Popularita Chorvatska u Čechů pramení z jeho geografické blízkosti. Devítihodinová cesta autem k Jadranu je pro mnoho rodin lákavá alternativa k dálkovým letům. To umožňuje spontánnější cestování s možností vzít si s sebou více zavazadel a vybavení pro děti. Chorvatské pobřeží nabízí pestrou škálu ubytování, od luxusních resortů po rodinné apartmány, a splňuje tak potřeby různě náročných turistů. Kromě krásných pláží, čistého moře a bohatého podmořského života, láká Chorvatsko i svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Starobylá města jako Dubrovnik, Split nebo Trogir nabízejí nezapomenutelné zážitky a možnost prozkoumání historických památek. Výhodou je i relativně dostupná cena služeb a produktů ve srovnání s jinými přímořskými destinacemi v Evropě, a to včetně stravování. Automobilová dostupnost umožňuje flexibilní prozkoumávání nejen pobřeží, ale i vnitrozemí, kde se skrývají nádherné národní parky, jezera a malebné vesničky. V neposlední řadě hraje roli i fakt, že v Chorvatsku se běžně domluvíte česky, což usnadňuje orientaci a komunikaci.
Co ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu?
Rozvoj cestovního ruchu závisí na třech klíčových faktorech: bezpečnosti – bez ní se nikdo necítí komfortně, ať už jde o osobní bezpečnost, nebo bezpečnost majetku. Kvalitní infrastruktura, jasná pravidla a efektivní bezpečnostní složky jsou zásadní. Dále je to dostatek volného času – lidi musí mít čas cestovat! Ovlivňuje to délka dovolené, pracovní podmínky, flexibilní pracovní doba a celková kultura vztahu k volnu. A konečně, dostatečné disponibilní příjmy – cestování stojí peníze! Dostatek peněz na letenky, ubytování, jídlo a zážitky je nezbytný. Nepodceňujme ani dostupnost levných leteckých spojení a atraktivní cenové nabídky ubytování.
Kromě těchto základů hraje roli i kvalita turistické infrastruktury – kvalitní hotely, restaurace, dopravní spojení a zajímavé atrakce. Marketing a propagace jsou také důležité – krásné místo bez propagace zůstane neobjevené. Přírodní krásy a kulturní památky, jedinečnost destinace a nabídka aktivit jsou samozřejmostí. Nesmíme zapomenout ani na ochranu životního prostředí – udržitelný turismus je čím dál důležitější pro dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu.
Podíl obyvatelstva na cestovním ruchu skutečně odráží životní úroveň dané země, ale je nutné brát v úvahu i rovnoměrné rozdělení příjmů. Bohatá elita cestující po celém světě neznamená automaticky vysokou životní úroveň pro celou populaci.
Kam nejvíce cestuji Češi?
Česi, co se týče cestování, jsou poměrně konzervativní, ale s chutí objevování. Nejčastější volbou jsou tradiční destinace, které nabízejí skvělý poměr ceny a kvality. Invia, největší česká cestovní agentura, nám to potvrzuje. První tři místa obsadily destinace, které si zaslouží svou popularitu, ať už se jedná o perfektní pláže, historické památky nebo pestrou kulturu. Za nimi se řadí Bulharsko, ideální pro rodiny s dětmi díky dostupným cenám a krásným plážím Zlatých písků nebo Slunečného pobřeží. Tunisko láká exotikou a pouštní krajinou, perfektní pro aktivní dovolenou i pohodové lenošení u moře. Chorvatsko, oblíbené pro svou blízkost, čisté moře a bohatý ostrovní svět, si drží své stabilní místo v žebříčku. Španělsko, s jeho pestrou kulturou, skvělými tapas bary a krásnými městy jako Barcelona nebo Sevilla, je stále velmi oblíbené. Kanárské ostrovy, s jejich věčným jarem a vulkanickou krajinou, nabízejí skvělou alternativu k tradičním letním destinacím. A překvapení na konci? Česká republika a Itálie, s jejich krásnou přírodou, bohatou historií a kulturním dědictvím, zaujímají i v žebříčku nejvyhledávanějších destinací pro Čechy popředí, což jen dokazuje, že objevovat krásy “za humny” je stále populární. Zkuste se při plánování dovolené zamyslet nad méně známými oblastmi v těchto zemích – objevíte nečekaná klenoty a uniknete turistickým davům. Například, v Bulharsku zkuste menší, klidnější letoviska na jižním pobřeží, v Chorvatsku se vydejte na ostrovy Mljet nebo Vis, a v Itálii objevujte menší města a vesničky mimo hlavní turistické trasy.
