Proč se loví zvěř?

Lov zvěře v Česku, a v mnoha dalších zemích, není jen o trofeji na zdi. Hlavním důvodem je regulace populací. Naše lesy a pole už dávno nemají přirozenou rovnováhu predátorů a kořisti. Vlci, rysi, medvědi – ti všichni se v našich hustě osídlených oblastech vyskytují jen výjimečně. Zvěř se tak množí bez přirozených omezení, což vede k přemnožení a následným škodám na lesních porostech, polních plodinách a v neposlední řadě i k dopravním nehodám.

Lov tedy slouží jako nástroj k udržení zdravé populace, která neohrožuje ekosystém ani člověka. Myslivci tak plní důležitou roli v ochraně přírody. Je to mnohem více, než jen střílení. Je to o pečlivém monitorování populací, o péči o lesní porosty a o celkové udržitelnosti.

Kromě regulace populací má lov i společenský rozměr. Myslivecké spolky a tradice jsou v České republice hluboce zakořeněny. Společné lovy, zejména drobné zvěře, jsou často příležitostí k setkání přátel a posílení společenských vazeb. Je to součást kulturního dědictví a tradice, která se v průběhu staletí prolínala s životem na venkově.

Některé zajímavosti o lovu zvěře v České republice:

• Lov je přísně regulován a podléhá zákonům a nařízením.
• Myslivci se starají o krmítka a napajedla pro zvěř v zimě.
• Lov se dělí na lov honitby (kolektivní) a individuální lov.
• Existují různé druhy lovu, například čekaná, hon nebo lov se psy.

Typy zvěře, které se v Česku nejčastěji loví:

• Srnčí zvěř
• Dančí zvěř
• Zvěř černá (divočák)
• Liška obecná
• Zajíc polní

Co je výkon pravá myslivosti?

Výkon práva myslivosti v České republice není jen o ranním vstávání a pušce přes rameno. Je to komplexní, legislativně ukotvená činnost (zákon č. 449/2001 Sb.), která vyžaduje hluboké znalosti ekologie, biologie a chování zvěře. Myslivost zde není jen o lovu, ale především o ochraně a udržitelném hospodaření s volně žijícími živočichy a jejich biotopy. Představte si to jako složitou mozaiku, kde každý prvek – od hustoty populace daného druhu zvěře po kvalitu lesních porostů – hraje důležitou roli.

Myslivci tak, v souladu se zákonem, regulují stavy zvěře, čímž předcházejí škodám na lesích, polích a v krajině. Mnohdy se jedná o nenápadnou, ale zásadní práci, která má dalekosáhlé důsledky pro celou ekosystémovou rovnováhu. Moje cesty po Evropě mi ukázaly, jak se přístup k myslivosti liší v různých zemích, ale všude je společným jmenovatelem zodpovědnost za zachování biodiverzity.

Klíčové aspekty výkonu práva myslivosti zahrnují:

• Péče o zvěř: Zahrnuje nejen lov, ale i přikrmování v zimě, prevenci nemocí a ochranu před predátory.
• Údržba honitby: Myslivci se starají o biotopy, vysazují stromy, budují napajedla a provádějí další opatření na podporu zvěře.
• Plánování lovu: Je klíčové pro udržitelné hospodaření se zvěří a pro zamezení její nadměrné populace.
• Spolupráce s vlastníky pozemků a orgány státní správy: Efektivní výkon práva myslivosti vyžaduje koordinaci mezi různými aktéry.

Myslivost je tak daleko více než pouhý sport. Je to odpovědná, odborná a veřejně prospěšná činnost, která vyžaduje značné znalosti, zkušenosti a angažovanost v ochraně přírody. Je to práce, která se odehrává v úzkém propojení s krajinou a jejími obyvateli, jak jsem se sám mnohokrát přesvědčil během svých cest po světě.

Proč myslivci střílí zvěř?

