Málo tekutin na cestách? To se nevyplácí! Nedostatečná hydratace vede k ledvinovým kamenům, infekcím močových cest a poklesu krevního tlaku, což může způsobit mdloby – na túře to rozhodně nechceš zažít. Dehydratace se navíc projevuje únavou, bolestmi hlavy a zhoršenou koordinací, což zvyšuje riziko úrazu. Nepodceňujte to, i zdánlivě malá dehydratace ovlivní tvůj výkon a celkovou pohodu. V horku se potřeba tekutin násobí. Ideální je pít pravidelně po malých doušcích, i když nemáte žízeň. Voda je nejlepší, ale i slabé neslazené čaje pomohou. Dbejte na dostatečný příjem tekutin, aby tělo mohlo efektivně dopravovat živiny a kyslík do buněk a odvádět toxiny. V horách je to klíčové pro dobrou fyzickou kondici. Správná hydratace je stejně důležitá jako správná výbava.
Odkud pochází pravidlo pití dvou litrů vody denně?
Pravidlo dvou litrů vody denně? To je pěkná pohádka pro turisty! V roce 1945 americká komise pro výživu doporučila průměrně 2,5 litru tekutin denně, ne čisté vody. To zahrnovalo i vodu obsaženou v jídle a nápojích. Dva litry čisté vody je spíš orientační číslo, které se liší podle klimatu, fyzické aktivity a individuálních potřeb. V horkém a suchém podnebí, jako je například Sahara, budete potřebovat mnohem více. Naopak v deštivém a chladném počasí stačí méně. Na treku v horách je klíčové sledovat barvu moči – světle žlutá je ideální, tmavá značí dehydrataci. Nezapomínejte, že alkohol a káva tělo dehydratují, takže je potřeba pít více vody, když je konzumujete.
Neřešte striktně dvě litry, ale poslouchejte své tělo. Přebírání tekutin je individuální a závisí na mnoha faktorech.
Dá se považovat šťáva za vodu?
Otázka, zda lze šťávu považovat za vodu, je spíše otázkou interpretace. Doporučený denní příjem tekutin se často udává jako 30–45 ml na kilogram tělesné hmotnosti. To se ale vztahuje k celkovému objemu tekutin, nikoliv výhradně k vodě.
Během mých cest po světě jsem si všiml rozmanitosti přístupů k hydrataci. V Japonsku je pití zeleného čaje běžné, v Maroku se hojně konzumuje mátový čaj, v Mexiku čerstvě vymačkané šťávy z ovoce. Všechny tyto nápoje, stejně jako polévky, mléko, šťávy, ovoce a zelenina, přispívají k celkovému příjmu tekutin.
Je důležité si uvědomit, že ovoce a zelenina obsahují značné množství vody. Například:
- Okurka: až 95% vody
- Salát Iceberg: až 98% vody
Proto se při výpočtu denního příjmu tekutin nemusíme soustředit výhradně na čistou vodu. Důležitější je celkový příjem tekutin z různých zdrojů, aby tělo zůstalo správně hydratované. Přílišná fixace na „čistou vodu“ může vést k opomenutí jiných důležitých zdrojů tekutin, které poskytují navíc i vitamíny a minerály.
Při cestování jsem poznal, že nejlepší způsob, jak zjistit, zda je vaše tělo dostatečně hydratované, je věnovat pozornost jeho signálům. Žízeň, suchá kůže, únava – to vše jsou známky dehydratace.
Je možné pít levnou vodu?