Co je příjezdový cestovní ruch?
Příjezdový cestovní ruch, neboli incoming turistika, je pro Českou republiku nesmírně důležitý. Zjednodušeně řečeno, jde o návštěvy cizinců v naší zemi. Nejde jen o pouhé počty turistů, ale hlavně o peníze, které zde utratí. A to je klíčové pro ekonomiku.
Spotřeba v příjezdovém cestovním ruchu reprezentuje všechny finance, které nerezidenti v České republice utratí. To zahrnuje širokou škálu výdajů:
- Ubytování v hotelech, penzionech, apartmánech a dalších zařízeních.
- Stravování v restauracích, kavárnách a fast foodech.
- Nákupy suvenýrů, oblečení a dalších produktů.
- Vstupné do muzeí, památek a zábavních parků.
- Dopravu po České republice (včetně letenek a vlakových jízdenek).
- Aktivity jako jsou prohlídky, výlety, sportovní aktivity.
Rozumění tomu, jak funguje příjezdový cestovní ruch, je klíčové pro rozvoj turistického sektoru. Data o výdajích turistů pomáhají určit, které oblasti jsou nejatraktivnější a kam směřovat marketingové úsilí. Znalost preferencí zahraničních návštěvníků je nezbytná pro tvorbu atraktivních turistických produktů a služeb.
Z mé osobní zkušenosti mohu potvrdit, že Česká republika nabízí turistům mnoho: od historických památek v Praze a Českém Krumlově, přes nádhernou přírodu v Krkonoších a na Šumavě, až po pestrou nabídku kulturních a gastronomických zážitků. A právě tato rozmanitost přitahuje stále více návštěvníků z celého světa.
Klíčové je také zaměřit se na kvalitu služeb. Pozitivní zkušenosti turistů jsou nejlepší reklamou a garantují návratnost a pozitivní doporučení. Zlepšování infrastruktury, ochrana životního prostředí a v neposlední řadě i podpora místních podnikatelů jsou zásadní pro dlouhodobý růst příjezdového cestovního ruchu.
- Analýza spotřeby turistů umožňuje efektivnější plánování investic do turistické infrastruktury.
- Sledování trendů v příjezdovém cestovním ruchu napomáhá k adaptaci nabídky na potřeby zahraničních turistů.
- Včasné rozpoznání problémů v sektoru umožňuje rychlé a efektivní řešení.
Jak určit daňové rezidenství?
Určení daňového rezidentství je pro cestovatele klíčové, obzvláště při delších pobytech v zahraničí. Zaměstnavatel v ČR má povinnost to vyřešit pro každého cizince. Českým daňovým rezidentem se stanete, pokud máte v ČR stálé bydliště (trvalý pobyt) – to je jasné. Složitější je to s délkou pobytu.
183 dnů za kalendářní rok – to není jen pouhých šest měsíců. Je třeba počítat každý den pobytu v ČR, bez ohledu na to, zda je to souvislý pobyt nebo se jedná o kratší pobyty s návraty domů.
Důležité nuance:
- Pokud překročíte hranici 183 dnů, stáváte se daňovým rezidentem ČR, a to i když v zahraničí vlastníte nemovitost, kde trávíte i část roku.
- Můžete se stát daňovým rezidentem v ČR, i když máte trvalý pobyt v jiné zemi, pokud zde strávíte více než 183 dnů.
- Do 183 dnů se započítávají i víkendy a svátky.
Před delším pobytem v ČR si proto ověřte, zda splňujete podmínky pro daňové rezidentství a jak to ovlivní Vaši daňovou povinnost. Poradit se můžete s daňovým poradcem, aby se předešlo nepříjemným překvapením. Pravidla se mohou v čase měnit, proto je důležité si vždy ověřit aktuální legislativu.
Který stát má větší příjmy z cestovního ruchu na obyvatele?