Myslivost není jen o střelbě, jak by se mohlo zdát nezkušenému oku. Je to komplexní vztah mezi člověkem a přírodou, kde střelba hraje roli pouhého nástroje. Zkušený myslivec, a to je důležité zdůraznit, se řídí etickými principy, které sahají daleko za rámec zákona. Cílem není pouhé zabití zvířete, ale udržení zdravé a vyvážené populace zvěře, s důrazem na její ochranu a péči. Výběr zvěře ke střelbě je pečlivý a uvážený proces, zohledňující věk, pohlaví a celkový stav populace. Například, zastřelení laňky s mláďaty by bylo pro zkušeného myslivce naprosto nepřípustné. Na mnoha místech Evropy, kde jsem cestoval a pozoroval mysliveckou praxi, jsem se setkal s obdobnými etickými kodexy, i když se detaily mohou lišit. Myslivci, které jsem potkal například v Alpách, ve Skotsku nebo v Karpatech, kladli důraz na udržitelný lov a respektování životního cyklu zvěře. Podobně, střelba na nemocné, zraněné nebo jinak trpící zvíře je často považována za akt milosrdenství, nutný pro zmírnění jeho utrpení. Zastřelení zdravého, hravého zajíce nebo bažanta, který ještě není připraven k letu, by bylo hluboce neetické a v rozporu se samotnou podstatou myslivosti, která klade důraz na respekt k životu a přírodě. Důraz na zodpovědný a etický přístup je klíčový pro udržení zdravé populace zvěře a zachování biodiverzity v dané oblasti.

Co je to rana na hvězdu?

Myslivecká rána, zásah zvěře palnou zbraní, je mnohem komplexnější záležitostí, než se na první pohled zdá. Desítky let cestování po světě a pozorování různých loveckých tradic mi ukázaly, že efektivita a etika jdou ruku v ruce. Ideální zásah splňuje několik klíčových kritérií:

• Okamžité usmrcení: Cílem je rychlé a humánní ukončení života zvěře, minimalizující utrpení. Technika střelby a výběr správné munice jsou zde klíčové. V některých kulturách, jako například v Japonsku, se klade na tento aspekt obzvláštní důraz, s tradičními metodami a zbraněmi, které to zajišťují.
• Minimální poškození masa: Kvalita zvěřiny je pro mnoho kultur zásadní, a proto je důležité minimalizovat poškození střelou. Správně umístěný zásah do vitálních orgánů, jako je srdce nebo plíce, je klíčový. Znalost anatomie zvěře je nezbytná.
• Výběr místa zásahu: Méně kvalitní části těla, které nejsou vhodné ke konzumaci, by měly být preferovány. Zde se opět odráží respektování zvěře a minimalizace plýtvání.

Na světě existuje široká škála přístupů k myslivosti, ovlivněných místní faunou, tradicemi a dostupnými technologiemi. Od tradičních metod používajících luky a šípy v některých částech Asie a Afriky, až po moderní pušky s dalekohledy v Evropě a Severní Americe. Každý přístup klade důraz na různé aspekty, ale spojuje je etické a zodpovědné zacházení se zvěří.

• Legislativa: Je důležité dodržovat místní zákony a předpisy týkající se lovu a používání zbraní. Ty se liší od země k zemi a jejich porušení může vést k vážným následkům.
• Bezpečnost: Bezpečnost myslivce a okolí je absolutní prioritou. Dodržování bezpečnostních pravidel je nezbytné pro zabránění nehodám.

Čím přikrmovat zvěř?

Zima bije na dveře a s ní i otázka, čím pomoci hladovějící zvěři. Zapomenímě na pečivo a zbytky z kuchyně! To pro ně představuje spíše nebezpečí než pomoc. Přirozená strava je klíčem k přežití. Sušené trávy a byliny, včetně výhonků keřů a například sušeného maliníku, tvoří základ jejich jídelníčku. Na svých cestách po světě jsem pozoroval podobné potravní návyky u divoké zvěře v nejrůznějších klimatických podmínkách – od horských oblastí Alp, kde jeleni spásají odolné druhy trav, až po suché savany Afriky, kde se gazely pasou na suchých steblech.

Kromě toho se hodí i jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice jsou skvělým zdrojem energie. Zrna obilí, kukuřice a hrách také pomohou, ale pozor! Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves! Ostatní obiloviny mohou narušit trávicí systém zvěře. Pamatuji si, jak jsem v Rumunsku viděl, jak divoká prasata s chutí vyhrabávají žaludy z lesní hrabanky – důkaz o jejich výživové hodnotě. Správné krmení je tedy o znalosti potřeb zvířat a respektu k jejich přirozenému životnímu prostředí.