Otázka, zda je možné pít levnou vodu, je vlastně otázkou kvality, nikoli ceny. Na svých cestách po desítkách zemí jsem se setkal s nejrůznějšími přístupy k vodě – od pramenité vody z And, přes filtrovanou vodu z pouštních oáz až po balenou vodu z ledovců. Ať už je voda drahá nebo levná, klíčová je její čistota a obsah minerálů. Levná voda z kohoutku může být stejně kvalitní jako drahá balená, záleží na místních regulacích a kvalitě vodovodní sítě. V mnoha zemích Evropy je kohoutková voda bezpečná a vyhovuje nejvyšším standardům. Specialisti doporučují denní příjem čisté vody, protože rychle a efektivně hydratuje, na rozdíl od čaje, kávy a jiných nápojů, které mohou mít i dehydratační účinek. V Japonsku se například klade velký důraz na čistotu vody, a to se odráží v kvalitě kohoutkové vody i v přístupu k hydrataci. V některých částech Afriky je naopak přístup k čisté vodě životně důležitý problém. Je proto důležité informovat se o kvalitě vody v dané lokalitě. Kvalitní hydratace je nezbytná pro fungování organismu a při cestování po světě jsem si to uvědomil více než kdy jindy. Ať už je to voda levná nebo drahá, zásadní je její čistota a pravidelný příjem pro udržení zdraví.
Je možné vypít jeden litr vody denně?
Litr vody denně? To je málo. Průměrný dospělý potřebuje 1,5 až 2 litry tekutin denně, a to ve formě nápojů. Myslete ale na to, že tohle je jen průměr. V horkém podnebí, po náročném treku v Himalájích nebo při intenzivním cvičení se vaše tělo potí víc a potřebuje doplňovat tekutiny mnohem častěji. Stejně tak i věk, strava (ovoce a zelenina obsahují vodu) a celková kondice hrají roli. Nedostatek tekutin může vést k dehydrataci, která se projeví únavou, bolestí hlavy a sníženou výkonností. Z vlastní zkušenosti vím, že správná hydratace je klíčová pro přežití v drsných podmínkách. Fond žaludku, jater a střev dokonce doporučuje 2 litry denně. Nezapomínejte, že toto množství zahrnuje i tekutiny z potravin, takže čisté vody nemusíte vypít plné dva litry. Ale pod litrem se rozhodně nedržte! Vždy poslouchejte své tělo – žízeň je jasný signál, že potřebujete doplnit tekutiny.
Jak poznám, že piju málo vody?
Trápí vás neustálá únava a cítíte se pořád vyčerpaní, i když jste si pořádně odpočinuli? Možná je to dehydratace! Na cestách se to stává snadno, ať už zdoláváte vysokohorské túry, prozkoumáváte pouště, nebo se jen procházíte rušným městem. 18 varovných signálů vám napoví, že vaše tělo volá po doplňku tekutin: suchá ústa, suché oči, intenzivní žízeň, suchá kůže, neukojitelný hlad (tělo si často plete žízeň s hladem), úbytek svalové hmoty, oslabená imunita a častější nemoci, ospalost a chronická únava.
Dehydratace se projevuje i nečekanými způsoby. Například zhoršením koncentrace a paměti – na cestách to rozhodně nechcete. V horku se dehydratace může projevit i závratěmi a nevolností. Nezapomínejte na důležitost doplňování tekutin, zvláště při fyzické námaze a v horkém klimatu. Na delších cestách si vždycky balte dostatek vody, nebo se naučte, kde se dá bezpečně doplnit.
Používejte spolehlivý zdroj pitné vody. V exotických zemích je nutné se vyvarovat konzumaci vody z neznámých zdrojů. Vybavte se tabletami na čištění vody nebo spolehlivým filtrem. Někdy se dehydratace maskuje za jiné potíže, proto v případě pochybností navštivte lékaře. Zdravé cestování zahrnuje i dostatečný příjem tekutin!
Doporučení pro cestovatele: Místo sladkých limonád sáhněte po čisté vodě, bylinkových čajích nebo neslazených ovocných šťávách. Nečekejte na silnou žízeň, ale pijte pravidelně po menších doušcích. V horkých dnech je ideální nosit s sebou opakovaně použitelnou láhev s vodou a pravidelně ji doplňovat. A nezapomínejte, že i ovoce a zelenina obsahují vodu, takže jejich konzumace také přispívá k hydrataci.
Je možné pít džus místo vody?