Otázka, který stát má větší příjmy z cestovního ruchu na obyvatele, je složitá a vyžaduje hlubší analýzu než pouhé celkové sumy. Uvedené číslo -3,1 miliardy Kč v roce 2025 pro Česko představuje celkový deficit, nikoliv příjem na obyvatele. To nijak nesouvisí s příjmy *z* cestovního ruchu *na obyvatele*. Informace o 42 miliardách Kč z Ukrajiny se týká příjmů *Česka*, nikoliv Ukrajiny. Pro srovnání příjmů z cestovního ruchu na obyvatele musíme znát nejen celkové příjmy, ale i počet obyvatel daného státu. Zmiňovaná informace o Ukrajině poukazuje spíše na význam ukrajinských turistů pro českou ekonomiku, nikoliv na ukrajinské příjmy z cestovního ruchu. Pro relevantní srovnání je nutné hledat statistiky srovnávající HDP z cestovního ruchu na obyvatele, a to v mezinárodním měřítku, např. od Světové banky nebo Eurostatu. Tyto statistiky poskytnou mnohem komplexnější obraz a umožní smysluplné porovnání různých států.
Je důležité rozlišovat mezi celkovými příjmy z cestovního ruchu a příjmy na obyvatele. Malý stát s vysokým počtem turistů může mít nižší celkové příjmy než velký stát, ale zároveň vyšší příjem na obyvatele. Podobně, negativní celková bilance v jednom roce neznamená automaticky negativní příjem na obyvatele.
Co je zahraniční cestovní ruch?
Zahraniční cestovní ruch, neboli mezinárodní turistika, je mnohem víc než jen součet příjezdových čísel z jednotlivých zemí. Je to dynamický systém propojující kultury, ekonomiky a životní styly celého světa. Mluvíme o miliardách lidí ročně, kteří překračují hranice, objevují nová místa, ochutnávají neznámé kuchyně a obohacují se o nezapomenutelné zážitky.
Jeho dopad je ohromný. Generuje obrovské příjmy, vytváří pracovní místa a podporuje rozvoj infrastruktury v turistických destinacích. Současně však klade vysoké nároky na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Zodpovědný přístup k cestování je proto klíčový – od minimalizace uhlíkové stopy po podporu místních komunit a respektování jejich kultury.
Za zahraničním cestovním ruchem se skrývá i fascinující historie – od velkých objevů a obchodních cest po moderní masovou turistiku. Sledování jeho vývoje odhaluje komplexní interakce mezi globálními trendy, politickými událostmi a technologickým pokrokem. Dnes se profil turisty proměňuje – roste zájem o autentické zážitky, udržitelné cestování a dobrodružné aktivity. To vše utváří budoucnost mezinárodní turistiky.
Kdo je nejbohatší žena světa?
Nejbohatší ženou světa je Liliane Bettencourt, devadesátiletá dědička impéria L’Oréal. Její majetek, odhadovaný Forbesem na 30 miliard dolarů (a to jen oficiálně!), je fascinující. Představte si, co by se s takovou sumou dalo podniknout! Možná byste si koupili soukromý ostrov, jako třeba některé z těch exotických kousků v souostroví Fidži, kde se čas zastavil a pláže jsou sněhobílé. Nebo byste si pořídili flotilu soukromých jetů a procestovali svět, objevovali skryté chrámy v Kambodži, nebo se kochali aurorou borealis na Islandu. Šest miliard dolarů, které získala jen za minulý rok, to je více, než roční rozpočet mnoha malých zemí. Zaujalo mě, že 30% podílu v L’Oréal – to není jen kosmetika, ale i fascinující příběh o obchodním géniovi a rodinné historii, která se prolíná s historií celého 20. století. Myslím, že by stálo za to prozkoumat i historii L’Oréal – odhalit, jak se z malého podniku stala světová kosmetická jednička. To by byl skvělý materiál na další blogový příspěvek! Bettencourtova je fascinující ukázkou toho, co lze dosáhnout kombinací dědictví, podnikavosti a možná i trochy štěstí. A co vy? Kde byste s takovým jměním cestovali?
Jak se vyhnout dvojího zdanění?
Dvojímu zdanění se nejlépe vyhnete ověřením existence smlouvy o zamezení dvojího zdanění (DZS) mezi Českou republikou a státem, kde je daná společnost registrovaná. To obvykle odpovídá sídlu společnosti. Nejde jen o pouhou existenci smlouvy, ale i o její konkrétní ustanovení, která se vztahují na váš případ (např. typ příjmů).
Seznam platných DZS najdete na webu Ministerstva financí ČR. Věnujte pozornost datu podpisu a ratifikace smlouvy, protože její platnost se může lišit od data podpisu.
