Velká čínská zeď, jak ji známe dnes, je především dílem dynastie Ming (1368–1644). Její nejznámější úseky pocházejí právě z tohoto období, ale stavby opevnění na tomto místě se táhnou staletími zpět, začínajíce již v 7. století př. n. l.
Obrana před kočovnými národy z Mongolska a Mandžuska byla samozřejmě hlavním důvodem výstavby, ale to je jen část příběhu. Zeď nesloužila pouze jako neprostupná bariéra.
- Kontrolovala obchod: Byla strategicky umístěna podél starověkých obchodních cest, jako je Hedvábná stezka. To umožňovalo císařství účinně vybírat cla a regulovat obchodní toky. Představte si to jako gigantický celní úřad, táhnoucí se na tisíce kilometrů!
- Reguluje migraci: Zeď, i když ne zcela neprostupná, sloužila k řízení migrace, jak příchozí, tak odchozí. To bylo důležité pro zachování sociální stability a kontrolu nad populací říše.
- Symbol moci: Neměli bychom opomenout ani symbolický význam zdi. Byla monumentálním projevem síly a prestiže čínských císařů, mohutným mementem pro ty, kdo by se odvážili říši vyzvat. Její rozloha dodnes úchvatně působí.
Dnes je Velká čínská zeď zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a každoročně přitahuje miliony turistů. Návštěva různých úseků, od relativně dobře zachovalých po zchátralé ruiny, umožňuje nahlédnout do fascinující historie a rozsahu tohoto impozantního projektu. Některé úseky jsou snadno dostupné, jiné vyžadují náročnější trek, ale odměnou je jedinečný zážitek, který vás přenese do dávných časů.
Proč jsou střílny Velké čínské zdi obráceny směrem do Číny?
Otázka, proč jsou střílny Velké čínské zdi obráceny směrem do Číny, je častá a zpočátku matoucí. Odpověď je ale jednoduchá: střílny byly postaveny Číňany k obraně proti severním kmenům, nikoliv naopak.
Na severu Číny se nacházely kočovné národy, které často vpadaly na čínské území. Zeď tak měla především chránit před nájezdy z těchto oblastí. Proto se střílny logicky soustředí na sever.
Chcete si to ověřit na vlastní kůži? Doporučuji návštěvu Badalingu. Jedná se o dobře zachovaný a turisticky přístupný úsek zdi, ležící asi dvě hodiny jízdy severně od Pekingu.
Kromě Badalingu existuje mnoho dalších úseků Velké čínské zdi, každý s vlastním charakterem a historií. Zde je několik tipů na výlety:
- Mutianyu: Méně přeplněný než Badaling, nabízí úchvatné výhledy a možnost procházky po méně turistických částech zdi.
- Jinshanling: Náročnější túra po méně rekonstruovaném úseku, ideální pro milovníky historie a výzev.
- Simatai: Nejvíce náročný úsek, s prudkými stoupáními a klesáními, ale zároveň i nejkrásnější a nejméně turistický.
Při plánování výletu k Velké čínské zdi nezapomeňte na:
- Dopravu: Do Badalingu a dalších úseků se dostanete autobusem z Pekingu nebo si můžete najmout taxi.
- Počasí: Zkontrolujte předpověď počasí a oblečte se adekvátně. Počasí na zdi může být proměnlivé.
- Boty: Vyberte si pohodlnou obuv vhodnou pro chůzi po nerovném terénu.
- Vodu a jídlo: Přibalte si dostatek vody a svačinu, zejména pokud se chystáte na delší túru.
Jaké je největší nebezpečí pro Velkou čínskou zeď dnes?
Největší hrozbou pro Velkou čínskou zeď není žádný drak ani vojsko, ale nenápadná kombinace přírody a lidské nepozornosti. Eroze, neúnavný a pomalý proces, postupně ničí tuto ikonickou stavbu. Vítr, déšť a mráz si po staletí vybírají svou daň, rozrušují zdivo a zanechávají za sebou stopy zkázy.
K tomu se přidává lidská činnost, která představuje možná ještě větší nebezpečí. Dlouhá léta místní obyvatelé odnášeli cihly z hradeb, aby je použili na stavbu svých domů nebo je prodali. Tento „recyklační“ přístup, byť chápatelný v kontextu minulosti, má dnes katastrofální důsledky.