Co je lovecké právo?

Lovecké právo, to není jen právo lovit, ale i právo na konkrétní trofej – jedlé vnitřnosti spárkaté zvěře. Myslím si, že je to fascinující tradice, která propojuje lovce s jeho úlovkem na hlubší úrovni. Hovoříme zde o jazyku, srdci, plicích, játrech, slezině, ledvinách a případně i o tukové vrstvě (tzv. běl), kterou lze oddělit rukou. Tohle všechno je tzv. „lovecké právo“ a tradičně náleží tomu, kdo zvěř ulovil a vyvrhl. Pamatuju si jednu výpravu do Českého Švýcarska, kde jsem pozoroval zkušeného myslivce, jak pečlivě vyvrhuje uloveného jelena. Celý proces byl pro mě neuvěřitelně zajímavý a dodnes si pamatuju úctu, s jakou zacházel s těmito „loveckými právy“. Je to fascinující spojení s přírodou a s úctou k ní. A pokud vyvrhuje zvěř lovecký průvodce, pak lovecké právo náleží jemu. Z vlastní zkušenosti vím, že je důležité dodržovat tyto tradice, protože představují respekt k zvěři a k celé lovecké komunitě. V mnoha zemích, kde jsem cestoval, jsem pozoroval podobné zvyky, i když s drobnými regionálními odlišnostmi. Je to skvělý příklad propojení historie, tradice a praktické zkušenosti v loveckém světě. V kontextu udržitelného lovu je pak důležité zmínit, že správné využití celé ulovené zvěře, včetně vnitřností, je projevem zodpovědného přístupu k přírodním zdrojům.

Kolik stojí povolenka k lovu zvěře?

Roční povolenka k lovu ve druhé kategorii, umožňující lov více druhů zvěře, stojí 15 000 Kč. To zahrnuje povinnost ulovit minimálně 10 kusů spárkaté zvěře. Lov černé zvěře není limitován.

Důležité upozornění: Cena se může lišit v závislosti na konkrétním honebním společenství a jeho regulacích. Doporučuji kontaktovat přímo příslušné honební společenství pro přesné informace o cenách a podmínkách lovu v dané oblasti.

Další relevantní informace:

• Povolenka zahrnuje obvykle i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při lovu.
• Před samotným lovem je nezbytné absolvovat kurz a získat lovecký lístek.
• Náklady na munici, vybavení a případné další služby se nepočítají do ceny povolenek.
• Může se vyžadovat i platba za pronájem pozemku, kde se lov provádí.

Druhy spárkaté zvěře:

• Srnec obecný
• Jelen evropský
• Daněk evropský
• Muflon

Kdo může v Honitbě lovit zvěř?

Lov zvěře v Honitbě podléhá přísným pravidlům. Lovecký lístek je nezbytností pro každého, kdo se do lovu pustí. To je základní kámen, bez něj ani ránu! A věřte mi, zkušený cestovatel ví, že papíry jsou v každé zemi důležité. Pokud jste členem mysliveckého sdružení nebo loveckým hostem, potřebujete navíc povolenku k lovu. Obě tyto doklady musíte mít vždy při sobě a předložit je na vyžádání policii, mysliveckému hospodáři či myslivecké stráži. Tohle není žádná legrace, věřte mi, zkušenosti z cest mě naučily, že s úřady je lepší si nezadřít. Na některých místech jsem viděl drakonické tresty za neopatrnost.

Povolenky k lovu vydává uživatel honitby na zvláštních formulářích. Získat ji není vždy jednoduché, informujte se předem u příslušného sdružení. Myslivecké zvyky se v různých oblastech liší, proto je důležité se informovat o místních předpisech. To vám ušetří spoustu starostí a zaručí bezproblémový lov. Nezapomeňte na to, že ochrana přírody je důležitá a respektování pravidel je nezbytné. Myslivost není jen o lovu, je to o respektu k přírodě a jejím obyvatelům.