Pokud smlouva existuje, pečlivě si prostudujte její detaily, abyste pochopili, jak se aplikuje na vaši situaci. Nebojte se využít odborné poradenství daňového poradce, který vám pomůže s interpretací textu smlouvy a s náležitým postupem. Nepodceňujte důležitost přesné dokumentace všech relevantních dokladů. To vám může ušetřit značné potíže při případném daňovém řízení.
Mimo DZS existují i další mechanismy, jak se dvojímu zdanění vyhnout, např. metoda odpočtu daně zaplacené v zahraničí. Ale DZS je obecně nejjednodušší a nejefektivnější cesta. Při cestování a podnikání v zahraničí je klíčové plánovat dopředu a vždy si ověřit platné daňové předpisy obou států.
Která oblast Evropy má nejvýznamnější cestovní ruch?
Největší nápor turistů v Evropě zaznamenávají alpská jezera. Švýcarsko láká Ženevským a Bodamským jezerem, jejichž krása je umocněna nádhernou alpskou scenérií a skvělou infrastrukturou. Itálie nabízí trojici klenotů – Comské jezero s romantickými vilami, Lago Maggiore s malebnými ostrovy Borromejskými a Gardské jezero, největší italské jezero, s pestrou nabídkou vodních sportů a zábavních parků. Rakousko a Německo se také pyšní svými částmi Bodamského jezera, které nabízí klidnější dovolenou s možností cykloturistiky a pěší turistiky. Mimo Alpy je turistika významná také u jezer ve Velké Británii (např. jezera v Lake District s dramatickou krajinou), v Polsku (Mazurská jezera, ideální pro jachting a kanoistiku), Německu (Mecklenburská jezerní oblast, s relaxační atmosférou) a na jihu Finska (tisíce jezer nabízejí nezapomenutelný zážitek z divoké přírody, ideální pro rybaření a vodní sporty). Při plánování cesty je vhodné zvážit nejen krásu samotných jezer, ale i dostupnost, ubytování a další aktivity v okolí. Například v okolí Bodamského jezera je rozvinutá cyklistická infrastruktura a mnoho turistických stezek, zatímco Mazurská jezera jsou ideální pro vodní sporty.
Jaké faktory ovlivňují účast na cestovním ruchu?
Účast na cestovním ruchu, zejména pak na aktivním, ovlivňuje komplex faktorů. Základní, jak už bylo zmíněno, jsou povaha, vzdělání a výchova – dobrodružnější typy osobností s dobrým vzděláním a zkušenostmi s cestováním budou pravděpodobněji aktivně cestovat. Životní a pracovní prostředí hraje klíčovou roli – dostupnost volného času, finanční situace a blízkost atraktivních destinací výrazně ovlivňují možnosti. Znalost cizích jazyků je nezbytná pro bezproblémovou komunikaci a rozšíření zážitků. Kromě toho je důležitá i fyzická zdatnost, bez níž se některé aktivity stanou nemožnými. Dostupnost informací, ať už online nebo z jiných zdrojů, ovlivňuje výběr destinace a aktivit. Popularita specifických aktivit, trendy v cestovním ruchu a i dostupnost vybavení, jako je kvalitní turistická výbava, hrají neméně podstatnou roli. V neposlední řadě pak ovlivňuje účast i bezpečnostní situace v dané destinaci a její celková infrastruktura pro turisty.
Jak se projevuje globalizace v cestovním ruchu?
Globalizace v cestovním ruchu se projevuje především explozivním nárůstem počtu turistů. Přesycení destinací je dnes bohužel realitou. Mnohá místa, dříve klidné oázy, se potýkají s masovým přílivem turistů ze všech koutů světa, což vede k negativním dopadům na životní prostředí a místní kulturu.
Vidíme to na masové výstavbě hotelových komplexů, které často narušují původní charakter místa a pohlcují prostor, který by mohl být využit k ochraně přírody nebo k rozvoji místní komunity. Vytvářejí se umělá turistická centra, která se zaměřují spíše na uspokojení potřeb masové turistiky než na zachování autentické atmosféry.
Problém není jen v počtu turistů, ale i v jejich chování. Nedostatečné povědomí o udržitelném cestování vede k negativním dopadům na přírodu – znečištění, ničení ekosystémů, nadměrné využívání zdrojů. Místní kultura je často potlačována a nahrazována uniformitou globálního turistického průmyslu. Důležité je uvědomit si, že cestování má svou cenu, a to nejen finanční, ale i environmentální a sociální.
