Po jakých potravinách se hubne?

Na výletech se hubne samo, ale správná strava to urychlí. Klíč je v bílkovinách a vláknině – libové maso, ryby (ideálně konzervy, lehce se nosí!), luštěniny (čočka, hrách – výborné na energii!), celozrnné pečivo (lepší než klasické, vydrží déle a zasytí) a tuny zeleniny. Zelenina je lehká, nízko kalorická a plná vitamínů, důležitých pro výkon. Myslete na dehydrataci – pijte hodně vody, ideálně s elektrolyty. Sušené ovoce je super zdroj energie, ale s mírou kvůli cukru. Ořechy a semínka jsou skvělé na zdravé tuky a energii, ale jsou kalorické, takže je dávkujte rozumně. Hlavně se zaměřte na jídlo, které vás zasytí na delší dobu – minimalizujete tak nutnost neustálého občerstvování a ušetříte místo v batohu. Dobře naplánovaná strava je základ úspěšného výletu i hubnutí.

Která potravina je nejzdravější?

Na otázku, která potravina je nejzdravější, nelze dát jednoznačnou odpověď. Zdravá strava je o rozmanitosti. Nicméně, některé potraviny vynikají svým obsahem vitamínů, minerálů a antioxidantů. Na svých cestách po světě jsem objevil mnoho úžasných surovin, ale tyto se pravidelně objevují na mém seznamu “superpotravin”:

Deset potravin, které by neměly chybět ve vašem jídelníčku (a které jsem ochutnal na všech kontinentech!):

Citróny: Pravda, jeden citrón obsahuje více než 100 % denní dávky vitamínu C! Na Sicílii jsem ochutnal citronovou šťávu přímo z právě sklizených plodů – nezapomenutelná chuť! Vitamín C je důležitý pro imunitu a vstřebávání železa. Na Krétě jsem si všiml, že citron je součástí skoro každého jídla – a to s dobrým důvodem.
Brokolice: Skvělý zdroj vitamínu C a K. V Japonsku jsem objevil úžasné recepty s brokolicí, které ji promění v lahodnou pochoutku. Nebojte se experimentovat!
Tmavá čokoláda: Ano, čokoláda! S vysokým obsahem kakaa má silné antioxidační účinky. V Ekvádoru jsem ochutnal čokoládu přímo od farmářů – to je zážitek!
Brambory: Nepodceňujte brambory! Jsou zdrojem energie a vlákniny. V Peru jsem se naučil připravovat brambory na sto způsobů – od pečených přes dušených až po ty v polévkách.
Losos: Bohatý na omega-3 mastné kyseliny, důležité pro zdraví srdce a mozku. V Norsku jsem si užil lososa v jeho nejkvalitnější podobě – čerstvě uloveného a připraveného na grilu.
Vlašské ořechy: Skvělý zdroj zdravých tuků a vlákniny. V Turecku jsem objevil, jak důležitou součástí kuchyně jsou vlašské ořechy – používají se do sladkých i slaných jídel.
Avokádo: Zdrojem zdravých tuků a vlákniny. V Mexiku jsem si uvědomil, že avokádo je mnohem více než jen příloha k toastu – jeho možnosti v kuchyni jsou nekonečné.
Česnek: Má silné antibakteriální a antivirové účinky. V Itálii jsem se naučil, jak důležité je používat čerstvý česnek – dodá pokrmům neopakovatelnou chuť.

Důležité upozornění: Rozmanitost je klíčem ke zdravé stravě. Nezahrnuje se do jídelníčku jen jednu potravinu, ale konzumujte širokou škálu ovoce, zeleniny, obilovin a bílkovin.

Jaké potraviny můžeme jíst každý den?

