Proč je příroda v ohrožení?

Příroda čelí bezprecedentní krizi, a to z mnoha důvodů, které jsem pozoroval na vlastní oči při svých cestách po světě. Ubývání biotopů je patrné všude, od vykácených pralesů Amazonie, kde se dříve rozkládaly nekonečné plochy zeleně, a dnes se rozkládají plantáže sóji, po vysušené delty řek v Asii, kde intenzivní zemědělství zničilo životní prostředí pro nespočet druhů. To není jen o kácení pralesů; jde o fragmentaci habitatů, o používání pesticidů, které zamořují půdu a vodu, a o ubývání pastvin pro volně žijící zvířata. V Africe jsem viděl, jak se populace slonů dramaticky snižuje kvůli pytláctví, a v oceánech se potýkáme s přemnožením plastů, které škodí mořskému životu. Nadměrná exploatace není omezena jen na lov, ale zahrnuje i neudržitelný rybolov, kde se populace ryb vyčerpávají rychleji, než se mohou obnovit. Viděl jsem to na vlastní oči – prázdné sítě a zoufalé rybáři. Klíčem je komplexní řešení, které musí zahrnovat udržitelné zemědělské praktiky, ochranu biodiverzity, boj proti klimatickým změnám a zodpovědné nakládání s přírodními zdroji. Jen tak můžeme doufat v záchranu ohrožené přírody pro budoucí generace.

Které zvíře patří mezi kriticky ohrožené druhy v Česku: l. vydra říční f. kočka divoká r. křeček polní?

Česká republika, země překvapivé biodiverzity, se pyšní i druhy na pokraji vyhynutí. Otázka, které zvíře patří mezi kriticky ohrožené, je složitější, než se zdá. Z uvedených možností – vydra říční, kočka divoká a křeček polní – pouze kočka divoká spadá do kategorie kriticky ohrožených druhů.

Její přežití ohrožuje především fragmentace biotopů, ztráta vhodných stanovišť a střety s dopravou. Na mých cestách po Evropě jsem viděl, jak důležité je chránit tyto nádherné šelmy. Ochrana kočky divoké se neobejde bez spolupráce s místními komunitami, které často vnímají kočku jako hrozbu pro drůbež.

Vydra říční je sice na seznamu silně ohrožených druhů, ale její populace se v posledních letech pomalu zotavuje. Díky ochranářským projektům a zlepšení kvality vodních toků se vydra vrací i do oblastí, kde dříve zcela zmizela. Na vlastní oči jsem se přesvědčil o efektivitě těchto projektů při cestách podél řek Moravy a Vltavy.

Křeček polní patří mezi druhy s klesající populací, ale jeho status ohrožení není tak kritický, jako u kočky divoké. Intenzifikace zemědělství a úbytek vhodných stanovišť jsou hlavní příčinou jeho ústupu. V mnoha oblastech Evropy jsem pozoroval, jak velký dopad má moderní zemědělství na biodiverzitu.

Pro úplnost, mezi další kriticky ohrožené druhy v České republice patří:

Medvěd hnědý: Jeho návrat do českých hor je pomalý a křehký.
Tchoř stepní: Ohrožuje ho úbytek stepních biotopů.
Vlk obecný: Reintrodukce vlka do české krajiny probíhá pozvolna.
Sokol stěhovavý: Jeho populace se zotavuje, ale stále je kriticky ohrožen.
Tetřev hlušec: Vyžaduje rozsáhlé a nerušené lesní komplexy.

Mezi silně ohrožené druhy dále patří:

Rys ostrovid
Bobr evropský
Los evropský
Čírka modrá
Holub doupňák
Jeřábek lesní
Krahujec obecný
Křepelka polní
Lžičák pestrý
Tetřívek obecný

Který živočich je pro člověka nejnebezpečnější na světě?