Co je sací výkon?

Sací výkon, udávaný ve wattech (W), neříká celou pravdu o tom, jak dobře váš vysavač čistí. Je to sice důležitý parametr, vyjadřující podtlak a rychlost vzduchu, ale měření musí být prováděno na konci sací hubice – tam, kde se skutečně nasává prach. Mnoho výrobců, inspirováno praktikami na trzích od Tokia po Buenos Aires, uvádí sací výkon na hrdle vysavače, kde je samozřejmě mnohem vyšší, než v reálném provozu. To je jako měřit rychlost auta na volné dálnici a pak ji uvádět jako standardní rychlost v městské zácpě – zkrátka zavádějící.

Klíčové je tedy porovnávat údaje o sacím výkonu *na hubici*, nikoliv na hrdle vysavače. A i to není všechno. Efektivita vysávání závisí také na typu hubice, filtračním systému a celkové konstrukci vysavače. Zkušenost z desítek zemí mi ukázala, že kvalitní filtrace, která zachytí i mikroskopické částice prachu a alergeny, je stejně důležitá jako samotný sací výkon. Nezapomínejte také na hlučnost – vysoký sací výkon často souvisí s výrazným hlukem. Ideální vysavač by měl skloubit vysoký sací výkon na hubici, efektivní filtraci a přijatelnou hlučnost.

Co se děje když padá hvězda?

Viděli jste někdy padající hvězdu? Tyto fascinující světelné jevy, které nám berou dech, nejsou ve skutečnosti hvězdami, ale meteory. Jedná se o miniaturní částice kosmického prachu – zrnka o velikosti zhruba od milimetru do centimetru – které se s neuvěřitelnou rychlostí, až 60 kilometrů za sekundu, řítí do zemské atmosféry.

Představte si tu rychlost! Je to jako letět z Prahy do Brna za pouhou sekundu. Při takovém nárazu se tyto drobné částečky prudce zahřejí na několik tisíc stupňů Celsia, čímž se ionizují a začnou zářit. Tento světelný efekt, který pozorujeme, se odehrává ve výškách 80 až 100 kilometrů nad zemí. Mnoho z těchto “hvězd” vidíme zejména během meteorických rojů, jako jsou Perseidy v srpnu, a to proto, že Země v tu dobu prochází hustším polem kosmického prachu.

Zajímavost: Barva meteoru závisí na složení částice a na teplotě, kterou během průletu atmosférou dosáhne. Můžeme tak vidět meteory bílé, žluté, modré, zelené, červené i oranžové.

Na rozdíl od toho, co si mnozí myslí, tyto kosmické cestovatelky se na zemský povrch obvykle nedostanou. Většina z nich se v atmosféře zcela vypaří a rozpadne na nepatrné částice. Jen výjimečně, při dopadu opravdu velkých meteoroidů, se část může dostat až na zem a pak mluvíme o meteoritech.

Kde pozorovat? Pro co nejlepší zážitek z pozorování meteorů je ideální najít místo daleko od světelného znečištění měst. Tmavá obloha, například v horách nebo na odlehlých venkovských místech, vám nabídne fantastický pohled na tuto noční podívanou.

• Tip pro cestovatele: Plánujete výlet? Zkontrolujte, zda se v období vaší cesty neočekává meteorický roj. Může to být skvělý bonus k vašemu zážitku.
• Zaujali vás meteory? Doporučuji navštívit planetárium nebo hvězdárnu. Zjistíte o nich mnoho dalšího.

Co potřebuji k lovu zvěře?

Lov zvěře? Základní výbavou každého respektujícího lovce je, samozřejmě, platný lovecký lístek a povolenku k lovu. Bez nich se neobejdete ani na nejzapadlejším honitbě. Důležité je i pojištění – myslete na odpovědnost za škody, minimálně 20 milionů korun na újmu na zdraví a 500 tisíc na škodu na majetku. To je nezbytnost, a věřte mi, z vlastní zkušenosti vím, že i zkušenému lovci se může stát nehoda. Pokud lovíte se zbraní, nezapomeňte na zbrojní průkaz, respektive Evropský zbrojní průkaz. To je samozřejmost. Nepodceňujte ani přípravu – znalost terénu, počasí a chování zvěře je klíčová pro úspěšný a bezpečný lov. Dobré boty, vhodné oblečení v maskovacích barvách, dalekohled a kvalitní nůž jsou také nezbytností. A nezapomeňte na dostatek pitné vody a energetické zásoby – lov může být vyčerpávající. Pamatujete, dobrý lovec respektuje přírodu a dodržuje pravidla fair play.