Když cestujete, zdravá strava je klíčová k udržení energie a imunity. Ne vždy máte přístup k bio farmářským trhům, ale i v nejzapadlejších koutech světa se dá najít něco zdravého. Základem je zařadit do jídelníčku tyto potraviny každý den:

Celozrnné produkty: Vláknina je nezbytná pro zdravou trávicí soustavu. Hledejte celozrnné pečivo, rýži, kuskus – i když v některých zemích to bude chtít trochu detektivní práce. V Asii se skvěle hodí rýžová mouka, v Mexiku tortilly z kukuřice. Výhoda? Zasytí na dlouho, takže se vám nebude chtít pořád něco mlsat.
Ořechy (mandle, kešu): Zdravé tuky jsou pro mozek i srdce klíčové. Ořechy si můžete přibalit na cesty a použít je jako svačinu kdekoli. Na tržištích v Maroku jsem objevil neuvěřitelnou varietu ořechů a sušeného ovoce – skvělé doplnění energie po celodenním putování pouští.
Quinoa nebo fazole: Kvalitní zdroj bílkovnin, důležitý pro svaly a regeneraci po náročných výletech. Fazole jsou všestranné a najdete je téměř všude, quinoa se stává stále dostupnější i v méně turistických oblastech.
Listová zelenina: Hořčík pro nervy a dobrou náladu, to se hodí zvláště po dlouhých dnech na cestách. Špenát, rukola, salát – v každém koutu světa existují místní varianty. V Thajsku jsem si zamiloval čerstvý salát s koriandrem.
Chilli papriky: Kapsaicin pro zahřátí a posílení imunity, ideální do studených rán nebo během treků v horách. V Mexiku jsem ochutnal chilli v nespočtu variant – od jemně pikantních po opravdu pálivé.
Borůvky (nebo jiné antioxidanty): Ochrana buněk před stresem z cestování. Čerstvé borůvky nejsou všude k dispozici, ale zaměřte se na místní ovoce a zeleninu bohaté na antioxidanty.
Jablka: Quercetin pro posílení imunity. Jablka jsou skvělé a poměrně dostupné téměř kdekoli.
Ryby (omega 3 mastné kyseliny): Důležité pro mozek a srdce. Na cestách není vždy snadné zajistit si čerstvé ryby, ale i konzervy mohou být dobrým řešením.

Tip: Vždy se snažte vybírat čerstvé, sezónní potraviny. Lokální trhy vám nabídnou nejvíce možností a zároveň podpoří místní farmáře.

Plánujte dopředu, co budete jíst.
Noste si s sebou zdravé svačiny.
Buďte otevřeni novým chutím a ingrediencím.

Jaké potraviny jsou nezdravé?

Otázka nezdravých potravin je komplexní a závisí na individuálních faktorech, ale existují jídla, která se v globálním měřítku objevují na vrcholu seznamu. Můj dlouholetý putování po světě mi ukázalo, jak se “nezdravé” stravování liší regionálně, nicméně některé potraviny si drží své negativní postavení všude.

Top 20 nejvíce návykových a často nezdravých potravin (částečný přehled, řazeno dle popularity):

Pizza: Vysoký obsah soli, nasycených tuků a rafinovaných sacharidů. V Itálii, kolébce pizzy, narazíte na zdravější varianty s čerstvými ingrediencemi, ovšem v mnoha zemích je to spíše bomba kalorií.
Čokoláda: Obsahuje cukr a tuky. Kvalitní hořká čokoláda s vysokým obsahem kakaa má ale i pozitiva pro zdraví – vše s mírou.
Brambůrky: Extrémně vysoký obsah soli a nezdravých tuků. Na cestách po Asii jsem objevil bramborové lupínky s exotickými příchutěmi, ale i ty jsou kalorickou pastí.
Sušenky: Zpravidla plné cukru a rafinované mouky. V některých částech světa se dají sehnat sušenky s ořechy a ovocem, které jsou o něco zdravější alternativou.
Zmrzlina: Vysoký obsah cukru a tuků. V Itálii jsem ochutnal zmrzlinu s čerstvým ovocem a bylinkami – mnohem zdravější varianta než průmyslově vyráběné sladkosti.
Hranolky: Smažené brambory, tedy koncentrovaný zdroj tuku. V Belgii, domově hranolků, jsem zjistil, že i zde záleží na způsobu přípravy a použitých bramborách.
Cheeseburger: Vysoký obsah nasycených tuků a soli. V USA je cheeseburger kulturním fenoménem, ale existují i zdravější varianty s libovým masem a celozrnnou houskou.
Sladké limonády: Především vysoký obsah cukru a umělých sladidel. V mnoha zemích se prodávají i limonády s přírodními šťávami, které jsou méně škodlivé.