- Krádeže materiálu: Problematika nelegálního odebírání stavebních materiálů z Velké zdi přetrvává i v současnosti, i když v menší míře než v minulosti.
- Vandalismus turistů: Nárůst turismu přinesl nový problém – vandalismus. Mnoho návštěvníků si odnáší “suvenýry” v podobě vyrytého podpisu nebo obrázku do kamene, čímž nenávratně poškozují historickou památku.
Je důležité si uvědomit, že Velká čínská zeď není jenom turistická atrakce, ale i nesmírně důležité svědectví historie. Její zachování vyžaduje nejen finanční prostředky na opravy, ale i zvýšenou ochranu a osvětu. Musíme chránit tuto úžasnou památku pro budoucí generace. K tomu je zapotřebí nejen efektivnější dohled, ale i změna přístupu turistů a místních obyvatel.
- Přísnější kontroly: Zvýšení dohledu a tresty za poškozování zdi jsou klíčové.
- Vzdělávání: Školení a osvětové kampaně zaměřené na ochranu historického dědictví.
- Odolnější materiály: Využití moderních technologií k ochraně stávajícího zdiva před erozí.
Jaký je známý citát o Velké čínské zdi?
„Ten, kdo nevylezl na Velkou čínskou zeď, není opravdový člověk.“ Tato známá čínská přísloví se často skloňuje, ačkoliv její původ je sporný. Není to starověká moudrost, jak se mnozí domnívají, ale spíše relativně moderní slogan propagující turismus. Nicméně, samotná zeď je fascinující a rozhodně stojí za návštěvu.
Délka: Mnoho lidí si neuvědomuje, že Velká čínská zeď není jedna souvislá stavba. Jsou to spíše série zdí a opevnění stavěných po staletí různými dynastiemi. Celková délka všech částí se odhaduje na tisíce kilometrů.
Nejlepší čas k návštěvě: Jaro a podzim nabízejí příjemné počasí, léto je horké a davy turistů jsou větší. Zima může být velmi chladná, ale nabízí unikátní zážitek s méně lidmi.
Tipy pro návštěvníky: Vyberte si méně turisticky frekventované úseky pro klidnější prozkoumání. Připravte se na náročnější terén, vhodné jsou pohodlné boty. Voda a sluneční ochrana jsou nezbytností.
Mýty a fakta: Zeď není vidět z Měsíce pouhým okem, to je rozšířený mýtus. Stavba si vyžádala mnoho lidských životů, ale přesné číslo zůstává neznámé. Je to monumentální dílo lidské historie a nesporná ikona Číny.
Jaká je vzdálenost mezi Zakázaným městem a Velkou čínskou zdí?
Nejrychlejší cesta z Velké čínské zdi do Zakázaného města je autem, trvá to cca 59 minut a vyjde to na 65–95 jenů (cena je zřejmě nepřesná a závisí na konkrétní trase a dopravci). Vzdálenost vzdušnou čarou je cca 104 km, po silnici se jedná o 71,9 km.
Pro aktivního turistu je ale lákavější prozkoumat cestu jinak! Samozřejmě auto je pohodlné, ale ujdete tak o jedinečný zážitek. Můžete zvážit kombinaci jízdy vlakem do blízkosti zdi a následnou cyklotúru, která by vám umožnila si lépe prohlédnout krajinu. Pro náročnější turisty je pak k dispozici i několikadenní turistická trasa, která by vedla z úseku Velké čínské zdi k Pekingu. Nezapomeňte však na plánování a dobrou fyzickou kondici, vzhledem k délce trasy a převýšení. Délka pěší trasy by se značně lišila od 71,9km, očekávejte mnohem delší a náročnější cestu. Je nutné zvážit také dostupnost pitné vody a jídla během cesty. Před samotnou cestou je vhodné si prostudovat mapy a trasy, ideálně s GPS navigací.
Ještě se dá navštívit Zakázané město v Číně?
Zakázané město? Jasně, že se tam dá jít! Otevřeno je od úterý do neděle celoročně, plus státní svátky padající na pondělí, a v létě (červenec a srpen) dokonce denně. Otevírací doba: duben – říjen 8:30 – 17:00, poslední vstup do muzeí je v 16:10. Doporučuji si vstupenky pořídit online předem, aby se člověk vyhnul frontám, které můžou být opravdu dlouhé, zvlášť v hlavní sezóně. Počítejte s tím, že prohlídka zabere minimálně půl dne, ba i celý den, pokud chcete vidět všechno pořádně. V areálu je spousta chrámů, paláců a zahrad – pohodlná obuv je naprostá nutnost! Nezapomeňte na klobouk a vodu, ať se vyhnete úpalu. A pozor na kapesní zloděje, jako v každém přeplněném turistickém místě.