Takže, můžete nahradit vodu džusem? Stručná odpověď zní: ne, úplně ne. Cestování mě naučilo, jak důležité je správné hydratování, a to se nedá nahradit jenom džusy. Plnohodnotná náhrada pitné vody jinými tekutinami se nedoporučuje. Vaše tělo potřebuje čistou vodu pro všechny své funkce.
Průmyslově vyráběné džusy? Na ty zapomeňte úplně. Jsou plné cukru a často i umělých přísad. Vím to z vlastní zkušenosti – po pár dnech pití jenom kupovaných džusů v Thajsku jsem se cítil naprosto vyčerpaný.
Svěží, doma vymačkané džusy jsou jiná kapitola. I ty ale mají vysoký obsah cukru. Doporučuji je vždycky zředit s čistou vodou v poměru 1:1 nebo dokonce 1:2. Tím se sníží koncentrace cukru a zároveň si uchováte vitamíny a minerály z ovoce. Na cestách jsem si takhle zvykl připravovat osvěžující nápoje z místního ovoce – mango, ananas, kokosové mléko – vždycky zředěné vodou pro optimální hydrataci.
Pamatujte, že dehydratace se může projevit únavou, bolestí hlavy a sníženým výkonem. A to si na cestách rozhodně nepřejete. Voda je základem, džus jenom doplněk.
Považuje se šťáva za vodu?
Stoprocentně ne, džus není voda. Je to spíše koncentrovaná forma ovoce nebo zeleniny, zředěná vodou. V mnoha zemích, které jsem navštívil – od slunných plantáží v Brazílii po ovocné sady Japonska – jsem viděl, jak se džus vyrábí a kolik práce je za ním. Voda je jeho součástí, ale zdaleka tvoří jen část celku.
Nicméně, je pravda, že mnohé nápoje obsahují značné množství vody:
- Mléko: Základní složkou mléka je voda, stejně tak jako u džusů. V Indii jsem ochutnal fantastické lassi – jogurtový nápoj s vodou, který skvěle osvěžuje v horku.
- Džusy: I když zahuštěné, obsahují značné procento vody. Na kubánském trhu jsem objevil džusy z čerstvě lisovaných plodů – plné chuti, ale stále s vysokým obsahem vody.
- Bylinné čaje: Většinou se připravují zalitím bylin horkou vodou, takže voda je dominantní složkou.
- Káva a limonády: I když obsahují kofein nebo cukr, stále se skládají z velké části z vody. V Itálii jsem si všiml, jak důležité je pro Italy správné množství vody v jejich kávě, aby dosáhli dokonalé chuti.
Je důležité si uvědomit, že zatímco tyto nápoje obsahují vodu, neposkytují stejné nutriční výhody jako čistá voda a neměly by ji zcela nahrazovat. Hydratace je klíčová a rozmanitost nápojů může obohatit váš pitný režim, ale čistá voda zůstává nezastupitelná.
Je možné pít morušový džus místo vody?
Vodu úplně nahradit nelze, to je jasné, ale morušky, kompoty, slabý zelený nebo bylinkový čaj se skvěle hodí jako doplněk. Důležité je, aby v nich nebyl žádný přidaný cukr. V turistických podmínkách je to ale složitější. Balená voda je nejdůležitější, morušky a podobné nápoje jsou skvělé pro doplnění tekutin a vitamínů, ale je potřeba je doplňovat kvalitní pitnou vodou, ideálně převařenou, aby se předešlo případným problémům s bakteriemi a parazity. Čerstvé ovoce a bylinky na čaj je vhodné sbírat jen v ověřených lokalitách a důkladně je omýt, pokud to je možné. Dehydratace je v přírodě velkým nebezpečím, proto je důležité sledovat příjem tekutin a nenechávat se zmást chutnými, ale ne vždy dostatečně hydratačními nápoji.
Je možné pít vodu, která stála měsíc?