Je důležité si uvědomit, že “nezdravé” nemusí automaticky znamenat “zakázané”. Klíčem je umírněnost a vyvážená strava. Cestování mi ukázalo, jak se dá i “nezdravé” jídlo připravit zdravěji s použitím kvalitních surovin.

Jaké potraviny mít vždy doma?

Základem mé turistické zásoby jsou luštěniny – čočka, hrách, cizrna, fazole a sója. Využiji je k přípravě vydatných a lehkých jídel, a to i bez vaření (např. předem namočená čočka do salátu). Důležité je správné skladování v suchu a chladu, aby se vyhnuly zkažení. Malý tip: čočka a cizrna se skvěle hodí k prodloužení trvanlivosti sušeného masa.

Ořechy a semínka jsou skvělý zdroj energie a zdravých tuků. Před cestou je důležité je pečlivě vybrat a uskladnit, aby se nezkazily. Sluncové semínka a dýňová semínka se dají snadno přidat do salátů, müsli nebo jen tak sníst jako svačinu.

Ovoce a zelenina – volím sušené ovoce a zeleninu pro delší výdrž. Sušené švestky jsou skvělé na energii a vlákninu, ale čerstvé jablko se vždycky hodí, když je k dispozici.

Rýže, těstoviny a zrní – základní sacharidový zdroj. Rýže se snadno vaří i v polních podmínkách. Těstoviny s rajčatovou omáčkou jsou klasika, ale uvařte si je raději předem a vezměte je s sebou uvařené, aby se zbytečně nepřipalovaly.

Ořechová másla – ideální zdroj energie a bílkovin, ale pozor na teploty, při vyšších teplotách se mohou zkazit. Skladujte v chladu.

Koření a sušené bylinky – v malém množství dokáží zázraky s chutí jídla. Pro snazší transport je ideální použít malé dózy na koření.

Bílkoviny – kromě luštěnin a ořechů, vezmu i vejce (v suchém, chladném místě vydrží překvapivě dlouho) a sušené maso (šunku, hovězí). Sušené maso je nutné správně uskladnit, aby se zabránilo znehodnocení.

Doplňující tipy pro turisty:

Vždy mějte dostatek pitné vody nebo způsob, jak ji získat.
Nezapomeňte na hygienické potřeby.
Plánujte jídlo dopředu a vezměte si s sebou jen tolik, kolik zvládnete unést.
Vždy se ujistěte, že vaše jídlo je bezpečné k jídlu a chráněné před znečištěním.

Po čem se nejvíce tloustne?

Mnoho lidí podceňuje kalorickou hodnotu zdánlivě zdravých jídel. Například v Asii, kde je zdůrazňována lehká strava, se skrývají kalorické bomby v podobě smažených jídel a sladkých omáček. V Jižní Americe zase nápoje s vysokým obsahem cukru, často podávané s ledem a ovocem, přispívají k nechtěnému přibývání na váze. Klíčové je porozumění, že tloustnutí není jen o množství, ale i o kvalitě potravin.

Na mých cestách jsem si uvědomil, že “zdravá” strava se liší v každé zemi. Co je v jedné kultuře běžné a přijatelné, může v jiné představovat skrytou past. Naučit se číst etikety, porovnávat kalorické hodnoty a být si vědom skrytých cukrů a tuků je klíčem k udržení zdravé váhy kdekoli na světě.

