Zkušený cestovatel ví, že i s pejskem se dá cestovat a nechat ho doma v klidu. Klíčem je důsledná a trpělivá příprava. Postupná adaptace na samotu je jako zkušenost z daleké cesty – začínáte krátkými výlety a postupně prodlužujete dobu pobytu.
- Začněte s krátkými intervaly: Pár minut absence. Představte si to jako krátký výlet do vedlejšího města – jen na chvíli a s jistotou návratu.
- Postupné prodlužování: Postupně prodlužujte dobu samoty o 5-10 minut, s ohledem na reakce psa. Každý den je malý krok na cestě k úspěchu. Nejde o sprint, ale o maratón.
- Pozitivní posilování: Ocenění po návratu je jako zasloužená odměna po náročném dni stráveném prozkoumáváním neznámých míst. Klidné chování během vaší absence odměňte pamlsky nebo hrou.
Tip pro cestovatele s pejskem: Před odjezdem na delší dobu zkuste nechat psa samotného i na noc v známém a bezpečném prostředí. To pomůže minimalizovat stres a posílit jeho sebedůvěru.
Důležité upozornění: Pokud pes trpí výraznou úzkostí ze samoty, vyhledejte pomoc zkušeného kynologa. On vám pomůže najít správný postup a minimalizovat stres vašeho čtyřnohého parťáka.
- Nechte psa unaveného: Dostatečná fyzická aktivita před vaším odchodem psa unaví a zredukuje stres ze samoty. Představte si to jako únavu po celodenním treku.
- Bezpečné a komfortní prostředí: Zajistěte psu pohodlné místo s jeho oblíbenými hračkami a předměty, které mu dodají pocit bezpečí.
Jak dává pes najevo lásku?
Psi, naši věrní společníci, dávají najevo lásku různými způsoby, které se liší podle plemene a individuální povahy. Můj pes, například, mě během našich cest po Jižní Americe obdarovával neustálým olizováním obličeje – zkušenost, kterou bych rozhodně nedoporučoval před důležitou schůzkou s místním starostou v Ekvádoru. Ale i to je projev náklonnosti!
Fyzikální kontakt je klíčový. To zahrnuje mazlení, tulení se a typické “nastavování bříška” – signál naprosté důvěry. Pamatuji si, jak se mi můj pes na pláži v Thajsku tiskl k noze, zatímco jsem se kochal západem slunce. To byla opravdová láska v akci.
Koukání do očí, často přehlížený detail, je dalším důležitým faktorem. Vnímejte, jak se váš pes dívá na vás – dlouhý, zamilovaný pohled plný věrnosti. Tohle jsem si zvlášť uvědomil během osamělých večerů v kanadské divočině, kdy mi pes byl jediným spolehlivým přítelem.
Kromě toho pozorujte i jemnější signály – lehké štěkání, vrtění ocasem, přinášení hraček nebo jen klidné ležení u vašich nohou. Všechny tyto projevy vypovídají o hluboké a nezištné lásce vašeho psa. Je to jazyk, kterému se naučíte časem, během společných dobrodružství – ať už na cestách po světě, nebo jen při procházce parkem.
Olizování, i když někdy nepříjemné, je dalším jasným projevem psí náklonnosti. Je to instinkt, který vychází z jejich štěněcích let, kdy matka olizovala svá mláďata.
Jaký je nejlepší pes pro začátečníky?
Hledáte prvního psa? Zlatý retrívr, kavalír king charles španěl, yorkshirský teriér, pudl (i když vyžaduje péči o srst) a bišonek jsou skvělé volby pro začátečníky. Moje zkušenosti z cest po světě mi ukázaly, že tato plemena se vyznačují přátelskou povahou a relativně snadnou ovladatelností, což jsem pozoroval například ve venkovských oblastech Irska s retrívry nebo v rušných ulicích Tokia s yorkshirskými teriéry.
Zajímavost: Nedávné studie skutečně naznačují, že menší psi mají potenciál pro snadnější výcvik. Myslím, že to souvisí s jejich vyšší adaptabilitou na různé prostředí – což jsem si ověřil na mnoha svých cestách. Avšak větší plemena, například někteří retrívři, disponují obvykle vyrovnanější a klidnější povahou. Volba tedy závisí na vašich prioritách a životním stylu.
Tip: Nezapomínejte na základní potřeby psa – dostatek pohybu, kvalitní krmivo a především lásku. Bez ohledu na plemeno, důležitá je socializace od štěněte, což vám pomůže vychovat vyrovnaného a šťastného psa. Můj osobní závěr po letech pozorování psů na všech kontinentech je, že správná péče a trpělivost jsou klíčové pro úspěšné soužití.
Jak pes dává najevo lásku?
Psi dávají najevo lásku různými způsoby, které se liší psem i plemenem. Kromě očividného mazlení a tulení, typického pro většinu psů, je důležité sledovat i jemnější signály.
Fyzický kontakt:
- Olizování: Nejen projev čistoty, ale i důvěry a náklonnosti. Intenzita olizování může indikovat sílu citu.
- Nastavování bříška: Zveřejnění zranitelné části těla je projevem absolutní důvěry a přátelství.
- Opírání se: Lehké opření se o nohu nebo tělo majitele vyjadřuje potřebu blízkosti a bezpečí.
- Přikládání hlavy: Jemné přitisknutí hlavy k ruce, noze, nebo dokonce k obličeji je tichý, ale výmluvný projev náklonnosti.
Nejen fyzické projevy:
- Koukáni do očí: Projev důvěry a hlubokého pouta. Vnímejte nejen samotný pohled, ale i jeho délku a intenzitu.
- Chvost: Lehké vrtění ocáskem je známka radosti a štěstí, avšak je důležité sledovat i jeho celkovou pozici a rychlost pohybu. Pečlivě sledujte jeho jazyk těla!
- Hravost: Štěňata i dospělí psi dávají najevo lásku spontánní hrou. Vnímejte, zda se pes snaží interagovat a hrát si s Vámi.
Tip pro turisty: Při cestování se psem je důležité si uvědomit, že projevy lásky mohou být ovlivněny novým prostředím. Pes může být zpočátku plachý, ale trpělivost a klidný přístup pomohou k posílení vazby.
Co znamená, když pes olizuje člověku nohy?
Mnohokrát jsem pozoroval toto chování psů na svých cestách po světě. Olizování nohou není jen tak obyčejný rituál. Pro psa to může být projev podřízení se, vyjádření oddanosti a úcty k vůdci smečky – tedy k vám. Je to podobné, jako když se šimpanzi navzájem čistí. Je to akt důvěry a upevnění společenských vazeb. Zvláště zajímavé je, že olizování nohou může souviset s emocionální regulací psa. Psi jsou citliví a vnímají lidské emoce mnohem lépe, než si běžně uvědomujeme. Pokud jste například smutní nebo ve stresu, pes se vás může olizováním pokusit uklidnit a nabídnout vám útěchu. Jeho sliny obsahují enzymy, které mají mírně antiseptické účinky, což by mohlo být další skrytý důvod tohoto chování. Je to fascinující příklad toho, jak komplexní a jemná je komunikace mezi člověkem a psem. Nezapomínejte, že i když se to zdá jako nevinné gesto, je to důležitá forma neverbální komunikace, kterou bychom měli respektovat a chápat.