Největší nebezpečí pro člověka v divočině nepředstavují žádná konkrétní zvířata, ale kombinace faktorů. Šípové žáby, ačkoliv nesmírně jedovaté, představují hrozbu jen při přímém kontaktu – důležité je tedy vyhýbat se dotyku neznámých obojživelníků. Krokodýli jsou nebezpeční především u vodních ploch, kde se pohybují nenápadně a bleskově útočí. Prevence spočívá v ostražitosti, vyhýbání se kalné vodě a nedotýkání se krokodýlích hnízd. Tygr a černý panter jsou vrcholoví predátoři, jejich útoky jsou spíše výjimečné, ale stávají se, zvláště v oblastech s nízkou hustotou lidské populace a konfliktů o potravu. Při túrách v jejich teritoriu je klíčová důkladná příprava, cestování ve skupinách a dodržování bezpečnostních opatření, jako je hluk, aby se zvířata dala včas na ústup. Hroznýši jsou nebezpečí hlavně v tropických oblastech a jejich útoky jsou nejčastější v noci. Významnou roli hraje noční viditelnost a bezpečné kempování. Plivající kobra je smrtelně nebezpečná i z dálky, a proto je nutné se vyhnout jakémukoliv kontaktu, dodržovat zvýšenou ostražitost a v případě kousnutí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Vždy si ověřte, jaké druhy zvířat se v oblasti vyskytují a seznamte se s jejich chováním a preventivními opatřeními.

Pamatujete, že prevence je klíčová! Pečlivě si naplánujte výlet, informujte se o místních rizicích, používejte repelenty proti hmyzu a noste vhodné oblečení a obuv.

Co ohrožuje biodiverzitu?

Biodiverzita, tedy ohromující paleta života na Zemi, mizí před našima očima. Desítky let strávených cestováním po světě mi ukázaly, jak dramatický je tento úbytek. Viděl jsem vykácené deštné pralesy Amazonie, kde místo bujné biodiverzity zbyly jen holé pahorky. V afrických savanách se plochy pro divoká zvířata zmenšují kvůli rozšiřující se zemědělské půdě. Korálové útesy, podmořské “města” překypující životem, blednou a odumírají v důsledku okyselování oceánů a zvyšujících se teplot. Lidská činnost, konkrétně změny ve využívání půdy – od masivní těžby dřeva až po urbanizaci – je hlavním hybatelem. Znečištění, od plastového odpadu v oceánech po toxické látky v půdě, dále decimuje populaci mnoha druhů. A konečně, změna klimatu, s extrémními výkyvy počasí a stoupající hladinou moří, představuje další zásadní hrozbu. V mnoha oblastech jsem byl svědkem tradičních zemědělských metod, které šetrně hospodaří s přírodními zdroji, a které by mohly být inspirací pro udržitelnější budoucnost. Bohužel, jejich ústup je bohužel stejně znepokojivý jako samotný úbytek biodiverzity.

Ztráta biodiverzity není jen environmentální problém; má dalekosáhlé důsledky pro lidskou společnost. Ohrožuje potravinovou bezpečnost, dostupnost pitné vody a odolnost ekosystémů vůči katastrofám. Obnova biodiverzity vyžaduje globální spolupráci a okamžitou akci. Každá země, každý člověk má svou roli v tomto boji.

Co ohrožuje gorily?

Gorily, majestátní obyvatelé afrických pralesů, čelí hrozbě vyhynutí. Hlavní příčinou je odlesňování, jehož dopady jsem na vlastní oči viděl v mnoha zemích Afriky, od Konga po Gabon. Nejde jen o ztrátu jejich přirozeného prostředí, ale i o fragmentaci populací, což snižuje genetickou diverzitu a odolnost vůči nemocem. Vysoká poptávka po dřevě, palmovém oleji a zemědělské půdě vede k masivnímu ničení jejich domovů.

Druhým klíčovým faktorem je pytláctví. Během svých cest jsem se setkal s hrůznými důsledky tohoto nelegálního obchodu. Gorily jsou loveny pro maso (tzv. “bushmeat”), ale i pro části těla, které jsou využívány v tradiční medicíně. Tento obchod je často propojen s organizovaným zločinem a jeho dopad na divokou zvěř je katastrofální.

Je důležité si uvědomit, že ohrožení goril úzce souvisí s ohrožením dalších druhů. Luskouni, například, trpí podobným osudem.

Ztráta habitatu: Odlesňování a degradace životního prostředí negativně ovlivňuje celou ekosystémovou rovnováhu.
Nelegální obchod: Luskouni jsou nejvíce pašovanými savci na světě, jejich šupiny se využívají v asijské medicíně.
Konflikt s člověkem: Rozšiřování lidských sídel do divokých oblastí vede ke střetům s divokou zvěří.

