Proč chránit biodiverzitu? - Svět cestování

Každý druh, od nejmenšího hmyzu po největšího savce, hraje v ekosystému svou unikátní roli. Představte si to jako dokonale promazaný stroj, kde každý šroubek, ozubené kolo, a dokonce i zdánlivě zbytečný prach, má svůj význam. Ztráta i zdánlivě nevýznamného druhu může narušit celou souhru.

Udržování biologické rozmanitosti je klíčové pro stabilitu ekosystémů. To znamená, že se příroda lépe vyrovnává s výkyvy počasí, nemocemi a jinými krizovými situacemi. Znáte ten pocit, když se na cestách ocitnete v dokonale vyváženém ekosystému? Je to úžasné! Všude kvetou květiny, poletují motýli, a všichni se cítí v harmonii.

Na mých cestách jsem viděl na vlastní oči, jak se narušení biodiverzity projevuje. Od vymírání korálových útesů kvůli oteplování oceánů až po vysychání řek kvůli odlesňování. Následky jsou zničující a postihují nás všechny.

Příklady důležitosti biodiverzity:

Stabilita ekosystémů: Biodiverzita zvyšuje odolnost proti změnám klimatu a škodlivým vlivům.
Opravné mechanismy: Různé druhy se navzájem regulují a zabraňují přemnožení škůdců.
Zdrojem potravin a léků: Mnoho druhů rostlin a živočichů má léčivé vlastnosti, a poskytují nám potravu.
Ekonomická hodnota: Ekologický cestovní ruch závisí na bohaté biodiverzitě.

I zdánlivě nevýznamný druh může sehrát klíčovou roli v odvrácení přírodní katastrofy. Pamatuji si například na cestu do Amazonie, kde jeden druh mravenců hrál klíčovou roli v opylování tamních rostlin. Ztráta tohoto druhu by měla nepředstavitelné následky.

Ztráta biodiverzity je hrozbou pro nás všechny. Je naší zodpovědností ji chránit, a to nejen pro sebe, ale pro budoucí generace.

Co ovlivňuje biodiverzitu?

Biodiverzita, tedy úžasná pestrost života na Zemi, se zmenšuje. Viděl jsem to na vlastní oči během svých cest po světě. Kdysi bujné deštné pralesy Amazónie se proměňují v holiny, korálové útesy blednou a mnoho druhů zvířat, které jsem pozoroval v jejich přirozeném prostředí, už patří k ohroženým. Hlavním faktorem je nepochybně člověk.

Změny ve využívání půdy jsou devastující. Rozšiřování zemědělské půdy, těžba dřeva a výstavba měst ničí přirozené biotopy a fragmentují je na malé izolované oblasti, které nedokážou podporovat rozsáhlou rozmanitost. Pamatuji si na jednu cestu do Indonésie, kde jsem viděl rozsáhlé plantáže palmového oleje, které nahradily bohatý tropický les.

Znečištění, ať už ovzduší, vody nebo půdy, má fatální následky. Plastické znečištění oceánů, které jsem osobně viděl na mnoha místech, je zničující pro mořský život. A chemické látky používané v zemědělství znečišťují půdu a vodu, ohrožují rostliny a živočichy a nakonec i nás samotné.

Změna klimatu je dalším klíčovým faktorem. Změny teplot a srážek způsobují posuny v rozšíření druhů, ztrátu biotopů a narušují ekosystémy. V Arktidě jsem viděl, jak se snižuje populace ledních medvědů, přímý důsledek tání ledovců. Změny klimatu jsou hrozbou pro celou planetu a to se nevyhne ani biodiverzitě.

Tyto tři faktory – změny ve využívání půdy, znečištění a změna klimatu – se vzájemně ovlivňují a zesilují své negativní dopady na biodiverzitu. Je nezbytné přijmout okamžitá opatření k ochraně přírody a k zamezení další ztráty biodiverzity, abychom zachovali naši planetu pro budoucí generace. Ztráta biodiverzity je totiž ztrátou našeho společného dědictví.

Co snižuje pH vody?

