Lov ryb u přehradních hrází je omezen zákonem č. 99/2004Sb., § 13, odst. 2 a 3. Minimální vzdálenost od hrázového tělesa je 100 metrů. Tohle je důležité dodržovat, abyste se vyhnuli pokutě.
Mimo tuto zónu je ale důležité si uvědomit:
- Místa s omezeným přístupem: V okolí hrází se často nachází uzavřená území, například kvůli bezpečnosti hráze nebo kvůli ochraně životního prostředí. Vždy respektujte značení a zákazy vstupu.
- Vliv hráze na rybí populaci: Přehrady ovlivňují tok řeky a tím i životní prostředí ryb. V blízkosti hrází se může vyskytovat menší množství ryb, nebo ryby jiných druhů, než dále po proudu.
- Bezpečnost: U hrází je důležité dbát na zvýšenou opatrnost. Terén může být nestabilní, existuje riziko pádu a nebezpečí z vodního toku. Vždy si zkontrolujte počasí a stav vody před lovem.
Před lovem ryb je vždy vhodné si zjistit konkrétní podmínky a povolení u místně příslušného rybářského svazu. Zkontrolujte si platnost rybářského lístku a dodržujte platná nařízení.
Který tlakoměr je nejlepší?
Na měření tlaku během cesty je spolehlivost klíčová. Hartmann Tensoval (nyní Veroval) a Omron jsou v tomto ohledu špičkou. Obojí nabízí přesná měření, potvrzená dlouhodobou zkušeností. Prodloužená záruka je výhodou, eliminuje riziko poruchy na cestách. Je důležité zvážit velikost manžety – XXL se hodí i pro robustnější cestovatele. Síťový adaptér je pak praktický pro opakované měření, šetří baterie. Při výběru se zaměřte na typ zobrazení (digitální je nejčitelnější), paměť na uložená měření (pro sledování trendů) a samozřejmě i na hmotnost a rozměry přístroje pro pohodlné přenášení v batohu. Nezapomeňte si s sebou vzít i návod k obsluze, ačkoliv obsluha je většinou intuitivní, v případě nejasností je lepší mít po ruce manuál.
Tip pro zkušené cestovatele: Vždy měřte tlak v klidu, alespoň 5 minut po fyzické námaze a po vyprázdnění močového měchýře. Uchovávejte přístroj v suchu a chraňte jej před nárazy. Pro cestování do exotických zemí zvažte pořízení cestovní pojistky, která by pokryla i náklady na případnou lékařskou pomoc spojenou s problémy s tlakem.
Jaké olovo na 3lb prut?
Váha olova pro 3lb prut je závislá na mnoha faktorech, nejen na samotné gramáži prutu. Zkušenost ukazuje, že pro pruty s podobnou gramáží, jako je Leon Hoogendijk Bond Girl 12´3lb, je bezpečná maximální váha olova kolem 90 gramů. Při silovém náhozu je to hranice, kterou bych nedoporučoval překračovat – riskujete poškození prutu. Podobně jako v rybářství v Thajsku, kde jemné bambusové pruty zvládají překvapivě těžká břemena, i zde platí, že jemnější technika je lepší než hrubá síla.
Na druhou stranu, robustnější pruty, jako je Leon Hoogendijk Black Power 12´2,75lb, zvládnou s expertným zásahem i 130-140 gramová olova. Dosah přes 120 metrů je v tomto případě dosažitelný. To připomíná techniky používané v Argentině, kde se na daleké hody používají speciální techniky a pruty s extrémní rezervou. Nicméně, i zde je nutná opatrnost a vyhnutí se náhozům s maximální silou, pokud si nejste jisti technikou.
Závěr: Vždy dbejte na doporučení výrobce a vlastní zkušenosti. Při výběru olova berte v úvahu nejen gramáž prutu, ale i jeho kvalitu, vlastní rybářskou techniku a podmínky na daném revíru. Nezapomínejte na fakt, že i s lehčími olovníky dosáhnete výborných výsledků s precizní technikou – jak jsem si sám ověřil při rybaření v Japonsku, kde se klade velký důraz na preciznost a cit.
Jak chytat ryby na moři?