Záchrana goril a dalších ohrožených druhů v tropické Africe vyžaduje komplexní přístup zahrnující ochranu a obnovu lesů, boj proti pytláctví, osvětu místních komunit a mezinárodní spolupráci. Nedostatek zdrojů a politická nestabilita v mnoha oblastech značně komplikuje tuto snahu.

Které rostliny jsou chráněné?

Přátelé přírody, ochrana vzácných rostlin je mi srdci blízká. Na mých cestách jsem se setkal s mnoha chráněnými druhy, a proto bych vám rád připomněl některé z nich, dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: prstnatec májový – krásná orchidej, jejíž sběr je přísně zakázán. Sasanka lesní – jemná květina s bílými, někdy i narůžovělými květy, typická pro naše lesy. Sněženka podsněžník – jarní zvěstovatel, ohrožený především vytrháváním. Tařice skalní – vytrvalá rostlina, která se stává vzácnou kvůli ničení jejích skalnatých stanovišť. Tolije bahenní – rostlina vázaná na mokřady, citlivá na změny vodního režimu. Třemdava bílá – nenápadná, ale cenná rostlina s léčivými účinky, sběr je zakázán. Vachta trojlistá – chráněná bylina s hořkou chutí, která roste na rašeliništích. A nakonec vemeník dvoulistý – další zástupce orchidejí, který potřebuje naši ochranu. Všechny tyto rostliny jsou křehké a jejich ochrana je nezbytná pro zachování biologické rozmanitosti naší krásné země. Nepoškozujme je, raději si je užívejme očima a foťákem.

Co ohrozuje prirodu?

Přírodu ohrožuje komplex faktorů, které se prolínají a zesilují. Znečištění ovzduší, ať už průmyslové emise, výfukové plyny, nebo požáry, ničí ozonovou vrstvu a způsobuje kyselé deště, poškozující lesy a vodní toky. Viděl jsem to na vlastní oči v jihovýchodní Asii, kde smog doslova znemožňuje dýchat. Nešetrné hospodaření s vodou vede k vysychání řek a jezer, a snižuje biodiverzitu. V Africe jsem se setkal s komunitami, které bojují o přístup k pitné vodě, v důsledku nadměrného čerpání podzemních vod. Obrovské skládky odpadu, které jsem viděl v mnoha rozvojových zemích, představují nejen estetický problém, ale především ohrožení životního prostředí toxickými látkami. Umělá hnojiva, ačkoliv zvyšují výnosy, znečišťují půdu i vodu a přispívají k eutrofizaci vodních ploch. Kácení pralesů, které jsem sledoval v Amazonii, má katastrofální dopad na biodiverzitu a globální klima, jelikož pralesy fungují jako plíce planety. Všechny tyto faktory, spolu s neudržitelným turismem, vedou k vymírání druhů, oteplování planety, narušení ekosystémů a ohrožení lidského zdraví. Zásadní je minimalizovat náš dopad na životní prostředí, a to i při turistice. Například redukce odpadu, šetření vodou a volba udržitelných způsobů dopravy jsou klíčové.

Čím jsou plazi nejvíce ohrožení?

Ohrožení plazů je komplexní a bohužel často přehlížené. Ačkoliv na první pohled nepůsobí tak atraktivně jako savci či ptáci, čelí stejným hrozbám, a to s devastujícími důsledky pro ekosystémy.

Hlavní nebezpečí představují:

Intenzivní zemědělství: Používání pesticidů, ztráta přirozených habitatů kvůli monokulturám a fragmentace krajiny omezují jejich potravní zdroje a úkryty. Při cestách po venkově si všímejte, jak se krajina mění a jak ubývá neobdělaných ploch – to přímo ovlivňuje populaci plazů.
Těžba dřeva: Ničení lesních ekosystémů má drastické dopady na biodiverzitu. V tropických oblastech, kde je druhová rozmanitost plazů nejvyšší, je těžba dřeva klíčovým faktorem ohrožení. Při návštěvě tropických lesů dbejte na certifikované dřevo a podporujte udržitelný turismus.
Rozvoj měst a infrastruktura: Rozšiřování měst a budování silnic a dalších staveb fragmentují a ničí přirozené prostředí plazů. Při cestování buďte opatrní a dbejte na to, abyste nerušili jejich životní prostor.
Invazivní druhy: Zavlečené druhy predátorů nebo konkurentů, mnohdy i nepřímo, narušují rovnováhu v ekosystému a negativně ovlivňují populace původních plazů. Je důležité dodržovat hygienické předpisy a zabránit šíření invazivních druhů.