Doba použitelnosti balené vody je vždy uvedena na etiketě. Standardně vydrží neotevřená lahvička až 24 měsíců, ale to jen za předpokladu správného skladování – chladu, temna a bez přístupu slunečního záření. Z vlastní zkušenosti z cest po světě vím, že i v nejodlehlejších oblastech je důležité dbát na datum spotřeby. V tropickém podnebí se i neotevřená láhev může zkazit mnohem dříve. Voda po měsíci, jejíž datum spotřeby je neznámé, představuje neznámé riziko. Mohou se v ní množit bakterie a plísně, a to i v případě, že láhev vypadá na první pohled neporušeně. Riziko zdravotních problémů je skutečné a rozhodně není radno ho podceňovat, zvlášť v oblastech s omezeným přístupem k lékařské péči. Konzumace prošlé vody může vést k nevolnostem, průjmu a dalším nepříjemnostem, které zkomplikují vaše cestování.
Vždy si proto před konzumací ověřte datum spotřeby a pokud máte pochybnosti, raději vodu nevypijte. Na cestách je prevence vždy lepší než následná léčba.
Je nutné se nutit pít vodu, když nemám chuť?
Ano. I když žízeň necítíte, není to důvod k panice. Organizmus si dokáže vodu obstarat i z potravy, ale je to jen částečný zdroj. Myslete na to, že dehydratace se projevuje nenápadně – únava, bolesti hlavy, snížená koncentrace. Během treků v poušti jsem se naučil, že i zdánlivě šťavnatá jídla, jako jsou ovoce, neposkytnou dostatečné množství vody. Doporučuji si vždy s sebou nosit dostatečnou zásobu čisté vody, ať už je to v kanystru nebo filtračním systémem. Prevence je vždy lepší než léčba. Důležité je poslouchat tělo, ale i proaktivně dbát na pitný režim. Nedostatek vody může vést k vážným zdravotním problémům, proto i bez pocitu žízně je důležité pravidelně pít. Vždy je lepší mít v zásobě více, než se spoléhat na náhodné zdroje.
Co se stane, když nebudu pít dva litry vody denně?
Nedostatek vody, o kterém se často mluví v souvislosti s doporučenými dvěma litry denně, může vést k dehydrataci – stavu, který jsem pozoroval v mnoha zemích s různým klimatem a životním stylem. Není to jen o únavě, jak se často zjednodušuje. V horkém Marrákeši jsem viděl, jak i mírná dehydratace způsobuje bolesti hlavy a závratě. Na náhorní plošině v Bolívii jsem si uvědomil, jak důležitá je hydratace ve vyšších nadmořských výškách.
Důsledky dehydratace přesahují pouhou únavu:
- Snížená fyzická výkonnost: Zkušenosti z treků po Nepálu mi ukázaly, jak kriticky důležitá je dostatečná hydratace pro fyzickou zdatnost, i při mírném pohybu.
- Problémy s koncentrací: V rušných ulicích Bangkoku jsem si uvědomil, jak dehydratace ovlivňuje soustředění a kognitivní funkce.
- Zácpa: V mnoha částech světa jsem pozoroval, jak nedostatečný příjem tekutin přispívá k problémům s trávením.
- Suché sliznice: Je to jeden z prvních viditelných příznaků, který jsem si všiml u lidí v suchých oblastech Austrálie.
Důležité je si uvědomit, že individuální potřeba tekutin se liší:
- Podnebí – v horkém a suchém klimatu je potřeba více tekutin.
- Fyzikální aktivita – při sportu je potřeba výrazně navýšit příjem tekutin.
- Zdravotní stav – některé nemoci vyžadují speciální pitný režim.
Proto doporučuji, nefixovat se na magická čísla, ale dbát na signály svého těla a pít, když máte žízeň. Nečekejte na pocit silné žízně, to už je známka dehydratace.
Jaký je nejlevnější způsob pití vody?