Snížení pH vody je běžný problém, s nímž jsem se setkal v mnoha zemích, od tropických ostrovů s tvrdou vodou až po horské oblasti s kyselými dešti. Nejčastěji se k tomu používá hydrogensíran sodný (kyselý síran sodný), známý také jako bisulfát sodný. Tento běžně dostupný granulát, který se mimochodem skvěle hodí i na čištění ucpaných odtoků (osobní zkušenost z Maroka!), se prodává v různých koncentracích. Je důležité dodržet přesné dávkování uvedené na obalu, protože nadměrné snížení pH může být stejně škodlivé jako vysoké pH. Konkrétní množství závisí na objemu vody a požadovaném konečném pH. Pro přesné měření doporučuji použít pH metr – investice, která se vyplatí, zvláště pokud se o úpravu pH vody zajímáte dlouhodobě. Při ředění vždy postupujte dle návodu a dbejte na bezpečnostní opatření, jako je používání ochranných rukavic. Zajímavostí je, že v některých regionech se k úpravě pH používají i přírodní metody, například přidání rašeliny, ale hydrogensíran sodný nabízí rychlý a spolehlivý výsledek.

Doba působení, stejně jako koncentrace, závisí na specifických podmínkách. Nezapomínejte, že po úpravě je vhodné znovu změřit pH a v případě potřeby provést další korekci. Kvalitní voda je klíčová pro zdraví a pohodlí, a proto je důležité věnovat její úpravě patřičnou pozornost. V Austrálii jsem například viděl, jak farmáři regulují pH vody v zavlažovacích systémech pro optimální růst plodin. Vždy je třeba postupovat s ohledem na specifické podmínky a cílové využití upravené vody.

Jaké jsou 4 hlavní příčiny eroze biodiverzity?

Eroze biodiverzity je hrozbou, s níž se setkávám na svých cestách po celém světě stále častěji. Čtyři hlavní příčiny jsou dle mého názoru neúprosné a prolínají se:

Těžba: Nejde jen o kácení deštných pralesů pro dřevo. Viděl jsem na vlastní oči, jak těžba nerostných surovin devastuje krajinu, ničí cenné ekosystémy a zanechává za sebou pustinu. Mnoho „turistických rájů“ je poznamenáno touto devastací, a to i v místech, která oficiálně chrání přírodu. Myslete na to, když si kupujete mobilní telefon, nebo jakékoli elektronické zařízení – jejich výroba má často tragické dopady na biodiverzitu.
Rozvoj infrastruktury: Města se rozrůstají, silnice se prodlužují, železnice se budují – a s tím mizí životní prostor pro rostliny a živočichy. Viděl jsem, jak se dálnice stávají bariérami pro migraci zvířat, fragmentují populace a vedou k jejich vyhynutí. “Pokrok” má často nečekané následky. Průmyslové zóny, ať už se jedná o těžký průmysl, nebo například o zemědělskou produkci, devastují půdu a vodu v okolí.
Znečištění: Vzduch, voda i půda jsou zamořeny. Od imisí z průmyslu a dopravy, přes pesticidy v zemědělství až po plastový odpad v oceánech. Tento problém jsem pozoroval prakticky všude po světě. Katastrofické důsledky znečištění oceánů na korálové útesy jsou dobře zdokumentované, ale postihuje to i život ve sladkých vodách.
Těžba palivového dříví a mýcení pro pastviny: Asi 13 % světové populace stále vaří na ohni, což vede k masivnímu kácení lesů. K tomu se přidává mýcení pro pastviny (11 %), které devastuje cenné ekosystémy a vede k erozi půdy. Je to problém, se kterým jsem se setkal v mnoha rozvojových zemích. Plantáže a stavba silnic dále zhoršují situaci (7%).

Tyto čtyři faktory se vzájemně ovlivňují a vytvářejí komplexní problém, který vyžaduje globální řešení. Jednoduché cesty ven neexistují. Je nutná komplexní změna přístupu k využívání přírodních zdrojů.

Co škodí naši Zemi?

Naše Země čelí mnoha hrozbám, které vidím i na svých cestách. Znečištění ovzduší, ať už z dopravy, průmyslu či zemědělství, je všudypřítomné. V horách vidím smog, v džungli ucítím zápach spálených polí. To vše přispívá k oteplování planety a narušuje křehkou rovnováhu ekosystémů.

Nešetrné hospodaření s vodou je další velký problém. Vysychání řek a jezer, znečištění podzemních vod – to vše jsem na vlastní oči viděl. Sucha se stávají stále častější a intenzivnější.

Obrovské skládky odpadu, mnohé z nich nelegální, znečišťují půdu a vodu. Plastické odpady se rozkládají stovky let a škodí volně žijícím živočichům. Na mnoha místech jsem viděl, jak zvířata uvízla v plastu, nebo se jím krmila.