Je důležité si uvědomit, že ochrana plazů je nezbytná pro udržení zdraví celých ekosystémů. Každá malá změna v chování turistů, od volby ubytování po způsob cestování, může mít pozitivní dopad.

Čím jsou netopýři ohrožení?

České netopýry, a s nimi i vrápence, ohrožuje komplex faktorů, které se prolínají s narůstající intenzitou lidské činnosti. Můj putování po Evropě mi ukázalo, že tento problém není jen český, ale bohužel celosvětový. Zde v Česku je to především nedostatek vhodných úkrytů. Staré stromy s dutinami, nezbytné pro jejich odpočinek a rozmnožování, mizí v důsledku intenzivního lesnictví a urbanizace. Navštívil jsem pralesy Amazonie i suché oblasti Afriky a viděl, jak i tam netopýři zápasí s podobným problémem – ubýváním přirozeného prostředí.

Druhým kritickým faktorem je používání pesticidů a herbicidů. Tyto látky, které se šíří potravním řetězcem, systematicky otravují hmyz, jímž se netopýři živí. Pozorování v různých koutech světa mi ukázala, jak devastující může být dopad zemědělských praktik na biodiverzitu a jak zásadně to ovlivňuje populaci netopýrů. Kontaminace ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale i reprodukční schopnost.

A konečně, narušování netopýrů během jejich zimního spánku. I sebemenší vyrušení může mít fatální následky, protože spotřebovává drahocenné energetické zásoby, které netopýři nutně potřebují pro přežití zimy. Tento jev je častý zejména v jeskyních a štolách využívaných jako turistické atrakce, kde je potřeba zodpovědnější přístup k ochraně těchto kriticky ohrožených živočichů. Zkušenosti z jeskyní po celém světě ukazují, že i drobná změna teploty či světla může mít devastující efekt.

Kde je uveden seznam ohrožených živočichů?

Kompletní seznam ohrožených živočichů v České republice najdete v příloze III vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou jsem si prohlédl během svých cest po Evropě. Je to dokument o velikosti 420 kB ve formátu PDF, označovaný jako “Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů”. Mimochodem, podobné seznamy existují ve všech zemích EU, často s drobnými odlišnostmi v legislativě, ale s podobnou strukturou, což jsem měl možnost pozorovat při studiu ochrany přírody na mých cestách. Příloha III detailně specifikuje druhy a jejich kategorie ochrany – od těch nejzranitelnějších až po ty, které se pomalu, ale jistě vzpamatovávají. Zajímavé je srovnání s mezinárodními seznamy IUCN, které jsou v některých případech přísnější a zahrnují i druhy, které v českém seznamu ještě nefigurují, o čemž jsem se přesvědčil při studiu na mnoha místech světa. Kromě seznamu v příloze je důležité si uvědomit, že ochrana biodiverzity je komplexní záležitost vyžadující mezinárodní spolupráci a aktivní zapojení každého z nás. Znalost právních dokumentů je pouze prvním krokem k efektivní ochraně.

Čím jsou obojživelníci ohrožení?

Obojživelníci, ty krásné tvory s dvojitým životem, jsou v ohrožení kvůli devastaci jejich životního prostředí. Potřebují jak čistou vodu, tak vhodný terestrický biotop. A to je právě problém. Intenzivní zemědělství s přemírou chemie, zejména pesticidů a herbicidů, je pro ně smrtící. Tyto látky se dostávají do vody i půdy, kde obojživelníci žijí a kde se rozmnožují. Všimli jste si někdy při túře, že chybí malé tůňky a mokřady? Odvodňování, zjednodušování krajiny a vysazování jehličnatých monokultur, které snižují biologickou rozmanitost, jsou dalšími rány pro jejich přežití. V důsledku toho mizí potrava a úkryty. A co je ještě horší, devastace vodních toků a ploch – znečištění, regulace, vybetonování břehů – ničí jejich životní prostor. Všimněte si při svých cestách přírody – čím pestřejší a přirozenější krajina, tím větší šance, že obojživelníky potkáte. A naopak, tam, kde je krajina narušena lidskou činností, jejich populace slábnou. Nezapomeňte, že i zdánlivě malé úpravy v krajině mohou mít na obojživelníky vážné dopady.