Jaký vliv měla Velká čínská zeď na Čínu?
Velká čínská zeď, zejména její úsek západně od Žluté řeky, sehrála klíčovou roli v rozvoji a ochraně legendární Hedvábné stezky. Nebyla jen hradbou, ale spíše komplexním systémem, který usnadňoval obchod a kulturní výměnu mezi Východem a Západem. Díky ní se karavany mohly bezpečněji pohybovat, obchodníci se zbavovali strachu z nájezdů kočovných kmenů a cesta se stala předvídatelnější a ekonomičtější. Tento systém silnic a kontrolních stanovišť podél zdi umožnil prosperitu nejen čínským obchodníkům, ale i těm z Indie, Persie, Střední Asie a Evropy. Představte si, jak se na kontrolních bodech setkávaly různé kultury, jak se obchodovalo s kořením, hedvábím, porcelánem, koňmi, a jak se přitom šířily i náboženské a filozofické myšlenky. Velká zeď nebyla jen bariérou, ale i mostním pilířem mezikulturního dialogu, který ovlivnil vývoj celých civilizací od východu až po západ Eurasie. Její strategická poloha napomohla nejen k ekonomické prosperitě, ale i k politické stabilitě a expanzní politice dynastií, které ji budovaly.
Co je to Velká čínská zeď?
Velká čínská zeď (万里长城, Wànlǐ Chángchéng, doslova „Zeď desetitisíce li“) není jenom zeď, je to monumentální svědectví o lidské vytrvalosti a strategickém myšlení. Její celková délka, včetně všech větví a odboček, dosahuje neuvěřitelných 21 200 km, i když nejčastěji uváděná délka je kolem 8 850 km. Pro srovnání, to je téměř dvojnásobek délky Spojených států amerických od pobřeží k pobřeží! Viděl jsem mnoho impozantních staveb po celém světě, od Machu Picchu po římské akvadukty, ale nic se nevyrovná rozsahu a majestátnosti Velké čínské zdi. Pochází z různých historických období, s výstavbou probíhající po staletí, s každou dynastií přidávající své vlastní úseky a úpravy. Nejedná se tedy o jednotnou strukturu, ale spíše o komplexní systém hradeb, věží a opevnění, které se klikatí krajinou, překonává hory a údolí. Kromě vojenského účelu sloužila i jako obchodní cesta, a dokonce i jako ochrana před pouštními bouřemi. Její prohlídka je úchvatným zážitkem, procházení po jednotlivých úsecích vám umožní cítit sílu historie a obdivovat vynalézavost a odhodlání těch, kteří ji postavili. Navzdory svému věku a povětrnostním vlivům zůstává Velká čínská zeď jedním z nejpozoruhodnějších turistických cílů na světě a symbol čínské historie a kultury.
Jaké je největší ohrožení Velké čínské zdi?
Největší hrozbou pro Velkou čínskou zeď je dlouhodobá eroze, urychlená lidskou činností. Místní obyvatelé si po staletí odnášeli cihly na stavbu domů či jejich prodej, což výrazně poškozovalo zeď. Bohužel, tento problém pokračuje i dnes, byť v menší míře. K tomu se přidává negativní vliv turistů, kteří často poškozují zeď grafitti a odlamováním kusů kamene na suvenýry. Mnoho úseků zdi je navíc nedostatečně chráněno a opuštěno, což dále urychluje její chátrání. Větrná a vodní eroze dále ničí strukturu zdi. Zajímavostí je, že původní zeď byla v mnoha částech ze dřeva a zeminy, a proto se její původní podoba v mnoha úsecích dá jen stěží rekonstruovat. Zachovalé kamenné úseky, které dnes vidíme, jsou často z pozdějších rekonstrukcí. Pro zachování této unikátní památky je nezbytná důsledná ochrana a prevence dalšího poškozování.
Je možné projít celou Velkou čínskou zeď pěšky?