Používání umělých hnojiv má negativní dopad na kvalitu půdy a vodních zdrojů. Eutrofizace je fenomén, který se šíří i do odlehlých oblastí.

Kácení pralesů je tragické. Viděl jsem na vlastní oči, jak mizí cenná biodiverzita. Ztráta lesů má katastrofální důsledky pro klima a biodiverzitu.

Tyto problémy se prolínají a zesilují se navzájem.

Vymírání druhů: Ztráta přirozeného prostředí a znečištění vede k rychlému vymírání rostlin a živočichů.
Změna klimatu: Oteplování planety má za následek extrémní počasí, stoupání hladiny moří a další negativní dopady.
Nedostatek zdrojů: Vyčerpání přírodních zdrojů ohrožuje budoucnost lidstva.

Je nezbytné změnit náš přístup k životnímu prostředí.

Snížit spotřebu energie a zdrojů
Podporovat recyklaci a znovuvyužívání odpadů
Chránit a obnovovat lesy a další ekosystémy
Podporovat udržitelné zemědělství

Co snižuje pH moči?

pH moči, ten skrytý indikátor našeho zdraví a stravovacích návyků, se mění v závislosti na mnoha faktorech. Zatímco vegetariánská strava v exotických zemích, kde se hojně konzumuje ovoce a zelenina, často vede k vyššímu, zásaditému pH, vysoký příjem bílkovin, typický třeba pro masožravce v Argentině, naopak snižuje pH, a to k hodnotám kyselým.

Co tedy snižuje pH moči?

Dehydratace: Znáte ten pocit, když po celodenním putování pouští Sahara nemáte ani kapku vody? Tělo se snaží šetřit tekutinami, a to se projeví i na pH moči, které se stává kyselejším.
Vysoký příjem bílkovin: Steaky v Buenos Aires jsou lákavé, ale nadměrná konzumace masa vede k tvorbě kyselých metabolitů, snižujících pH.
Hladovění: Extrémní diety, třeba během náročné expedice po Himálaji, mohou vést k metabolické acidóze a kyselejší moči.
Diabetes: Zvýšená hladina glukózy v krvi ovlivňuje acidobazickou rovnováhu a může snižovat pH moči.

Je důležité si uvědomit, že extrémy na obou stranách spektra mohou signalizovat zdravotní problémy. Výrazně kyselá nebo zásaditá moč nemusí být vždy důvodem k panice, ale může naznačovat potřebu úpravy stravy nebo vyšetření u lékaře, zvláště po návratu z dlouhých cest s neobvyklým jídelníčkem.

Co zabije bakterie?

Na bakterie nejúčinněji zabírá UV sterilizace, třeba pomocí přenosné UV lampy. Tohle oceníš hlavně na cestách, kde není zaručená kvalita vody. UV lampa zabije až 99% bakterií a virů ve vodě prostým ozářením. Funguje to tak, že ultrafialové záření ničí DNA bakterií a virů, takže se nemohou množit.

Důležité: UV lampa nezabije všechny mikroorganismy a nezbaví vodu všech nečistot. Po UV sterilizaci je stále vhodné vodu převařit, pokud je to možné, pro jistotu. Kvalitní UV lampa by měla mít indikátor intenzity UV záření a časovač, abys věděl, že je voda dostatečně ošetřena. Před nákupem si zkontroluj recenze a specifikace, abys si vybral model s dostatečnou účinností a délkou životnosti UV lampy.

Tip: Kromě UV lampy se na cesty hodí i chemické tablety na čištění vody, ale ty mají i nežádoucí vedlejší účinky a ne vždy jsou k dispozici. Převaření je sice nejjednodušší metoda, ale vyžaduje zdroj tepla.

Proč je třeba chránit přírodu a životní prostředí?

Ochrana přírody není jen abstraktní pojem, ale otázka přežití. Prožil jsem expedice v Amazonském pralese, na ledových pláních Antarktidy i v pouštích Sahary – všude jsem viděl, jak úzce je život propojen. Příroda je náš zdroj života, naše kolébka, poskytuje nám kyslík, vodu, potravu, energii a suroviny. Bez ní by lidstvo nepřežilo. Ztratíme-li biodiverzitu, ztratíme i schopnost regenerace ekosystémů, a to se dotkne každého z nás, od dostupnosti potravin po stabilitu klimatu.