Tip pro turisty: Při svých výpravách do přírody si všímejte, zda v okolí jsou mokřady, tůňky, louky, staré stromy. Právě tam se nejčastěji obojživelníci vyskytují. Hledejte stopy jejich přítomnosti – pulce, vajíčka, dospělé jedince. Respektujte jejich životní prostor a snažte se ho chránit.

Která zvířata vyhynula?

Vyhynulá zvířata, o kterých se často zapomíná, zahrnují alku velkou (Pinguinus impennis), jejíž populace byla decimována nadměrným lovem pro maso a peří. Poslední pár byl spatřen v roce 1844. Podobný osud potkal i modrou antilopu (Philantomba monticola), jejíž vyhynutí bylo způsobeno ztrátou přirozeného prostředí a lovem. Zajímavé je, že o její existenci se vědělo jen z několika málo exemplářů. Delfínovec čínský (Lipotes vexillifer) se stal obětí znečištění řeky Jang-c’-ťiang a ztráty biotopu. Jeho poslední potvrzené pozorování pochází z roku 2002. Symbol vyhynutí, dronte mauricijský (Raphus cucullatus), padl za oběť zavlečeným predátorům a ničení jeho životního prostředí. Méně známý je kenguru Greyův (Macropus greyi), jehož vyhynutí souviselo s zavedením pastvy ovcí a dalšími změnami v ekosystému.

Co je to ohrožený druh?

Ohrožené druhy – to není jen suchá vědecká definice, ale skutečný příběh o ztrátě biodiverzity, kterou jsem na svých cestách po celém světě bohužel viděl mnohokrát. Ohrožené druhy rostlin a živočichů jsou v podstatě na pokraji vyhynutí. A co je na tom nejhorší? Často za to můžeme my sami.

Ztráta přirozeného prostředí je asi nejčastější příčinou. Pamatuji si amazonský deštný prales – neuvěřitelné bohatství života, které se každým dnem zmenšuje kvůli kácení lesů a rozšiřování zemědělské půdy. Podobné příběhy se opakují po celém světě: od korálových útesů ničených okyselením oceánů až po africké savany, kde ubývá prostoru pro divoká zvířata.

Znečištění, ať už vody, vzduchu, nebo půdy, je dalším klíčovým faktorem. Viděl jsem řeky znečištěné průmyslovým odpadem, kde život téměř vymřel. Plastický odpad v oceánech decimuje mořské živočichy. Toxické látky se hromadí v potravním řetězci a ohrožují i druhy, které se zdánlivě nacházejí daleko od zdroje znečištění.

Klimatická změna je pak hrozbou pro všechny ekosystémy. Změny teplot, srážek a extrémní počasí devastují životní prostředí a ohrožují celou řadu druhů. Z vlastní zkušenosti vím, jak se mění krajiny, které jsem navštívil před lety – ústup ledovců, vysychání jezer, změny vegetace…

A nakonec, zavlečené nepůvodní druhy. Invazivní rostliny a živočichové mohou vytlačit původní druhy z jejich přirozeného prostředí a vést k jejich úbytku, nebo dokonce vyhynutí. Na mnoha místech jsem viděl, jak agresivní nepůvodní druhy narušují křehkou rovnováhu ekosystému.

Zachování ohrožených druhů je globální výzva, která si žádá komplexní řešení a mezinárodní spolupráci. Je to boj o budoucnost naší planety a všech jejích obyvatel.

Jaké zvíře zabije nejvíc lidí za rok?

Největší zvířecí zabiják? Hroch. Ročně si vyžádá až 500 lidských životů. Zatímco žraloci a vlci jsou v tomto ohledu často zmiňováni, hroši jsou podstatně nebezpečnější. Jejich roztomilý vzhled je klamný. Jsou neuvěřitelně teritoriální a agresivní, s obrovskou silou a rychlostí ve vodě. Při turistice v Africe, zejména v blízkosti vodních ploch, je naprostá nezbytnost dodržovat bezpečnou vzdálenost od nich. Nenechte se zmást jejich zdánlivou netečností – i „klidný“ hroch může v okamžiku zaútočit. Nepodceňujte jejich rychlost a sílu, útok hrocha je prudký a devastující. Vždy dodržujte doporučení místních průvodců a držte se vyznačených tras. Pamatujete si: jejich kůže je tlustá, ale vaše kosti nejsou. Uvědomte si, že i zdánlivě nevinný výlet může mít smrtelné následky, pokud nebudete respektovat nebezpečí, které hroši představují.