Na moři se nejčastěji rybaří dvěma způsoby: trollingem a pilkrováním. Trolling, pro který je ideální delší prut (2–2,4 m), spočívá v vlečení nástrahy za lodí. Pilkrování, vyžadující kratší prut (1,5–2 m), je vertikální lov, často používaný při lovu z lodi na stojaté vodě. Výběr prutu závisí na cílové rybě a technice lovu. Pro trolling se používají silnější pruty s navijáky o větší kapacitě, zatímco pro pilkrování postačí lehčí vybavení.
Důležité je zvolit správnou nástrahu. Pro trolling se používají umělé nástrahy, jako jsou woblery, plandavky, nebo živé návnady. Pilkrování využívá nejrůznější blinkry, pilkry a jigy. Volba závisí na druhu ryby, hloubce a podmínkách na moři. Nezapomeňte na vhodné oblečení a bezpečnostní vybavení, jako je záchranná vesta. Před odjezdem je vhodné si zkontrolovat předpověď počasí a přílivu/odlivu.
Lov ze břehu či mola vyžaduje pruty umožňující daleké hody, ideálně s navijáky s velkou kapacitou vlasce. Zde se často používají nástrahy jako olovnice s háčkem a návnadou, ale i rotační a woblery. Při lovu z břehu je důležitá znalost místních podmínek a zkušenost s danou lokalitou.
Co potřebuji k chytání ryb?
Základní výbava rybáře? Kvalitní prut a naviják jsou samozřejmostí. Nepodceňujte kvalitní vlasec či šňůru, jeho síla a odolnost vám ušetří mnoho nervů. Návnady a nástrahy? To je věda sama o sobě! Experimentujte, poznávejte, co ryby v dané lokalitě preferují. Nezapomínejte na základní doplňky – kvalitní kleště, ostříháč vlasce, pevné pouzdro na náčiní, vše pro pohodlné rybaření. Bezpečnostní prvky jsou klíčové: vyprošťovač háčků je naprostá nezbytnost, stejně jako metr pro přesné měření úlovků a podběrák, šetrný k rybám i vám. Na Slovensku? Podložka pod ryby je povinná, chrání je před zraněním a udržuje je v co nejlepší kondici. A nezapomeňte na dostatek tekutin a svačinu, dlouhý den u vody je náročný. Pozor na počasí, vhodná ochrana před sluncem, deštěm a větrem je podstatná. A nezapomeňte na rys mapy, lepší orientace je vždycky plus. Prozkoumejte místní zákony a regulaci rybolovu, chcete přeci chytat zodpovědně.
Jak vidí ryby barvy?
Barevné vidění ryb je fascinující oblastí, o které se v posledních letech dozvídáme stále více. Moje cesty po světě, od korálových útesů Indonésie po ledové vody Norska, mi ukázaly neuvěřitelnou rozmanitost ryb a jejich adaptací. Ano, ryby vidí barevně, a to mnohem komplexněji, než si mnozí myslí. Nejenže rozeznávají základní barvy, ale dokáží rozlišovat i jemné odstíny a vnímají části ultrafialového (UV) a infračerveného (IR) spektra, které my, lidé, nevidíme. Toto rozšířené spektrum vnímání je pro ně klíčové pro hledání potravy, rozpoznávání predátorů a komunikaci s příslušníky vlastního druhu. Základním nástrojem jejich barevného vidění je sítnice, obsahující tyčinky a čípky – fotoreceptorové buňky. Počet a typ těchto receptorů se liší mezi jednotlivými druhy ryb, což vysvětluje rozmanitost jejich barevného vnímání. Například některé druhy hlubinných ryb, žijící v prostředí bez slunečního světla, mají vyvinuté vidění v infračervené oblasti spektra. Naopak korálové ryby, žijící v barevném a světlém prostředí, mají obvykle velmi dobře vyvinuté barevné vidění v širším spektru, včetně UV oblasti. Studium rybích očí a jejich barevného vnímání nám tak otevírá okno do fascinujícího světa pod vodou a pomáhá nám lépe porozumět evolučním adaptacím v různých ekosystémech.
Jak poznat, že umírá rybička?
Známky umírající ryby jsou často nenápadné, ale zkušenému oku neuniknou. Myslíte si, že vaše rybička trpí? Všímejte si detailů. Malátnost a apatie jsou prvními varovnými signály. Ryba se stává neaktivní, jen leží na dně akvária.