Pro velké rodiny je kohoutková voda nesporně nejvýhodnější. I když mnozí považují její chuť za méně příjemnou než u balené vody, efektivní domácí úprava, třeba pomocí filtru s uhlíkovou patronou, dokáže nepříjemné pachy a chutě minimalizovat, ne-li úplně odstranit. Tip pro zkušeného turistu: Vždycky si před cestou ověřte kvalitu místní kohoutkové vody. V mnoha zemích je naprosto pitná a šetří to nejen peníze, ale i množství plastových lahví. Praktické zkušenosti: Lehká přenosná filtrovací láhev je skvělý společník na túrách – spolehlivě odstraní nečistoty a bakterie z potoků a řek, samozřejmě jen tam, kde je to bezpečné. Některé filtry i vylepšují chuť vody. Nepodceňujte ani plánování – v některých regionech může být kohoutková voda drahá, i když stále levnější než balená. Na závěr: Voda z kohoutku je ve většině případů nejlevnější, ale informovanost a příprava se vyplatí vždy.
Proč bychom neměli pít dva litry vody denně?
Dva litry vody denně? To je mýtus, který jsem si za své cesty mnohokrát ověřil. Přebytek tekutin škodí stejně jako jejich nedostatek. Představte si, že vaše tělo je jako dokonale vyladěný motor. Příliš mnoho vody ho zahlcuje. Může vést k nebezpečnému snížení hladiny sodíku v krvi – hyponatrémii.
A co to znamená v praxi?
- Závratě – typický příznak, který vás může zaskočit i na vrcholku nejkrásnější hory.
- Ztráta vědomí – to už je vážnější komplikace, kterou si na cestách nikdo nepřeje.
- Otok mozku – v extrémních případech může dojít k život ohrožujícímu otoku mozku. To už není žádná legrace, věřte mi.
Optimální příjem tekutin je individuální a závisí na mnoha faktorech, jako je klima, fyzická aktivita a strava. Konzumujete-li hodně ovoce a zeleniny, přijmete značné množství tekutin i skrze ně. Nezapomínejte, že vaše tělo vám dá jasně najevo, kdy potřebuje vodu. Poslouchejte ho a pijte, když máte žízeň. Nezapomínejte také na minerály, které jsou pro rovnováhu v těle stejně důležité jako voda sama o sobě.
Na mých cestách jsem se naučil, že spoléhání se na pevně dané množství vody bez ohledu na individuální potřeby je riskantní. Je lepší poslouchat svoje tělo a dodávat mu tekutiny podle jeho potřeb.
Je možné vypít jeden litr vody denně?
Doporučená denní dávka vody je individuální a závisí na mnoha faktorech, včetně klimatu, fyzické aktivity a stravy. Často slyšíte doporučení okolo dvou litrů, ale to je zjednodušení. V horkých oblastech, jako je například Sahara, kde jsem se pohyboval, je spotřeba vody mnohem vyšší. Tam jsem se naučil poslouchat své tělo a doplňovat tekutiny podle potřeby, a ne podle striktních tabulek.
4-5 sklenic čisté vody denně je rozumný základ, pokud zhruba polovinu tekutin přijímáte z potravy, jako ovoce a zeleniny. V tropických oblastech jsem často pozoroval, že místní populace konzumuje výrazně více ovoce a zeleniny, což jim nahrazuje část tekutin.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že dehydratace se projevuje mnohem nenápadněji, než si většina lidí myslí. Bolest hlavy, únava, zácpa – to vše mohou být příznaky dehydratace, i když se necítíte extrémně žíznivě.
- Na co si dát pozor:
- Kvalita vody – v některých oblastech světa je pitná voda vzácností, a proto je nutné se zaměřit na její filtrování nebo vaření.
- Elektrolyty – při nadměrné zátěži (sport, horké klima) je důležité doplňovat elektrolyty, nejenom vodu.
- Nadměrný příjem – i nadměrný příjem tekutin může být škodlivý. Vše s mírou.
Množství tekutin je otázkou individuálního přístupu a zkušenosti. Ne vždy je nutné dodržovat striktní limity, ale je klíčové poslouchat své tělo a reagovat na jeho signály.
Stačí jeden litr vody denně na hubnutí?