Doporučení: nikdy se nepřibližujte k hrochům příliš blízko, neplavte v jejich blízkosti a nenechávejte se oklamat jejich zdánlivou leností – jsou to vysoce nebezpeční tvorové.

Která zvířata jsou ohrožená?

Ohrožených zvířat je bohužel mnoho a seznam se neustále mění. Zde je několik příkladů fascinujících tvorů, s nimiž jsem se během svých cest setkal a kteří se ocitli na pokraji vyhynutí:

Plejtvák obrovský: Největší zvíře na Zemi. Setkání s ním v oceánu je nezapomenutelný zážitek, ale jejich populace se tragicky zmenšuje kvůli nadměrnému lovu v minulosti a znečištění moří. Několik organizací se snaží o jejich ochranu, ale cesta k záchraně je dlouhá a náročná.
Jeřáb mandžuský: Elegantní pták s nádherným zbarvením. Jeho populace klesá kvůli ztrátě přirozeného prostředí v důsledku rozšiřování zemědělství a urbanizace. Ochrana mokřadů, kde žijí, je klíčová pro jejich přežití.
Cedr atlaský: Možná se to nezdá, ale i stromy jsou ohroženy. Tento majestátní strom je symbolem Maroka, ale jeho populace se snižuje kvůli těžbě dřeva a klimatickým změnám. Ochrana lesů je nezbytná pro zachování biodiverzity.
Velryba černá: Další velryba čelící vážnému ohrožení. Stejně jako plejtvák obrovský se potýká s důsledky lidské činnosti – znečištěním, ztrátou potravy a kolizemi s loděmi.
Žralok obrovský: Na rozdíl od svého jména je to klidné zvíře, které hraje klíčovou roli v mořském ekosystému. Je ohroženo nadměrným rybolovem a zamotáváním do rybářských sítí.
Žralok mako: Extrémně rychlý a elegantní predátor, jehož populace rapidně klesá kvůli komerčnímu rybolovu. Jeho maso je bohužel ceněné na trhu.
Velryba japonská: Velmi inteligentní a společenská velryba, která je ohrožena podobnými faktory jako jiné druhy velryb – nadměrným lovem a znečištěním.
Plejtvák myšok: Relativně menší druh plejtváka, ale i on čelí tlaku lidských aktivit. Ztráta biotopů a znečištění jsou hlavní hrozby.

Je důležité si uvědomit, že ochrana těchto a dalších ohrožených druhů je společnou zodpovědností. Každý z nás může přispět k jejich záchraně, ať už podporou organizací zabývajících se ochranou přírody, nebo změnou vlastního životního stylu.

Která rostlina je jedovatá?

Česká příroda je krásná, ale skrývá i nebezpečí. Mnoho rostlin, které na první pohled vypadají nevinně, může být pro člověka i zvířata vysoce toxických. Při svých cestách po republice jsem se setkal s několika druhy, které je dobré znát a vyhýbat se jim.

Největší nebezpečí představují:

Rulík zlomocný: Tato nenápadná rostlina s malými fialovými květy a černými bobulemi je extrémně jedovatá. Obsahuje skopolamin a hyoscyamin, které způsobují halucinace, poruchy srdečního rytmu a dokonce smrt. Nejčastěji se s ním setkáte na vlhkých loukách a v křovinách. Je důležité si ho dobře zapamatovat, a to i pro své děti.
Vraní oko čtyřlisté: Snadno rozpoznatelné svými čtyřmi listy a jedinou černou bobulí uprostřed. Všechny části rostliny jsou jedovaté, ale bobule jsou pro děti obzvláště lákavé. Otrava se projevuje nevolností, zvracením, průjmem a bolestmi břicha.
Lýkovec jedovatý: Krásné, ale nebezpečné. Jeho červené bobule jsou velmi jedovaté. Kontakt s rostlinou může způsobit puchýře a alergické reakce. Roste často v lesích a podél potoků.