Co může myslivecká stráž?

Myslivecká stráž v Česku má poměrně široké pravomoci, které se často turistům a cestovatelům zdají překvapivé. Nejde jen o kontrolu zvěře. Může totiž zastavit vaše auto přímo v honitbě a důkladně zkontrolovat, zda nevezete nelegálně ulovenou zvěř. To je důležité vědět, obzvláště pokud se pohybujete po venkově s větším množstvím zavazadel, ať už se jedná o výlet do lesa nebo o cestu po krásných českých krajinách. Nedostatek důkazů o legálním původu masa může vést k nepříjemným sankcím.

Ještě důležitější je vědomí, že myslivecká stráž má pravomoc zadržet osobu, kterou přistihne při pytláctví nebo s nelegální zbraní. Toto se týká nejen profesionálních pytláků, ale i neopatrných turistů, kteří si třeba spletli povolené aktivity s těmi zakázanými. Vždy je lepší se před výletem do lesa důkladně informovat o platných předpisech a pravidlech v dané oblasti. Informace o místních zvyklostech a omezeních často najdete na webových stránkách příslušných lesních správních úřadů nebo na informačních tabulích.

A konečně, myslivecká stráž má i pravomoc usmrtit toulavého psa. To je aspekt, který je nutné brát velmi vážně. Vždy mějte svého psa na vodítku a pod kontrolou, obzvlášť v oblastech s vyšším výskytem zvěře. Toto opatření slouží především k ochraně divoké zvěře před útoky psů a k udržení rovnováhy ekosystému. Bezpečnost a respekt k přírodě by měly být prioritou každého návštěvníka českých lesů a polí.

Co je to právo šaría?

Šaría, islámské právo, je komplexní systém, jehož interpretace se liší napříč zeměmi a komunitami. Některé jeho aspekty vzbuzují značné kontroverze, zejména pokud jde o postavení žen. Verš 4:34 Koránu, často citovaný v souvislosti s domácím násilím, mluví o “nápravě” neposlušných manželek, což je mnohými vykládáno jako ospravedlnění fyzického trestu. Na svých cestách jsem se setkal s různými přístupy k tomuto verši; od radikálních interpretací, které ho berou doslova, až po liberální výklady zdůrazňující důležitost dialogu a vzájemného respektu.

Omezení svobody žen, jako je povinnost doprovodu mužského člena rodiny a nutnost zahalování na veřejnosti, se v různých islámských zemích značně liší. V některých oblastech je to spíše společenská norma, než právní požadavek, zatímco jinde se jedná o striktně vynucovaná pravidla. Je důležité si uvědomit, že za zdánlivě jednotným pohledem na šárii se skrývá velká pestrost lokálních zvyklostí a interpretací. Osobně jsem se přesvědčil, že každá země, každá komunita má svůj unikátní přístup k islámu a k právu šaría. Studium tohoto práva vyžaduje hluboké pochopení kulturního kontextu a zdržení se zobecňování.

Je nutné zdůraznit, že ne všechny islámské země aplikují šárii striktně a že mnoho muslimů aktivně bojuje proti zneužívání tohoto právního systému. Cestování po islámských zemích mi dalo možnost setkat se s úžasnými lidmi, kteří aktivně usilují o změnu a o spravedlivější zacházení se ženami. Pochopení práva šaría je klíčové pro respektování a pochopení kultury a společnosti v islámském světě, nicméně je třeba zůstat kritický k jeho problematickým aspektům.

Proč svítí hvězdy?