Další indicií je zvětšené břicho, často doprovázené vybledlým či naopak ztmavším zbarvením hřbetu. Zkušenost z mých cest po exotických řekách mi ukázala, že i u nejodolnějších druhů je to jasný signál problému. Nepodceňujte to!
V pokročilém stádiu se objevují vyboulené oči, zježené šupiny a zarudlý, případně vyhřezlý řitní otvor. To už je obvykle kritický stav.
- Zvětšené břicho: Může být způsobeno vnitřními záněty, parazity nebo zácpou.
- Vybledlý/ztmavší hřbet: Indikuje stres, nemoc nebo nedostatek kyslíku.
- Vyboulené oči: Často symptom bakteriální infekce.
I když se zdá, že ryba nemoc přežije, často se objeví trvalé následky, jako je zkřivená páteř a různé deformace těla. Prevence je klíčová – udržujte akvárium čisté, s dostatečnou filtrací a dodržujte správné krmení.
- Pravidelně kontrolujte kvalitu vody.
- Dodržujte správné parametry vody (teplota, pH).
- Krmte ryby vyváženou stravou.
Jak poznat že ryby spí?
Spící ryby? Poznáte je podle lehce přivřených očí, podobně jako u koček. Nečekejte ale zavřené bulvy! Důležitější je změna barvy – většina druhů zbledne, jakoby vybledly. To je spolehlivější ukazatel než pootevřené oči. Při nočním rybaření v divočině, kdy se snažím o co nejméně rušivý přístup, mi tohle pozorování hodně pomáhá. Všiml jsem si, že některé druhy se při spánku stahují do úkrytů – pod kameny, kořeny nebo do hustých porostů vodních rostlin. Víte, že i ryby upadají do různých fází spánku? Některé druhy jen zpomlují aktivitu, zatímco jiné upadají do hlubokého spánku a jsou prakticky nehybné. Voda s nižší teplotou spánek prohlubuje. Užitečná informace pro rybáře – ryby jsou v noci v klidovějším stavu, a proto i citlivější na hluk a světlo.
Kolik cm musí mít nastržená rybka?
Minimální délka nástražní rybky je 15 cm, zákon to striktně vyžaduje. Používejte vždy celou rybu, nikdy ji nestříhejte. Na některých revírech může být tato minimální délka i vyšší, proto si vždy před lovem ověřte místní předpisy. Vhodnými druhy jsou například menší plotice, ouklejky nebo perlíni, ale záleží na cílové rybě a ročním období. Nezapomeňte na šetrné zacházení s nástražními rybkami – ideální je je ulovit těsně před použitím, aby zůstaly co nejdéle živé a atraktivní. Chytání nástražních rybek by mělo probíhat s ohledem na jejich populaci, nechytejte jich zbytečně mnoho. Kvalitní háček a správné navázání zabrání zbytečnému utrpení nástražní rybky a zaručí efektivnější lov.
Kolik ryb si mohu ponechat za týden?
Často se mě ptáte, kolik ryb si můžete ponechat za týden. Odpověď není úplně jednoduchá a závisí na konkrétních druzích ryb a platné legislativě. Obecně platí, že teoretický limit podle rybářského zákona je 14 kusů vybraných druhů, jako jsou kapři, candáti, boleni, štiky nebo sumci. Důležité ale je, že první ulovená ryba daného druhu nesmí překročit 7 kg.
Tohle je ale jen suchá teorie. V praxi se situace liší podle revíru. Některé revíry mají striktnější limity, jiné zase povolují lov jen určitých druhů ryb, případně uplatňují systém “chyť a pusť”. Před výpravou si proto vždy pečlivě prostudujte platná pravidla pro daný revír. Informace obvykle najdete na webových stránkách příslušného rybářského svazu či správce revíru. Nedostatek informací může vést k nepříjemným pokutám.
Můj tip pro zodpovědné rybáře:
- Vždy si ověřte platná pravidla pro daný revír a druh ryby.
- Respektujte minimální míry ryb. Je důležité chránit populace a umožnit rybám rozmnožování.
- Používejte šetrné náčiní a techniky lovu.