Závěr je jednoduchý: největší pastí jsou rafinované cukry a skryté kalorie v jinak lákavých pokrmech. Je proto důležité vědomě si vybírat potraviny a naučit se rozlišovat mezi skutečnou nutriční hodnotou a prázdnými kaloriími.

Co rozpouští břišní tuk?

Boj s břišním tukem? Injekční lipolýza nabízí zajímavou alternativu k drastickým dietám a operacím. Představte si tohle: tenká jehlička, aplikace fosfatidylcholinu – a tukové buňky mizí. Zní to jako zázrak z nějakého exotického lázní, co? Ale věřte, že tato metoda se čím dál častěji využívá po celém světě, od luxusních klinik v Dubaji až po menší ordinace v Praze. Efekt? Viditelné zmenšení obvodu pasu, které vydrží až rok. A to nejlepší? Žádná celková ani lokální anestezie, žádné bolestivé řezy. Samozřejmě, jako u každé procedury, i zde záleží na individuálním přístupu a očekávaných výsledcích. Důkladná konzultace s lékařem je proto nezbytná. Nejde o zázračný lék na obezitu, ale o efektivní nástroj pro tvarování postavy v problematických partiích. Je to jen jedna z mnoha cest k vysněné postavě, ale pokud hledáte méně invazivní variantu než liposukce, lipolýza by mohla stát za vaši pozornost. Výsledky se liší, je třeba si uvědomit, že není vhodná pro všechny typy postavy a množství tuku.

Co je zdravější chleba nebo rohlík?

Kalorický rozdíl mezi rohlíkem a chlebem je zanedbatelný. Bílý rohlík (42g) má cca 130 kcal, krajíc žitného chleba (60g) asi 140 kcal. Tohle by mělo vyvrátit mýtus o automatickém hubnutí po celozrnném pečivu.

Důležitější než samotné kalorie je ale složení. Žitný chléb má obecně vyšší obsah vlákniny, která je pro trávení a sytost klíčová, zvláště na túře. Vláknina zpomaluje vstřebávání cukru do krve, takže vám dodá energii na delší dobu, bez náhlých výkyvů hladiny cukru.

Na výletě bych doporučil:

Celozrnné pečivo: Poskytne více energie a živin než bílé pečivo.
Pečivo s přidanými semínky: Dodá další vlákninu, zdravé tuky a minerály.
Pečivo s nízkým glykemickým indexem: Zabraňuje náhlým poklesům energie.

Tip pro turisty: Suchý chléb se dá skvěle konzumovat i po několika dnech v batohu. Před cestou ho ale raději nebalte do igelitového sáčku, aby se nezapařil.

Pozor na:

Přidaný cukr: Mnoho pekáren přidává do pečiva cukr, snižuje to jeho nutriční hodnotu a zvyšuje glykemický index.
Nadměrné množství soli: Sůl zadržuje vodu v těle a může vést k dehydrataci, což je na túře nežádoucí.

Co mít ve spíži?

Spíž na cestách? Ideální! Kdybyste měli dostatek prostoru a stabilní teplotu, ideálně chladnější a suchou, zvažte tyto zásoby:

Trvanlivé potraviny: Dýně (sušené, nebo tykve Hokkaido vydrží dlouho), brambory (v tmavém a chladném místě), cibule a česnek (v síťce pro dobrou cirkulaci vzduchu), jablka a hrušky (odolnější odrůdy), banány (spíše méně vhodné, rychleji hnědnou, ale krátkodobě ano). Zavařeniny, pečivo (suché, ideálně v hermeticky uzavřených obalech), čokoláda a sladkosti (v chladu). Olej (extra panenský olivový olej je skvělý na všechno!), ocet. Mouku, cukr, ořechy a těstoviny uchovávejte v neprodyšných obalech, aby se vyhnuly vlhkosti a škůdcům. Kávu v hermeticky uzavřené nádobě.
Potraviny s omezenou trvanlivostí: Vejce (pokud je spíž dostatečně chladná, ale spíše doporučuji chladničku), pečivo (krátkodobě, suché pečivo vydrží déle). Zde je klíčové monitorovat jejich stav a spotřebovat je co nejdříve.