Otázka, zda se dá projít celá Velká čínská zeď pěšky, je častá a odpověď zní: prakticky ne. Celková délka se odhaduje na 21 000 kilometrů, což je úkol na několik let neúnavné chůze a překonání nesčetných překážek. To je pro běžného turistu nereálné.
Většina lidí se proto zaměřuje na úsek z dynastie Ming. I ten ale představuje pořádný kus práce – přibližně 8 000 kilometrů nepřerušované zdi. A i zde je nutné si uvědomit několik důležitých faktorů.
- Stav zdi: Zeď není v celém svém rozsahu v perfektním stavu. Části jsou zřícené, zarostlé vegetací, nebo dokonce zcela zmizely. Plánování trasy a pohledání přístupných úseků je tedy nezbytné.
- Dostupnost: Ne všechny části zdi jsou snadno přístupné. Některé úseky vedou přes odlehlé horské oblasti, s omezeným přístupem k zásobám vody a jídla. Dobré plánování a zajištění záloh je kritické.
- Počasí: Počasí v Číně je rozmanité a může se rychle měnit. Příprava na horko, chlad, déšť, a dokonce i sníh, je důležitá pro bezpečnost a komfort výletu.
- Permity a povolení: Vstup na některé části zdi může být omezený a vyžadovat speciální povolení. Je důležité zjistit si potřebné informace předem.
Pro ty, co chtějí projít část Velké čínské zdi, doporučuji:
- Důkladně si naplánovat trasu a zvolit úsek dle své fyzické kondice a zkušeností.
- Zajistit si spolehlivé mapy a informace o dostupnosti a stavu zdi.
- Připravit se na nepřízeň počasí a mít dostatek zásob.
- Respektovat místní zákony a předpisy.
Procházka po Velké čínské zdi je nezapomenutelným zážitkem, ale vyžaduje dobrou přípravu a realistické očekávání. Celá zeď pěšky? Teoreticky ano, ale prakticky… je to spíše sen než reálný cíl.
Kdo stál za iniciativou k výstavbě Velké čínské zdi?
Velká čínská zeď, symbol Číny, není dílem jednoho člověka, ale spíše výsledkem staletí úsilí. Už ve 3. století př. n. l. se jednotlivé čínské státy začaly sjednocovat. A právě po sjednocení Číny císařem Qin Shi Huangdi, prvním císařem sjednocené Číny, započala rozsáhlá výstavba. Nebyla to však jen jedna zeď, ale spíše řada zdí, které postupně spojovaly a rozšiřovaly existující opevnění.
Qin Shi Huangdi nařídil výstavbu především z důvodu ochrany před kočovnými národy ze severu, jako byli Xiongnu. Zdi měly jasně definovat hranice říše a ochránit před nájezdy. Byly to obrovské projekty, které si vyžádaly nesmírné úsilí a oběti mnoha tisíc dělníků. Mnozí z nich při práci zahynuli.
Dnešní podoba Velké čínské zdi je výsledkem stavebních prací z mnoha dynastií, které na Qin Shi Huangdiho práci navazovaly a rozšiřovaly ji po staletí. Navštívit Velkou čínskou zeď je úžasný zážitek, ale je potřeba si uvědomit, že to, co vidíme dnes, není původní zeď z dob Qin Shi Huangdiho. Při plánování cesty je vhodné si zjistit, kterou část zdi chcete navštívit, jelikož je rozlehlá a jednotlivé úseky se od sebe výrazně liší stavem zachovalosti i přístupností.
Nezapomeňte na vhodnou obuv, protože se budete pohybovat po nerovném terénu. A nenechte si ujít možnost vnímat i rozsáhlou krajinu kolem zdi, která je sama o sobě fascinující.
Byla Velká čínská zeď efektivní ochranou pro Čínu?
Velká čínská zeď? Efektivní ochrana? To záleží na úhlu pohledu a na tom, co považujete za efektivní. Na konci dynastie Ming, řekněme kolem roku 1600, pomohla zbrzdit postupujícím Mancežům. Představte si to – desítky kilometrů kamenných a hliněných zdí, strážních věží, prostě impozantní podívaná, která dodnes fascinuje.
Šanghajský průsmyk – to byl klíčový bod. Mincežové se ho snažili dobýt, ale armáda Ming se statečně bránila. Byla to skutečná bitva o život, boj o přežití říše. Představte si ty strmé skalní útesy, úzké průsmyky, zákopovou válku – to musel být neuvěřitelný zážitek, i když spíše v negativním slova smyslu pro tehdejší obyvatele.