Dostatečné množství vody pro hubnutí se liší a závisí na mnoha faktorech, od klimatu, ve kterém žijete (v horkém podnebí jako v Maroku nebo Indii budete potřebovat mnohem více), po úroveň fyzické aktivity. V suchém peruánském pouštním vzduchu jsem se například naučil, že jeden litr vody nestačí ani na základní hydrataci, natož na podporu hubnutí. V chladném Skotsku, na druhou stranu, by mohlo být i 2 litry příliš.
Doporučené hodnoty 2 litry pro ženy a 2,5 litry pro muže jsou spíše orientační. V zemích s vysokou vlhkostí, jako je například Singapur, může tělo lépe absorbovat vlhkost ze vzduchu a potřeba tekutin se mírně snižuje. Naopak při náročné fyzické aktivitě, například při treku v Nepálu, budete potřebovat mnohem více, i přes 3 litry.
Nejde jen o množství, ale i o kvalitu. V některých částech světa je pitná voda vzácností, takže jsem se naučil cenit si čisté vody. Kvalita vody ovlivňuje vstřebávání, a tím i účinnost pro hubnutí. Doplňování minerálů je rovněž důležité.
Jeden litr vody denně je pro hubnutí nedostatečný. Je to příliš málo, abyste podpořili metabolismus, a vylučování toxinů, což jsou klíčové faktory pro efektivní redukci váhy. Nedostatečný příjem vody může vést k zadržování vody v těle, paradoxně způsobuje otok a ztěžuje hubnutí. Vždy je lepší se zaměřit na celkovou hydrataci a sledovat své tělo.
Kolik vody je příliš málo?
- Muži: Přibližně 15,5 šálků (3,7 litrů) tekutin denně.
- Ženy: Přibližně 11,5 šálků (2,7 litrů) tekutin denně.
Je důležité si uvědomit, že toto je pouze průměr a individuální potřeba se může lišit v závislosti na faktorů jako je fyzická aktivita, klima a celkový zdravotní stav. Například, v horkém a vlhkém podnebí, po intenzivním cvičení nebo při onemocnění, je nutné zvýšit příjem tekutin.
Z cestování po desítkách zemí vím, že vnímání hydratace se liší. V některých kulturách se pije více čaje nebo bylinných nálevů, což se do celkového příjmu tekutin započítává. V jiných oblastech se upřednostňuje voda z kohoutku, zatímco jinde je běžnější pití balené vody.
Důležitým aspektem je i kvalita tekutin. Čistá voda je nejlepší volbou, ale i jiné nápoje, jako jsou ovocné šťávy (s mírou), neslazené čaje a nízkotučné mléko, přispívají k celkovému hydratačnímu efektu.
Pozor: Alkohol a kofein jsou diuretika a mohou vést k dehydrataci, proto je potřeba jejich konzumaci kompenzovat větším množstvím vody.
- Zvýšená fyzická aktivita zvyšuje potřebu tekutin.
- V horkém a suchém podnebí je dehydratace častější.
- Vysoká nadmořská výška může také ovlivnit potřebu tekutin.
Co se nepovažuje za spotřebu vody?
Co se nepovažuje za příjem tekutin? Tohle je otázka, kterou si kladou i zkušení cestovatelé v pouštích. Odpověď je překvapivě jednoduchá: Nic.
Všechny tekutiny, ať už jde o vodu, čaj, kávu, džusy – dokonce i pivo – přispívají k celkovému hydratačnímu stavu těla. Ano, káva, i přes svůj mírný diuretický účinek (tedy schopnost zvyšovat močení), dodá tělu tekutiny. Účinek kofeinu je zanedbatelný v porovnání s objemem samotné tekutiny.
A pak je tu ještě důležitý zdroj tekutin – potrava. Ovoce a zelenina obsahují značné množství vody a pomáhají tak udržovat hydrataci, a to často i lépe než čistá voda v některých situacích. Například při dlouhém pochodu v horku, kdy je třeba doplňovat elektrolyty.
- Voda v ovoci a zelenině: Okurka, meloun, rajčata – to jsou skutečné „vodní bomby“. V horkých oblastech světa, kde jsem cestoval, to byla nezbytnost.