Tipy zkušeného turisty:

Využijte vakuové sáčky pro prodloužení trvanlivosti potravin a ochranu před vlhkostí a škůdci. Jsou skvělé i pro zabránění znehodnocení jídla.
Před cestou si vše důkladně zkontrolujte – zkontrolujte datum spotřeby všech produktů. Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem vody, které se rychle kazí.
Dobře organizujte spíž – používejte krabice a nádoby pro snadný přístup k jednotlivým položkám a pro udržení pořádku.
Přibalte si i základní koření a bylinky pro vylepšení chuti vašich jídel.

Důležité: Teplota je kritická. Pokud je spíž teplá a vlhká, zkracuje se trvanlivost potravin. Pravidelně kontrolujte stav zásob a případně je spotřebujte nebo odstraňte.

Co by se mělo snídat?

Co snídat? Tohle je otázka, která mě pronásleduje na každém koutu světa. Od pouštních oáz až po rušné ulice Tokia, hledám vždy tu nejlepší snídani. A věřte mi, klíč není v exotických ingrediencích, ale v vyvážené kombinaci živin. Snídaně by měla být palivem pro váš den, a proto by měla obsahovat bílkoviny pro sytost a energii, zdravé tuky pro správný chod mozku, komplexní sacharidy pro stabilní hladinu cukru v krvi, vlákninu pro zdravé trávení a samozřejmě vitamíny a minerály. V Mexiku jsem si oblíbil vejce s avokádem a tortillou – dokonalá kombinace! V Řecku zase řecký jogurt s medem a ořechy, zdroj energie pro celodenní procházky po Akropoli. V Thajsku jsem si zamiloval pohanku s kokosovým mlékem a ovocem. Ale ať už se nacházíte kdekoli, princip zůstává stejný.

Bílkoviny jsou základ. Vejce, šunka (ideálně šunka s nízkým obsahem soli), tvaroh, řecký jogurt, fazole nebo proteinový prášek – vyberte si, co vám chutná a co se vám hodí do cestovní výbavy. Myslete na to, že bílkoviny vám dodají energii a zasytí vás na delší dobu. Kombinace bílkovin s komplexními sacharidy, jako je ovesná kaše, celozrnné pečivo nebo quinoa, je ideální pro udržení stabilní hladiny cukru v krvi a prevenci únavy během dopoledne. Nezapomínejte na zdravé tuky – avokádo, ořechy, semínka – ty jsou důležité pro správný chod mozku a vstřebávání vitamínů. A vláknina? Ta je klíčová pro zdravé trávení. Najdete ji v ovoci, zelenině a celozrnných potravinách.

Moje rada? Připravte si snídani s ohledem na vaše plány na daný den. Pokud máte před sebou náročný trek, zvolte vydatnější snídani s vyšším obsahem bílkovin a komplexních sacharidů. Pokud se chystáte na relaxační den na pláži, stačí lehčí varianta s ovocem a jogurtem. Experimentujte, najděte si své oblíbené kombinace a užijte si chutnou a výživnou snídani, ať už jste kdekoli na světě.

Co hodně zasytí?

Co vás skutečně zasytí na cestách, kde čerstvé suroviny nejsou vždy dostupné? Zde je šest mých ověřených spolehů:

Ovesné vločky: Nejen skvělý zdroj vlákniny, která zaručuje dlouhotrvající pocit sytosti, ale i univerzální základ pro rychlou a vydatnou snídani. Na cestách je ideální připravit si je s trochou vody nebo mléka a přidat sušené ovoce či ořechy, které jsem si sbalil z domova.
Avokádo: Zdravé tuky jsou klíčové pro energii a pocit sytosti. Avokádo je skvělé samo o sobě, ale i v kombinaci s ovesnými vločkami, na chlebu s trochou soli a pepře, nebo jako součást jednoduchého salátu z konzervovaných fazolí a rajčat. V tropech jsem ho jedl i jen tak, s lžičkou soli.
Tvaroh: Výborný zdroj bílkovin, důležitých pro svalovou regeneraci po náročných dnech. V teplejších oblastech je potřeba dbát na jeho čerstvost, ale v kombinaci se sušenými rajčaty a bylinkami je to skvělá svačina.
Bulgur: Lehce stravitelný zdroj sacharidů, ideální pro dodání rychlé energie. Na cestách jsem ho vařil v termosce s vodou a přidal k němu koření, které jsem si vzal sebou – skvělá a sytá příloha k masu, luštěninám, nebo i samostatně.
Lněné semínko: Kombinací vlákniny a zdravých tuků zajistí dlouhodobý pocit sytosti. Můžete ho přidat do ovesných vloček, jogurtu nebo posypat saláty. Důležité je je pořádně rozkousat pro lepší vstřebání živin.
Vajíčka: Vyvážený koktejl bílkovin, vitamínů a minerálů. Snadno se připravují a jsou výborným zdrojem energie. Na cestách jsem je vařil, smažil, nebo i jedl natvrdo – versatilní a skvělé.

Tip: Vždy se snažte kombinovat potraviny s různými nutričními hodnotami pro optimální sytost a energii. Dobře naplánované jídlo je klíčem k úspěšné cestě!

Jaké je nejméně zdravé jídlo na světě?

Otázka po nejméně zdravém jídle na světě je složitá, nelze ji zodpovědět jedním konkrétním jídlem. Spíše se jedná o celkové stravovací návyky. Analýzy spotřeby potravin ukazují, že země s nejnižším poměrem zdravé a nezdravé stravy zahrnují Arménii, která obsadila nejhorší pozici. Za ní následuje Maďarsko, Belgie, Česká republika, Kazachstán, Bělorusko, Argentina, Turkmenistán, Mongolsko a Slovensko. To však neznamená, že v těchto zemích nenajdete zdravou kuchyni – v Arménii například existuje bohatá tradice využívání čerstvých bylin a ovoce, ale tyto zdravé prvky jsou zřejmě přebity vysokou konzumací zpracovaných potravin, tuku a cukru. V Maďarsku si zase pochutnávají na vydatných guláších, v Česku na smažených jídlech. Belgie, s jejími čokoládovými pralinkami, a Argentina, známá pro své steaky, také přispívají k tomuto výsledku. Je důležité si uvědomit, že tyto statistiky reflektují pouze průměrnou spotřebu v daných zemích a neodrážejí individuální stravovací zvyklosti. Cestování po těchto zemích mi ukázalo, že i v zemích s nízkou pozicí v žebříčku zdravého stravování existují místní speciality, které jsou velmi zdravé a chutné, jen je třeba vyhledávat alternativy k masové produkci a průmyslově zpracovaným potravinám. Závěr je tedy takový: nejde o konkrétní jídlo, ale o celkový stravovací styl.

Je nutné zmínit, že tyto statistiky jsou zjednodušené a neberou v úvahu další faktory, které ovlivňují zdraví populace.

Co by měl člověk jíst?

Základ mého jídelníčku, osvědčený i na nejnáročnějších cestách, tvoří pestrá směsice: luštěniny, které dodají energii na dlouhé pochody po Andách (např. fazole, čočka), celozrnné obiloviny – zdroj pomalu uvolňované energie, nezbytný v himálajských výšinách (např. quinoa, ovesné vločky). Ořechy a semínka jsou skvělým zdrojem zdravých tuků a energie pro náročné treky, vždycky je mám s sebou i v pouštích. Kvalitní bílkoviny, ať už z masa (v závislosti na dostupnosti místní zvěřiny, ale i ryby) nebo vajec, jsou klíčové pro regeneraci svalů po náročném dni. Zelenina, kdekoliv ji seženu – vždy dodá důležité vitamíny a minerály. Mléčné výrobky (pokud je snáším a jsou dostupné) poskytují vápník důležitý pro kosti, a to oceňuji po měsících bez kvalitních potravin. Nezapomínejte na pitný režim, v poušti to je klíčové k přežití, jinde zase pro dobrou kondici. Při plánování jídelníčku na cestách je důležité myslet na dostupnost a sezónnost potravin v dané oblasti. Vždycky si s sebou beru něco na doplnění energie pro kritické momenty, jako jsou sušené plody. Správné stravování je nedílnou součástí každého úspěšného dobrodružství.

