Lauren Michele Jacksonová ve své recenzi knihy Rona Chernowa „Mark Twain“ analyzuje život autora „Dobrodružství Toma Sawyera“ a „Dobrodružství Huckleberryho Finna“. V roce 1857 se Sam náhodně ocitl v zaměstnání, které mělo zásadní vliv na utváření jeho identity. Na palubě parníku směřujícího na jih, jako součást jakéhosi nedotaženého plánu zahrnujícího Amazonku a kokain, potkal pilota, který mu nabídl výuku…
Chernowova biografie nabízí komplexní a fascinující pohled na Marka Twaina, muže plného protikladů. Byl to zároveň milovaný humorista a hluboce melancholický filozof, vynalézavý vypravěč a vášnivý kritik společenských nerovností. Jeho život, tak jako jeho díla, byl protkán napětím mezi zdánlivě neslučitelnými prvky: sladká nostalgie po dětství a hořká kritika otroctví, nenucený humor a hluboká skepse vůči lidské přirozenosti. Kniha se detailně věnuje Twainově rodině, jeho kariéře novináře a spisovatele, jeho politickým názorům a jeho osobnímu životu, propletenému vzestupy a pády, úspěchy a zklamáními.
Jedním z fascinujících aspektů Twainova života, na který Chernow poukazuje, je jeho schopnost transformovat své osobní zkušenosti do nesmrtelných literárních děl. Jeho dětství v Hannibalu, Missouri, se stalo inspirací pro jeho nejznámější romány, v nichž ztvárnil živé postavy a nezapomenutelné scény ze života na řece Mississippi. Chernow se zabývá nejen jeho spisovatelskými úspěchy, ale i jeho finančními problémy, rozvody a problémy s alkoholem, které ho pronásledovaly po celý život. Kniha nabízí čtenáři hluboký vhled do složité osobnosti tohoto literárního giganta.
Autor se odvážně potýká s kontroverznějšími aspekty Twainova života a díla. Zkoumá například jeho názory na rasu a jeho ambivalentní vztah k otroctví, které je v jeho dílech zřetelné, ale zároveň i zpochybňuje jeho jednoznačné vyjádření k tomuto problému. Chernow se nebojí konfrontovat čtenáře s Twainovou složitou osobností, která byla plná rozporů a paradoxy.
Přestože Chernowova biografie je akademicky fundovaná, je čtivá a poutavá. Autor mistrně propojuje fakta s analýzou, čímž vytváří živý a dynamický portrét spisovatele, jehož díla si zachovala nadčasovou relevanci dodnes.
Když už jsme u osobních zážitků, vzpomněla jsem si na jednu legrační situaci. Jednou jsem se chystala na přednášku o Marku Twainovi a všechny mé poznámky jsem si nechala v tašce, jež se po cestě docela záhadně ztratila. Stála jsem tam, před desítkami studentů, s absolutně prázdnou hlavou. To byl zrovna den, kdy jsem měla na sobě novou, extravagantní sukni s peříčky. Jedna studentka mi pak po přednášce řekla, že se celou dobu soustředila jen na to peří, nikoliv na mou prezentaci. Myslím, že Twain by se z toho hodně pobavil.
Jiná historka se mi stala při natáčení dokumentu o jeho životě. Režisér si přál, abych představovala mladou Twainovu múzu. Po hodině zdlouhavého líčení a stylingu jsem se konečně ocitla před kamerou, oblečená do viktoriánských šatů a s umělými loknami. Jenže když se režisér na kameru zeptal: „A jaká je Vaše oblíbená kniha Marka Twaina?“, zaskočilo mě to natolik, že jsem se místo odpovědi smála tak dlouho, až jsem si rozbila umělý zub. To byla opravdová Twainovská scénka!