I když se Mancežům podařilo dobýt Liao-tung, Šanghajský průsmyk držel. To zdrželo postup a ochránilo centrální Čínu před okamžitým dobytím. Z turistického hlediska je zajímavé, že mnoho úseků zdi se v této oblasti dochovalo a představují náročný, ale neskutečně krásný trek.
Je třeba ale dodat, že samotná zeď nebyla spásou. Její efektivita závisela na mnoha faktorech: kvalitě obrany, logistice, politické situaci.
- Zde je několik zajímavostí o Velké zdi v kontextu obrany:
- Zeď nebyla souvislá, obsahovala mnoho mezer a slabých míst.
- Údržba tak rozsáhlé stavby byla enormně nákladná.
- Mancežové se často obešli zdí, nebo ji prostě překonali.
- Úspěšná obrana závisela na silné armádě a efektivní strategii.
Jaké zajímavé fakty existují o Velké čínské zdi?
Velká čínská zeď – mýty a realita. Mnozí si myslí, že ji uvidí z vesmíru, ale to je jenom mýtus. Ve skutečnosti se nejedná o jednu souvislou zeď, ale o komplexní síť opevnění budovaných po více než dva tisíce let, o celkové délce přesahující 20 000 kilometrů. Představte si tu práci! A nebyla to jenom ochrana před nepřáteli, ale sloužila i jako obchodní cesta a důležitý dopravní tah. Použité materiály byly různé, od jednoduché hlíny až po pečlivě vypálené cihly, záleží na místě a době výstavby. To, co dnes vidíme, je často rekonstrukce, původní stav je často mnohem méně impozantní, ale i tak úchvatný. Zajímavostí je také propracovaný systém signalizace – hlídky si předávaly informace pomocí ohňů nebo dýmu. Plánujete výlet? Nezapomeňte, že samotná prohlídka zabere více času, než si myslíte, a individuální přístup je často efektivnější než organizované zájezdy. Doporučuji si předem nastudovat historii jednotlivých úseků, abyste si návštěvu co nejvíce užili. V některých částech je terén náročný, proto se dobře připravte na turistiku a nepodceňujte fyzickou kondici. A nezapomeňte na fotoaparát!
Tip pro cestovatele: Nejlépe zachovalé a nejnavštěvovanější úseky se nacházejí poblíž Pekingu (Mutianyu, Badaling), ale i v odlehlých oblastech najdete klidnější a méně turisticky přeplněná místa, která nabídnou autentičtější zážitek.
Další zajímavost: Stavba zdi měla obrovský dopad na okolní prostředí a ovlivnila migraci zvířat a rozvoj zemědělství.
Kradou lidé cihly z Velké čínské zdi?
Otázka, zda lidé kradou cihly z Velké čínské zdi, je složitější, než se zdá. Nejstarší části, staré tisíce let, byly původně zhutněnou zeminou a dnes připomínají spíše pahorky, ve kterých Velkou zeď sotva poznáte. Mnoho zkázy způsobili místní farmáři, kteří po staletí odebírali cihly a kameny na stavbu svých domů a ohrad pro dobytek. To je fakt, s nímž se setkáte v mnoha zdrojích.
Dnes je ovšem situace trochu jiná. Největší hrozbou pro zeď už není krádež materiálu, ale spíše eroze a nedostatečná údržba některých úseků. Mnohé sekce jsou v různém stavu zachovalosti, od perfektně zrekonstruovaných turistických atrakcí až po chátrající zbytky, téměř srovnané se zemí. Plánujete-li cestu po Velké zdi, vyplatí se předem prozkoumat, které úseky jsou v lepším stavu a které jsou naopak přístupné jen s omezením, nebo vůbec ne.
Zajímavostí je, že materiál z Velké čínské zdi se v minulosti používal i na jiné stavby, například na železnice. To dokládá i obrovskou rozlehlost a množství materiálu, z kterého byla zbudována. Dnes je ovšem chráněna zákonem a krádež je trestná. I tak se však na mnoha místech setkáte s následky minulé devastující činnosti.