Méně nebezpečné, ale stále jedovaté:

Zimolez obecný
Jeřáb ptačí (především semena)
Pámelník bílý
Tis červený (kromě dužniny červených semen)
Ptačí zob

Při toulkách přírodou je vždy nejlepší opatrnost. Pokud si nejste jisti, zda je rostlina jedovatá, raději se jí nedotýkejte a nenechávejte ji v dosahu dětí a zvířat. V případě podezření na otravu okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a pokud možno vezměte vzorek rostliny s sebou.

Která zvířata jsou na pokraji vyhynutí?

Na pokraji vyhynutí je bohužel mnoho druhů, ale mezi nejohroženější patří:

Nosorožec tuponosý severní: V současnosti přežívá jen několik posledních jedinců v rezervaci Ol Pejeta Conservancy v Keni. Jejich přežití je závislé na intenzivní ochraně a reprodukčních programech. Návštěva Keni nabízí možnost se o jejich ochraně dozvědět více a podpořit místní iniciativy.

Lemur severní: Endemický druh Madagaskaru, jehož populace je kriticky ohrožena ztrátou přirozeného prostředí a pytláctvím. Cestování po Madagaskaru by mělo zahrnovat zodpovědnou turistiku, podporující místní komunity, které se podílejí na ochraně lemura.

Levhart mandžuský: Obývá odlehlé oblasti jihovýchodního Ruska a Číny. Jeho ohrožení je způsobeno úbytkem kořisti a pytláctvím pro kožešinu. Výlety do těchto oblastí jsou náročné, ale pro milovníky divoké přírody a ochránce přírody velmi inspirující. Většinou se setkání s levhartem nepočítá, ale příroda sama o sobě stojí za to.

Gorila horská: Žije ve vysokohorských lesích Ugandy, Rwandy a Konga. Ohrožena je ztrátou biotopu, pytláctvím a nemocemi. Ekoturistika v těchto oblastech může hrát důležitou roli v ochraně goril, ale je třeba dbát na dodržování striktních pravidel.

Ara kaninda: Tento papoušek z Bolívie je ohrožen odlesňováním a pytláctvím. Bolívie nabízí úžasnou přírodu, ale zodpovědný cestovní ruch je klíčový pro ochranu jejich životního prostředí a fauny.

Kolik je v ČR ohrožených druhů?

Červený seznam bezobratlých České republiky, kamarádi, to je pořádná kniha! Uvádí tam neuvěřitelných 6 436 ohrožených druhů. Představte si tu rozmanitost – od drobných brouků po nádherné motýly! Ale pozor, čísla se neustále mění. Některé druhy, které tam byly uvedené, už bohužel vyhynuly, a to je smutná pravda. Další se možná dostaly do horší situace, než když se seznam tvořil. Je to jako výprava do divočiny – neustálý pohyb, proměnlivé podmínky a boj o přežití.

Myslete na to při vašich toulkách po české krajině. Všimněte si detailů, drobností, které na první pohled unikají. I zdánlivě obyčejný hmyz může být vzácným druhem, a jeho existence závisí na nás.

Abych vám to přiblížil, představte si několik kategorií ohrožení:

Kriticky ohrožené: Na pokraji vyhynutí, zbývá jich jen pár.
Ohrožené: Jejich populace klesá a hrozí jim vyhynutí.
Zranitelné: Jejich populace je sice stále relativně početná, ale hrozí jí pokles v blízké budoucnosti.

A to je jen špička ledovce. Mnoho druhů čeká na své zařazení do seznamu, protože jejich výskyt a početnost stále nejsou dostatečně prozkoumány. Ochrana biodiverzity je klíčová, a zapojení každého z nás je důležité!

Co ohrožuje mihule?

Mihuli potoční, když se vydáte na výlet k divoké vodě, potkáte jen málokdy. A to proto, že jim škodí hlavně lidské zásahy do řek. Zkáza pro ně znamená úprava toků, kdy se likvidují přirozené náplavy a dno – prostě to místo, kde se cítí jako doma. Kromě toho, znečištění řek a přelidněné řeky plné ryb jim také znepříjemňují život. Představte si, že se snažíte žít v znečištěném a přeplněném bytě – pro mihule je to podobné. Mnoho toků je dnes narovnáno a zpevněno, čímž mizí tůňky a místa s různým typem dna, co jsou pro jejich životní cyklus nezbytné. Všimněte si při svých toulkách přírodou, jak vypadá zdravý tok – rozmanitost je klíčová i pro mihule.