Mnoho kultur po celém světě žije v harmonii s přírodou po generace. Domorodé kmeny učí, že příroda není jenom něco, co nám slouží, ale že jsme její součástí. Jejich tradiční znalosti a postupy ochrany životního prostředí jsou pro nás cenným zdrojem inspirace. Nejde jen o ochranu vzácných druhů, ale o zachování celých ekosystémů, jejich komplexní funkce a krásy, které nám poskytují sílu a inspiraci. Zachování přírody pro budoucí generace není jen morální povinností, ale nezbytnou podmínkou pro jejich přežití a prosperitu. Každý z nás má zodpovědnost přispět k její ochraně.

Myslete na to, že přežití ostatních organismů je podmínkou našeho přežití. Narůstající znečištění, klimatická změna a ztráta biotopů ohrožují nejenom ohrožené druhy, ale i celou planetu. Každý krok k udržitelnému životnímu stylu – ať už se jedná o recyklaci, šetření energií nebo podporu ekologického zemědělství – se počítá.

Proč je příroda ohrožena?

Ztráta biodiverzity, to není jen suchá statistika. Procházel jsem deštnými pralesy Amazonie, viděl jsem na vlastní oči, jak se zelené plic světa zmenšují pod tlakem sójových plantáží a palmových olejů. Intenzivní zemědělství, to není jen o větším výnosu, ale o systematickém ničení přirozených biotopů. Miliony hektarů pralesů ročně mizí, s nimi i nespočet druhů rostlin a živočichů, o kterých mnohdy ani nevíme, že existují. A to není jen v Amazonii – podobný osud potkává i jiné ekosystémy po celém světě, od afrických savan až po korálové útesy.

Druhým velkým problémem je nadměrná exploatace přírodních zdrojů. Plaval jsem s potápěči u filipínských břehů a viděl jsem vypleněné korálové útesy, důsledek pytláctví a neudržitelného rybolovu. Lov, ať už ilegální nebo „legálně“ neudržitelný, decimuje populace mnoha druhů, od majestátních slonů v Africe až po drobné ryby v oceánech. Není to jen o zániku jednotlivých druhů, ale o narušení celých ekosystémů, které pak ztrácejí svou odolnost vůči změnám. Myslíme-li si, že se nás to netýká, mýlíme se. Zdraví planety přímo ovlivňuje i naše zdraví a budoucnost.

Proč je biodiverzita důležitá?

Biodiverzita? To je základ všeho! Bez ní by moje výlety do přírody ztratily veškeré kouzlo. Představte si: žádné krásné květiny k focení, žádné lesy plné hub na houbaření, žádné ryby v řekách na lov.

Proč je tak důležitá? Protože udržuje zdravý ekosystém, na kterém závisí všechno – i naše dobrodružství.

Přeměna sluneční energie: Rostliny, které tvoří základ potravního řetězce, bez nichž by se lesy ani louky nemohly zelenat a poskytovat úkryt živočichům.
Rozklad organické hmoty: Bez rozkladačů by se nám lesy dusily spadaným listím a mrtvými stromy – nešlo by tam ani pořádně chodit.
Opylování: Včely, čmeláci, motýli – díky nim máme ovoce a ořechy na svačinu během túry. Bez nich by jich bylo mnohem méně.
Uhlík: Oceány a lesy pohlcují CO2, čímž regulují klima. Zničíme-li biodiverzitu, narušíme i tento proces a naše výpravy by se mohly odehrávat v mnohem nepříznivějším prostředí.

Zjednodušeně řečeno: biodiverzita je základní podmínkou pro fungování zdravé planety, a tedy i pro naše aktivní prožití krásy přírody. Všechno spolu souvisí a poškození jednoho článku má dopad na celý systém.

Jak můžeme chránit životní prostředí?

Ochrana životního prostředí není jen abstraktní pojem, ale každodenní realita, která se dotýká každého z nás, ať už cestujeme po světě, nebo zůstáváme doma. Možností, jak přispět k udržitelnější budoucnosti, je mnoho. Zde je několik praktických tipů, které jsem si osvojil během svých cest:

Snižte spotřebu vody: V mnoha částech světa je voda vzácná komodita. Zvyšte si vědomí spotřeby a opravujte i drobné úniky. Krátká sprcha ušetří litry vody, a to i při cestování v hotelech. Mnohem efektivnější je i sběr dešťové vody do nádob pro zalévání rostlin.
Vyzkoušejte nakupovat bezobalově: Na cestách jsem si uvědomil, kolik odpadu produkujeme. V mnoha městech už najdete obchody s volně loženým zbožím – od ovoce a zeleniny po luštěniny a ořechy. Vezměte si s sebou opakovaně použitelné sáčky a nádoby.
Vypínejte spotřebiče a zhasínejte: To platí i v hotelových pokojích. Zbytečná spotřeba energie škodí životnímu prostředí a plní peněženky energetických společností.
Pořiďte si látkovou tašku: Klasika, která se hodí jak na farmářských trzích v Čechách, tak na rušných tržištích v Maroku.
Omezte jízdy autem: Využívejte veřejnou dopravu, kolo, nebo chůzi. Při cestování po světě jsem si uvědomil krásu pomalého cestování a objevování míst pěšky. Letecká doprava je extrémně zatěžující pro životní prostředí. Zvažte vlaky nebo autobusy na delší vzdálenosti.
Kupte si kvalitní láhev na vodu: Vyhněte se plastu a investujte do kvalitní, opakovaně použitelné láhve. Na cestách jsem vždy ocenil přístup k pitné vodě z kohoutku.
Starejte se o zeleň ve svém okolí: Sázejte stromy, květiny, pečujte o stávající zeleň. I malá zahrádka může být oázou života.
Začněte se otužovat: Tímto jsem si sice nebyl jistý, ale je to dobrý způsob, jak snížit spotřebu energie na vytápění.

Důležité: Nezapomínejte na zodpovědný cestovní ruch a respektování místních zvyklostí a přírody. Změna začíná u každého z nás.

Proč chránit přírodu a životní prostředí?

Ochrana přírody a životního prostředí není jen frází, ale nutností pro náš přežití a pro to, abychom si užili krásy divočiny. Jako aktivní turista vidím denně, jak úžasný a křehký je náš svět. Bez čistého vzduchu a vody si nedokážu představit výstup na horu, bez zdravých lesů bychom neměli skvělé turistické trasy. Biodiverzita je základ, každý druh hraje svou roli v ekosystému, a její ztráta ohrožuje nejen zvířata a rostliny, ale i nás samotné. Zalesněné oblasti zadržují vodu, chrání před erozí a poskytují útočiště mnoha druhům. Znečištěné řeky a jezera jsou nepoužitelné pro rekreaci a ničí biotopy cenných vodních organismů. Zachování přírody je investicí do budoucnosti, do zdravého životního prostředí pro nás i pro další generace, aby si i oni mohli užívat krásy hor, lesů a řek tak, jak je známe dnes. Správná turistika znamená minimalizovat svůj dopad na přírodu, nechat ji nedotčenou a respektovat její sílu a krásu.

Co ovlivňuje pH?

pH vody, to je věc, která mi na mých cestách po světě pořádně zamotala hlavu. Zvlášť když jsem se potýkal s problémy s trávením po napití se z neznámých pramenů! Hlavní faktory ovlivňující pH jsou rozpuštěný oxid uhličitý a minerály. Vysoká koncentrace CO2, typická třeba pro vodu z hlubokých vrtů nebo bublající prameny, vede k poklesu pH – voda se zkrátka stává kyselejší. To je důležité si uvědomit, když se vydáváte na trek a nejste si jisti zdrojem pitné vody. Naopak, rozpuštěné minerály, jako vápník, hořčík a další, zvyšují pH a činí vodu zásaditější. Taková voda často chutná “tvrději”. Myslete na to, když se chystáte vařit – v oblasti s tvrdou vodou budete možná potřebovat více mýdla nebo i speciální filtr na kávovar. Zajímavé je, že v různých částech světa se pH vody značně liší, a to podle geologického podloží a klimatu. Například v oblastech s vulkanickou aktivitou narazíte častěji na kyselejší vodu, zatímco v krasových oblastech s vápencovými útvary se setkáte s vodou zásaditou. Před výletem do neznámých oblastí si proto vždycky ověřte kvalitu místní vody, abyste předešli zdravotním problémům.

A ještě jedna věc: pH ovlivňuje i biologický život ve vodě. Různé druhy organismů prosperují v různých úrovních pH. Takže i když se voda jeví na první pohled čistá, její pH může hodně vypovídat o její kvalitě a biologické rozmanitosti.

Jak chránit a neznecistovat planetu Zemi?