Alternativní formy cestování, jako je slow travel nebo ekoturistika, nabízejí udržitelnější přístup k objevování světa. Zaměřují se na respekt k místní kultuře a životnímu prostředí a podporují lokální komunity. Je na každém z nás, aby si uvědomil dopady své turistické aktivity a zvolil zodpovědný přístup k cestování.
Zvyšování cen v oblíbených destinacích je dalším důsledkem globalizace. Místní obyvatelé jsou často vytlačováni z historických center a dostupné bydlení se stává luxusním zbožím, přístupným jen bohatým turistům.
Co znamená mice?
MICE, tedy Meetingy, Incentivní pobyty, Konference a Výstavy (Meetings, Incentives, Conferences, Exhibitions), to není jen zkratka, ale celý segment cestovního ruchu. Zaměřuje se na organizované skupiny, které cestují za účelem obchodních jednání, motivačních pobytů, konferencí a veletrhů. Nejde jen o samotnou účast, ale o komplexní servis, zahrnující vše od letenek a ubytování přes catering a technické zajištění až po volnočasové aktivity.
Pro účastníky MICE akcí je typický vyšší standard služeb a individuální přístup. Často se jedná o luxusnější hotely, exkluzivní restaurace a propracované programy. Organizátoři kladou důraz na efektivitu a maximalizaci výsledků.
Typické rysy MICE cestování:
- Plánované a organizované skupiny: Cestování se plánuje dopředu a organizuje se pro větší skupiny.
- Komplexní služby: Zahrnuje kompletní servis od ubytování po catering a zábavní program.
- Vysoký standard: Často se volí luxusnější varianty ubytování, stravování a dopravy.
- Specifické cíle: Zaměřeno na obchodní jednání, vzdělávání, networking nebo budování firemní kultury.
- Vysoká míra individualizace: Programy se přizpůsobují potřebám klienta a typu akce.
Příklady MICE akcí:
- Firemní konference v lázních s doprovodným programem.
- Motivační pobyt pro nejlepší prodejce v exotické destinaci.
- Mezinárodní veletrh s doprovodnými semináři.
- Workshop pro zaměstnance s team-buildingovými aktivitami.
Důležité aspekty pro organizátory: Volba vhodného místa, zajištění technického vybavení, management rizik a rozpočtu, efektivní komunikace s účastníky.
Kdo je nejbohatší člověk v Česku?
Nejbohatším Čechem je dle žebříčku E15 z roku 2024 Daniel Křetínský s majetkem 417,1 miliardy korun. Na druhém místě se umístila Renáta Kellnerová s rodinou (397,1 mld. Kč), což je pozoruhodné, neboť zdědila majetek po tragicky zesnulém Petru Kellnerovi. Třetí je Patrik Tkáč (170,2 mld. Kč) a čtvrtý Karel Komárek ml. (262,5 mld. Kč). Zajímavé je sledovat, jak se tyto žebříčky mění z roku na rok, a je vhodné si uvědomit, že se jedná o odhady a skutečný majetek může být odlišný. Doporučuji pro podrobnější informace navštívit webové stránky E15, kde najdete detailnější analýzy a informace o zdrojích majetku těchto jedinců. Mnoho z nich je spojeno s významnými českými a mezinárodními společnostmi, takže studium jejich podnikání může být fascinující pro každého, kdo se zajímá o ekonomiku.
V čem je Česká republika nejlepší na světě?
Česká republika se pyšní několika světovými prvenstvími, která přesahují rámec typických turistických atrakcí. Výroba nanovláken, s jejichž využitím se setkáváme v medicíně, textilním průmyslu i filtračních technologiích, je celosvětově uznávaná. Naši kardiologové a kardiochirurgové patří k absolutní světové špičce, o čemž svědčí i množství zahraničních pacientů, kteří sem kvůli specializované péči pravidelně přijíždějí. Podobně excelentní je i péče o předčasně narozené děti, kde české nemocnice disponují špičkovým vybavením a zkušeným personálem. Méně známá, ale o to důležitější, je protichemická jednotka Armády České republiky, jež je uznávaná pro svou efektivitu a připravenost. Výcvik záchranářských psů, s jehož prestiží se setkáte i na mezinárodních soutěžích, je další oblastí, kde Češi dosahují vynikajících výsledků. Milovníci podvodního světa ocení českou akvaristiku, která se vyznačuje inovativními přístupy k chovu a ochraně vodních živočichů. A konečně, i když méně vážně, Češi si s hrdostí udržují pozici v popředí světových konzumentů piva, což svědčí o bohaté pivní kultuře a tradici. Ačkoliv se o tom často nemluví, i český jazyk, s jeho složitou gramatikou a bohatou historií, si zaslouží zmínku mezi unikáty, s nimiž se jinde nesetkáte.