Jak rychle shodit tuk na břiše?

Zbavte se břišního tuku, aniž byste se hladověli nebo trávili hodiny sklapovačkami. Moje expedice za štíhlou postavou mi ukázala, že klíč spočívá v komplexním přístupu:

Vláknina – váš společník na cestě: Ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny – to je zásobárna vlákniny, která zasytí a zlepší trávení. Myslete na to i při expedicích do divočiny, kde je kvalitní strava klíčová k energii a zdraví. Na mých cestách jsem se naučil cenit si lokálních surovin, často bohatších na vlákninu než zpracované potraviny.

Posilování břišních svalů – jinak: Zapomenu na klasické sklapovačky. Plank, side plank, zvedání nohou v leže – to jsou efektivnější cviky, které zapojí více svalů a ochrání váš krk. Na mém posledním výstupu na Kilimandžáro se mi tato cvičení osvědčila jako prevence bolestí zad.

Sacharidy – vybírejte s rozvahou: Ne všechny sacharidy jsou zlé. Vyhledávejte komplexní sacharidy v celozrnném pečivu, rýži, luštěninách. Ty uvolňují energii postupně a zabraňují náhlým výkyvům hladiny cukru v krvi. V Himalájích jsem zjistil, že tělo nejlépe využívá sacharidy z místních plodin.

Pohyb – všestranný a pravidelný: Nejde jen o posilování. Projděte se, běhejte, plavte, jezděte na kole – cokoliv, co vás baví a co vám zvedne tepovou frekvenci. Pestrost je klíčová. Můj každodenní život je plný pohybu, ať už šplhám po horách, nebo procházím městem.

Sladké nápoje a alkohol – omezení je nutné: Prázdné kalorie a přebytečný cukr z těchto nápojů brzdí vaše úsilí. Voda je nejlepší volbou. I na expedicích jsem si dával pozor na pitný režim.

Trpělivost a vytrvalost: Změny nepřijdou ze dne na den. Začněte pomalu, postupně zvyšujte intenzitu a hlavně vydržte. Dlouhé cesty vyžadují trpělivost, a totéž platí pro hubnutí.

Fast food – ne! Zdravé tuky – ano!: Vyhýbejte se fast foodu, který je plný nezdravých tuků a kalorií. Zaměřte se na zdravé tuky – avokádo, ořechy, olivový olej. Kvalitní tuky jsou důležité pro správné fungování těla, i při náročné fyzické aktivitě. Na mých cestách jsem se naučil ocenit jejich hodnotu.

Po čem se nejvíce hubne?

Nejvíc se hubne kombinací správné stravy a pravidelného pohybu. Tabulka ukazuje kalorický výdej při jednotlivých aktivitách, ale realita je komplexnější. Záleží na intenzitě cvičení, terénu a individuálních faktorech. Například při turistice v kopcovitém terénu s batohem spálíte mnohem více kalorií než při cyklistice po rovině. Skákání přes švihadlo je sice efektivní, ale kloubně náročné. In-line bruslení je skvělé na kardio a posílení dolních končetin, plavání šetří klouby, cyklistika je ideální na delší výlety. Pro optimální hubnutí je důležité najít si aktivitu, která vám bude dělat radost a kterou budete dlouhodobě udržitelně praktikovat. Nezapomínejte na důležitost regenerace a správného pitného režimu během i po sportovní aktivitě. Čím náročnější terén a čím delší trvání aktivity, tím větší kalorický deficit dosáhnete. Kromě spálených kalorií je důležitá i celková fyzická aktivita, proto se vyplatí zařadit i procházky, běh, turistiku a další aktivity do vašeho života.