Hvězdy svítí díky termonukleární fúzi v jejich jádrech. Představ si to jako obrovský, kosmický ohňostroj. Gravitace stlačuje obrovský mrak plynu a prachu – protohvězdu – do stále menšího objemu. Tím se zvyšuje tlak a teplota v centru. Když dosáhnou kritické hodnoty, začne se lehčí vodík slučovat na těžší helium. Tato fúze uvolňuje neskutečné množství energie ve formě elektromagnetického záření, které my vnímáme jako světlo a teplo. Intenzita svitu závisí na hmotnosti hvězdy – čím hmotnější, tím jasnější a teplejší. Tohle je důvod, proč vidíme hvězdy na noční obloze, i když jsou od nás neskutečně daleko. Mimochodem, při pozorování hvězd na noční obloze, si dej pozor na světelné znečištění. Nejlepší výhled bude daleko od měst, ideálně na horách. A nezapomeň na teplé oblečení, i v létě může v noci být pořádně zima!

Různé barvy hvězd ukazují na jejich povrchovou teplotu. Modré hvězdy jsou nejžhavější, červené nejchladnější. A pozorování hvězdné oblohy může být skvělým zážitkem, i bez dalekohledu. Nauč se najít některé známé souhvězdí a užívej si krásy nočního nebe.

Proč Davidova hvězda?

Davidova hvězda, šesticípá hvězda, je mocný symbol s bohatou historií, sahající daleko za hranice Berlína. Našel jsem ji vyobrazenou na synagogách a židovských hřbitovech po celém světě, od Maroka po Argentinu. V Berlíně, stejně jako v jiných městech, se stala tragickým symbolem pronásledování Židů během holocaustu, kdy byla nucena být nošena na oděvu jako označení. Dnes je však především symbolem židovské identity, judaismu a státu Izrael, zdobíc jeho vlajku.

Její symbolika je fascinující a vícevrstvá. Často se interpretuje jako:

• Reprezentace judaismu a Izraele: Globální symbol židovské víry a národa.
• Souhvězdí: Spojení s astronomií a eschatologickými očekáváními příchodu Mesiáše.
• Šest pracovních dní a Šabat: Geometrická reprezentace šesti dnů týdne s centrálním bodem symbolizujícím sedmý den odpočinku – Šabat. Vnímal jsem to jako krásný odkaz na židovskou tradici a rytmus života v mnoha zemích.
• Rovnováha: Dva propletené trojúhelníky symbolizují duchovní a fyzický svět, mužské a ženské principy, nebeské a pozemské, a celkovou harmonii.

Zajímavostí je, že Davidova hvězda, ačkoli silně spojovaná s judaísmem, nebyla vždy jeho primárním symbolem. Její popularita jako dominantního židovského symbolu stoupla až v relativně moderní době. V některých kulturách ji lze nalézt i v jiných kontextech, což ukazuje její komplexní a fascinující symboliku.

Co dělat když srazím zvěř?

Srážka se zvěří, ať už s jehňákem na irské louce, divokým prasetem v rumunských Karpatech, nebo srnkou v českých lesích, je vždy nepříjemná událost. Bez ohledu na rozsah škod, a dokonce i když zvíře uteče, je zákonná povinnost ohlásit nehodu policii. Toto je celosvětově běžná praxe, byť s různými nuancemi v legislativě. V některých zemích, například ve Švýcarsku, se očekává i pomoc zraněnému zvířeti, pokud je to bezpečné. V Česku je prioritou bezpečí řidiče a posádky, proto se policisté nejprve zaměří na jejich stav a případnou potřebu záchranné služby. Po zhodnocení situace policisté poskytnou další instrukce, včetně postupu při řešení škod na vozidle a komunikaci s pojišťovnou. Nepodceňujte hlásení nehody, i zdánlivě malá srážka může mít důsledky. Dokumentace nehody, včetně fotografií, je vždy výhodná. V některých zemích se vyplňují speciální formuláře, doporučuji se informovat o místních zvyklostech. Ať už se srazíte s jakýmkoli zvířetem, vždy je nutná opatrnost a dodržování zákonných předpisů.

Zapamatujte si, že vaše jednání po nehodě může mít vliv nejen na vás, ale i na osud zraněného zvířete a na životní prostředí. V zahraničí se může hlásení nehody lišit od Česka, proto je vždy vhodné se před cestou informovat o místních předpisech a kontaktech na záchranné složky.