- Elektrolyty: Pocení způsobuje ztrátu nejen vody, ale i elektrolytů (sodík, draslík, hořčík). Důležité je proto dbát na jejich doplnění, například pomocí minerálek nebo speciálních nápojů pro sportovce. V odlehlých oblastech, kde jsem se ocitl, se mi osvědčilo konzumovat solenou polévku.
- Dehydratace: Je třeba se naučit rozpoznávat její příznaky – bolest hlavy, únava, sucho v ústech. Prevence je klíčová – pravidelný příjem tekutin je nezbytný.
Zapamatujte si: Alkohol je výjimkou. Je močopudný a dehydratuje.
Čím lze vodu nahradit?
Voda je základ, ale na cestách se k ní dá snadno najít alternativa. Co si tedy dát místo ní?
Klasika:
- Čaj: Bylinné, ovocné, černý – záleží na chuti a dostupnosti. V horkých krajích oceníte chlazený čaj, který skvěle hydratuje a dodá energii.
- Káva: Černá, bez cukru a mléka, je skvělým zdrojem kofeinu, který vám dodá energii, ale pozor na dehydrataci, proto je důležité ji kombinovat s další tekutinou.
Mléčné a mléčné výrobky:
- Mléko: Nezbytné zejména pro děti a osoby s intolerancí laktózy je nutné vybrat alternativní mléka (sójové, mandlové atd.)
- Kefír a jogurt: Probiotické nápoje, které prospívají střevní mikroflóře, důležité po jídle s vysokým obsahem tuku.
Minerální vody:
- Perlivá i neperlivá: Výborná volba, v některých oblastech světa je pitná voda z kohoutku nevhodná, minerálka je pak bezpečná alternativa.
Ovoce a zelenina:
- 100% šťávy: Doplněk, ne náhrada. Obsahují cukry, proto je vhodné je konzumovat s mírou (max. jeden hrnek denně). V tropických oblastech skvělý zdroj vitamínů. V suchých oblastech dejte pozor na to, abyste pili dostatek vody – i šťávy vám hydrataci pouze doplní.
Důležité upozornění: Při cestování do exotických zemí vždy dbejte na kvalitu vody a nápojů. Vyvarujte se konzumaci vody z neověřených zdrojů a upřednostňujte balenou vodu nebo nápoje z důvěryhodných zdrojů. V horkém klimatu pijte dostatek tekutin, i když nemáte pocit žízně. Dehydratace je nebezpečná!
Dá se považovat šťáva za příjem tekutin?
Otázka, zda se šťáva počítá do denního příjmu vody, je častá. A ano, šťávy, stejně jako mléko nebo bylinkové čaje, obsahují značné množství vody. Dokonce i kofeinové nápoje, jako káva a limonády, se do celkového denního příjmu započítávají. Z vlastní zkušenosti z cest po světě vím, že v horkých oblastech je důležité doplňovat tekutiny, a šťáva může být skvělým zdrojem, zvláště když je čerstvě vymačkaná.
Je ale důležité si uvědomit rozdíl. Ne všechny šťávy jsou si rovny.
- Čerstvě lisované šťávy z ovoce a zeleniny obsahují vitamíny a minerály, ale i cukry. V tropech jsem si oblíbil šťávu z papáji nebo ananasu – perfektní hydratace po náročném treku.
- Průmyslově vyráběné šťávy často obsahují vysoké množství přidaného cukru a konzervantů. Tyto by se měly konzumovat s mírou a rozhodně je nelze považovat za rovnocennou náhradu čisté vody.
Při cestování jsem se naučil, že nejlepším zdrojem hydratace je čistá voda. Šťávy a jiné nápoje ji mohou doplnit, ale nikdy ji plně nenahradí. Vždy je lepší si hlídat pitný režim a kombinovat vodu s ostatními tekutinami. Představte si, že jste v poušti – tam vám žádná sladká limonáda život nezachrání.
- Plánujte si pitný režim, zvláště v horkém počasí.
- Noste s sebou dostatek vody, hlavně na túrách.
- Vyhýbejte se nadměrné konzumaci sladkých nápojů.