Zachránit Zemi? To není jen fráze, to je naše zodpovědnost. Třídění odpadu je základ – víte, že například recyklace hliníku ušetří 95 % energie oproti výrobě z rudy? A co plast? Jeho rozklad trvá stovky let, a proto je minimalizace jeho spotřeby klíčová. Omezte používání jednorázových plastů, noste si vlastní tašky a láhev na vodu. Při cestách jsem viděl, jak devastující je znečištění plastikami oceánů. Auta jsou nešvarem – preferujte chůzi, kolo, veřejnou dopravu, sdílené jízdy. V mnoha městech jsem zažil komfort a efektivitu cyklostezek. Šetřete vodou a jídlem, to je evidentní. Plýtvání je celosvětový problém, který se musí řešit. Víte, že produkce jídla má obrovský dopad na životní prostředí? Podporujte lokální farmáře a sezónní produkty. Palmový olej? Jeho pěstování devastuje pralesy, domov pro nespočet druhů. Vyhýbejte se mu! A hlavně – šířte povědomí. Každý malý krok, každá ušetřená kapka vody, každý tříděný odpad – to vše se sčítá. Naše planeta není nekonečný zdroj. Změna začíná u každého z nás, ať už cestujete po světě, nebo zůstáváte doma. Pozorujte, učte se a jednejte zodpovědně.

Co nejvíce znečišťuje vodu?

Kamarádi, čistá voda? To je kapitola sama o sobě! Hlavní viník? Kanalizace a úpravna odpadních vod – to je ten bodový zdroj, co vidíte přímo před sebou. Ale pozor, to není všechno! Mnohem záludnější je difúzní znečištění. Představte si rozlehlá pole, kde se používají hnojiva – ta se vsakují do země a končí v řekách. A co teprve elektrárny na fosilní paliva? Emise do ovzduší se srážkami dostávají do vodních toků, a to je pak teprve “pořádná polívka”. Myslete na to, když budete prozkoumávat divokou přírodu – voda je život, a ten život je křehký. Už jen malé znečištění může mít obrovské následky na ekosystémy. Například znečištění dusíkem a fosforem z hnojiv způsobuje eutrofizaci, tedy nadměrný růst řas, což vede k úbytku kyslíku ve vodě a hynutí vodních živočichů. To se mi už párkrát podařilo vidět na vlastní oči během mých cest – a věřte mi, není to pěkný pohled.

Zemědělství a elektrárny na fosilní paliva – to jsou ti “tichý zabijáci” vodních toků. A co s tím? To je otázka pro nás všechny. Je potřeba investovat do moderních technologií čištění odpadních vod a do udržitelného zemědělství. Jinak se nám ty krásné řeky a jezera brzy promění v toxické bažiny. A o tom nechceme ani slyšet!

Jak zvýšit biodiverzitu?

Chceš zvýšit biodiverzitu? To je skvělý nápad! Jako zkušený turista vím, že mrtvé dřevo je klíčové. Broukoviště – to není jenom hromádka klád, ale strategicky umístěná kolekce různě velkých a druhových kmenů, pařezů a větví. Nejlepší je kombinace jehličnanů a listnáčů, různou dobu tlejícího dřeva.

Pro ptáky je důležité nejenom úkryt, ale i potrava. Ptačí budky – vyrob si je sám! Různé typy budek pro různé druhy ptáků. Malé budky pro sýkory, větší pro špačky, dutinové hnízdiště pro sovy. Umístění je důležité – v bezpečné výšce, chráněné před predátory a deštěm. Nezapomeň na pravidelnou kontrolu a čištění.

Jedlé keře – kalina, jeřáb, zimolez, hloh. Vyber si druhy vhodné do tvé oblasti a půdy. Poskytnou potravu ptákům, ale i lidem!
Krmítka – klasická závěsná, nebo i propracovanější, s různými zásobníky. Pravidelně doplňuj kvalitní krmivo, a to i v létě.
Pítka a koupátka – zvláště v létě je důležitý zdroj vody. Může to být jednoduchá miska, nebo i propracovanější systém s cirkulací vody.

Tip pro turisty: Při svých výpravách si všímej, co funguje v různých biotopech. Pozoruj, které rostliny a živočichové jsou nejvíce zastoupeni a snaž se vytvořit podobné podmínky i ve svém okolí.

Důležité: Nezapomeň na to, že biodiverzita není jen o ptácích a broucích. Pomůže i výsadba květin a divokých bylin, které přilákají další hmyz a opylovače.