Co mít doma pro případ nouze?

Zkušený cestovatel ví, že být připravený je klíč k úspěchu, a to platí i doma. Krizová situace může nastat kdykoliv, a proto je důležité mít doma strategickou zásobu základních potřeb. Nemyslím jen pár rolek toaletního papíru, ale skutečnou rezervu. Mýdlo, toaletní papír, mycí a prací prostředky – to je samozřejmost. Myslete na dostatečné množství pro celou rodinu na několik týdnů.

Osobní hygiena je v nouzových situacích klíčová. Nepodceňujte zásobu zubní pasty a kartáčků. Ženy by neměly zapomenout na dámské vložky či tampóny, rodiny s dětmi pak na dostatek plenek. Tohle všechno se v supermarketu během krize rychle vyprodá.

Dezinfekce je alfa a omega. Mějte po ruce dostatek dezinfekčního prostředku na ruce i univerzální dezinfekci na plochy. Z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je to pro prevenci infekcí v situacích, kdy je hygiena omezena.

Tip zkušeného cestovatele: Přidejte do své nouzové zásoby i základní léky proti bolesti, horečce a průjmu. Nezapomeňte na léky, které pravidelně užíváte. A co je ještě důležitější – ujistěte se, že máte po ruce dostatek pitné vody. Zkušenost z nejedné expedice mi ukázala, jak drahocenná může být v krizi.

Kdy tělo spaluje tuk?

Spalování tuků, proces, který jsem pozoroval u lidí v nejrůznějších koutech světa, od himálajských hor až po brazilské pláže, začíná ve chvíli, kdy tělo vyčerpá energii z přijaté potravy. Je to jako v Nepálu, kde trekaři čerpají z vlastních zásob energie, aby zvládli náročný výstup. Organismus se pak obrátí na tukové zásoby, které fungují jako energetická rezerva, podobně jako strategické zásoby obilí v starověkých civilizacích. Klíčem k efektivnímu spalování je kalorický deficit – jíst méně kalorií, než tělo spotřebuje. To ale neznamená hladovění! Důležitá je vyvážená strava bohatá na živiny, jako jsem viděl v japonských restauracích, kde i malé porce poskytují maximum energie. Kromě stravy hraje roli i fyzická aktivita. V Argentině jsem například pozoroval, jak pravidelný pohyb, i jen procházky, významně ovlivňuje tělesnou hmotnost. Intenzita a délka cvičení závisí na individuálních faktorech, ale klíčové je najít si aktivitu, která vám bude přinášet radost a stane se součástí vašeho života, podobně jako tango v Buenos Aires. Spalování tuků není jen o číslech na váze, ale o celkové pohodu a zdraví, které jsem pozoroval u lidí po celém světě, žijících v harmonii s vlastním tělem.

Co se nesmí zmrazit?

Mrazicí techniky jsem si osvojil během svých cest po neprobádaných koutech světa. Vězte, že sůl je nepřítel mrazu! Nikdy nesolte potraviny před zmrazením, jinak ztratí svoji strukturu a chuť. Šunky a uzeniny, bohaté na sůl, jsou k mražení rovněž nevhodné – získají nepříjemnou, suchou konzistenci.

Stejně tak se vyhněte přezrálému ovoci a zelenině. Jejich struktura se po rozmrazení zhroutí. Plody s vysokým obsahem vody, jako jsou salátové okurky, cukety, rajčata, ředkvičky, listová zelenina, hrozny či meloun, jsou po rozmrazení vodnaté a bez chuti. U těchto produktů je lepší sáhnout po konzervaci jinou metodou, třeba sušením. Z vlastní zkušenosti doporučuji si vždy před zmrazením ověřit, zda je daný druh potraviny vůbec vhodný k tomuto procesu, abyste se vyhnuli zbytečnému plýtvání. Představte si, že na cestách nemáte vždy možnost si nakoupit čerstvé potraviny!