Co jsou příjmy ze zahraničí?
Příjmy ze zahraničí? To je prostě všechno, co si vyděláš mimo Česko – třeba výdělky z brigády na Novém Zélandu, úroky z účtu v rakouské bance, nebo třeba provize z fotek z Kilimandžára prodávaných na Stockphoto. Důležité je, že to už v cizině zdanili. V Česku se ti to pak započítá do základu daně, ale odečtou se ti výdaje, které s těmito zahraničními příjmy souvisí. Třeba letenky na tu brigádu na Nový Zéland, nebo vybavení na lezení na Kilimandžáru. Ale pozor, někdy je těžké přesně říct, které výdaje se týkají jen těch zahraničních příjmů a které celkových. Pak se to jednoduše poměrně rozdělí podle toho, jaký podíl tvoří tvé zahraniční příjmy z celkových příjmů. Takže třeba 50% výdajů na auto, když 50% tvých příjmů je ze zahraničí. To si pak pěkně rozvrhneš do itineráře cesty. Určitě se vyplatí si nechat poradit od daňového poradce, aby ti nic neuniklo a mohl si si plně užít další dobrodružství.
Kolik vydelava cestovní ruch?
Otázka zisku z cestovního ruchu v České republice je komplexnější, než pouhý průměrný plat zaměstnance. Uvedená mzda 339 168 Kč ročně (28 264 Kč měsíčně) reprezentuje pouze jeden úsek tohoto rozsáhlého sektoru – zaměstnance, pravděpodobně v administrativních pozicích či středním managementu. Realita je mnohem pestřejší a zahrnuje příjmy z ubytování (hotely, penziony, Airbnb), gastronomie, dopravy, zážitkových aktivit a vstupného do památek. Zisk se značně liší podle sezóny, geografické lokality a typu poskytované služby. Například horské oblasti prosperují v zimě, zatímco pobřeží v létě. Praha generuje obrovské zisky z mezinárodního cestovního ruchu, zatímco menší vesnice se spoléhají na agroturismus. Pro komplexní posouzení by bylo nutné analyzovat data z různých zdrojů, zahrnující celkové tržby všech subjektů zapojených do cestovního ruchu. Srovnání s jinými zeměmi střední Evropy, například s Rakouskem nebo Slovenskem, by poskytlo cenné informace o konkurenceschopnosti a potenciálu českého cestovního ruchu. Dále je důležité zvážit i dopad externích faktorů, jako jsou globální ekonomické trendy, geopolitické události a trendy v oblasti udržitelného cestovního ruchu, jež stále více ovlivňují zisky v tomto sektoru.
Číslo 28 264 Kč měsíčně je pouze orientační a neodráží celkový ekonomický přínos cestovního ruchu pro Českou republiku. To zahrnuje i nepřímé příjmy, jako jsou daně, které jsou generované v tomto odvětví, a celkovou podporu místních ekonomik.
Co je turistická taxa?
Turistická taxa, někdy označovaná jako městská daň či poplatek z pobytu, je v podstatě místní poplatek za nocleh. Nahradila dřívější, často roztříštěné poplatky za lázeňské pobyty, rekreační aktivity a ubytovací kapacity. Platíte ji za každou noc strávenou v hotelu, penzionu, apartmánu či jiném ubytovacím zařízení. Výše poplatku je předem stanovena a liší se obec od obce – často závisí na kategorii ubytování a ročním období. Ubytovací zařízení poplatek vybírá přímo od hosta a následně jej v plné výši odvádí příslušné obci. Tyto peníze pak obec využívá na rozvoj turistické infrastruktury, údržbu památek, kulturní akce a další služby pro návštěvníky. Nejedná se tedy o nic jiného než o přímý příspěvek na zkvalitnění pobytu a udržení krásy navštíveného místa. V praxi se s touto daní setkáte téměř ve všech turisticky atraktivních městech a obcích České republiky, a proto je dobré ji při plánování rozpočtu zohlednit. Výše poplatku je zpravidla nízká a představuje jen nepatrnou část celkových nákladů na dovolenou.