Při prozkoumání různých úseků zdi si uvědomíte její skutečnou monumentálnost a zároveň křehkost. Nejedná se o jednu souvislou zeď, ale spíše o systém opevnění, které se v čase měnilo a rozšiřovalo. A právě tato dynamika, spolu s přírodními vlivy, dává této ikonické stavbě jedinečný a zároveň zranitelný charakter.
Kolik času zabere obejít celou čínskou zeď?
Obchodit celou Velkou čínskou zeď? To není jen tak procházka! Při průměrném tempu 32 kilometrů denně vám to zabere zhruba 9 měsíců. Počítejte ale s podstatně delší dobou, počasí hraje obrovskou roli. Déšť, sníh, extrémní teploty – to všechno může váš pochod výrazně zkomplikovat a prodloužit. Nezapomeňte na nutnost zajistit si potřebné povolení k přístupu do některých, méně přístupných sekcí.
Mnozí se o to pokusili, ale jen málokdo uspěl. Například Don Yaojhuej to zvládl za 508 dní, tedy necelých 17 měsíců. Jeho výkon je však výjimečný. Plánujte si trasu pečlivě, zvažte úseky v dobrém a v horším stavu, a nepodceňujte zásoby vody a jídla. Délka celé zdi se odhaduje na cca 21 196 kilometrů, ale pro turisty přístupná část je kratší, i tak jde o extrémní výzvu.
Zajímavostí je, že samotná definice “celé zdi” je sporná, protože zahrnuje mnoho různých úseků postavených v různých dobách. Nejedná se o jednu souvislou stavbu, ale spíše o systém opevnění. Proto je i samotné měření její délky obtížné a výsledky se různí.
Jaká je nejdelší zeď na světě?
Nejdelší zdí světa je bezesporu Velká čínská zeď. Mnohokrát jsem ji viděl na vlastní oči během svých cest po Asii a musím říct, že její monumentálnost je skutečně dechberoucí. Datování jejího vzniku je složité, sahající až do 3. století př. n. l., s výstavbou probíhající v několika etapách až do roku 1644.
Není to jen jedna nepřerušená zeď, ale spíše komplex různých zdí, postavených v různých dobách různými dynastiemi. Její délka je předmětem debat, ale odhady se pohybují v desítkách tisíc kilometrů. Výška se v průměru pohybuje mezi 6 až 8 metry, v některých úsecích však dosahuje až 16 metrů.
Dnes je Velká čínská zeď chráněna státem, zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a patří mezi Nových sedm divů světa. Navštívit ji znamená projít se historií, prožít sílu lidské práce a obdivovat úchvatnou krajinu, která ji obklopuje. Pouze osobní návštěva vám umožní plně pochopit její majestátnost a rozsah.
Které čínské přísloví znamená trpělivost?
Často se mi na cestách po Číně pokládala otázka po čínském přísloví o trpělivosti. Ačkoliv se žádná specifická idiomatická formulace přímo nepřekládá jako „trpělivost“, nejblíže se k jejímu významu dostaneme přes přirovnání: „Trpělivost je hořká bylina, ale její plody jsou sladké.“ Tato myšlenka dokonale vystihuje čínský přístup k životu, plný vytrvalosti a dlouhodobého úsilí. Myslím si, že tohle přísloví je v kontextu cestování po Číně naprosto klíčové. Znamená to, že i když se zdá cesta dlouhá a obtížná (hořká bylina), konečný výsledek – autentický zážitek, hlubší porozumění kultuře a nezapomenutelné vzpomínky – stojí za to (sladké plody). Ne nadarmo se říká, že to, co si nejvíce ceníme, je to, o co jsme se nejvíce snažili. Na mých cestách po Číně jsem se s touto filosofií setkával stále dokola, ať už šlo o zdolávání jazykové bariéry, hledání skrytých chrámů v odlehlých vesnicích, nebo prostě jen čekání na ten správný okamžik pro dokonalý záběr. Jen trpělivost a vytrvalost vám umožní objevit opravdovou krásu a hloubku této fascinující země.
Zajímavé je, že toto přísloví se v různých obměnách objevuje i v jiných kulturách, čímž podtrhuje univerzální hodnotu trpělivosti jakožto klíče k dosažení cíle. V Číně se tato hodnota projevuje v mnoha aspektech života, od umění kaligrafie a čajového obřadu až po pomalé a rozvážné tempo života v některých venkovských oblastech. Naučit se být trpělivý je pro cestovatele, který se chce ponořit do čínské kultury, nesmírně důležité.