- Pokud ulovíte rybu, která je příliš malá, nebo nepatří do povolené kvóty, ihned ji opatrně vraťte zpět do vody.
Mám za sebou stovky rybářských výprav po celém světě a věřte mi, že úlovek není vždy o množství, ale o zážitku a respektu k přírodě. Kvalitní vybavení, znalost revíru a zodpovědný přístup k lovu vám zaručí nezapomenutelnou a zároveň udržitelnou zábavu.
Zde je příklad, jak si můžete uspořádat týdenní lov:
- Pondělí: 2 kapři (pod 7kg)
- Úterý: 1 štika (pod 7kg)
- Středa: 3 candáti (pod 7kg)
- Čtvrtek: 0
- Pátek: 4 boleni (pod 7kg)
- Sobota: 2 sumci (pod 7kg)
- Neděle: 2 kapři (pod 7kg)
Celkem: 14 ryb, splňující podmínky. Ale pamatujte, to je jen příklad! Vždy se řiďte platnými předpisy.
Jak poznat nemocnou rybu?
Nemocnou rybu poznáte podle několika klíčových znaků. Změny ve vzhledu jsou často prvním varováním: změna barvy (vyblednutí, ztmavnutí, neobvyklé skvrny), ztráta lesku, rozedřené nebo poškozené ploutve, deformace těla (křivá páteř, zduřelá místa) a různé výrůstky na kůži či ploutvích. Tohle je důležité sledovat, zvlášť pokud jste rybu nedávno přivezli z dovolené – aklimatizace může být náročná a stres může oslabit imunitní systém.
Dále sledujte vylučování. Průjem, změna barvy trusu (např. bílý, krvavý) či přítomnost parazitů ve výkalech jsou jasné signály nemoci. Zkušený akvarista si všimne i drobných odchylek, které začátečník snadno přehlédne. Někdy pomůže zkontrolovat i kvalitu vody – nadbytek amoniaku nebo nitritů může být příčinou onemocnění.
Zvětšené nebo nafouklé břicho může signalizovat plynatost, ale i vážnější problémy, jako jsou onemocnění ledvin. V tomto případě je nutná okamžitá pomoc. Pokud si nejste jisti, co rybě je, je vždy lepší se poradit s odborníkem (veterinářem zaměřeným na ryby) – rychlá reakce často rozhoduje o záchraně života.
Při pozorování ryby je důležité si všimnout i změn v jejím chování – apatie, ztráta zájmu o potravu, časté dýchání u hladiny, podivné pohyby (např. třesení) mohou rovněž svědčit o nemoci. Prevence je vždy nejlepší – udržujte čistou vodu, krmte ryby vyváženou stravou a nezahlcujte akvárium. Zdravé prostředí je základ pro zdravé ryby!
Na co nejvíc berou ryby?
Živočišné nástrahy, jako hnojní červi, rousnice a dešťovky, jsou neodmyslitelnou součástí mého výbavy. Zvláště rousnice se ukázaly jako neocenitelné, zejména při lovu kaprů v zanedbanějších vodách. Pro sofistikovanější přístup používám boilies, jejichž popularita v posledních letech raketově stoupá. Výběr je ohromující – od klasických ovocných až po vysoce proteinové varianty, určené pro specifické druhy ryb. Zde se dostáváme k důležitému faktoru – vůně. Každý druh ryby má své preference a je potřeba experimentovat, abyste našli tu správnou.
A co něco netradičního? Z vlastní zkušenosti mohu doporučit sýr a lančmít, zvláště v horkých letních měsících. Ryby se často orientují na intenzivnější vůně a tyto nástrahy se ukazují jako velmi efektivní. Nezapomínejte však na důležitost správného umístění nástrahy a výběru vhodného náčiní. Umění rybolovu spočívá v propojení znalostí, zkušeností a trochy štěstí.
Závěrem je důležité podotknout, že nejdůležitější je respektovat příslušná pravidla a předpisy pro rybolov v dané lokalitě a postupovat vždy ohleduplně k životnímu prostředí.
Jak daleko může být rybář od prutů?
Závisí to na mnoha faktorech, především na terénu a síle větru. Při klidném počasí a rovném terénu stačí pár metrů, abyste měli pruty stále na očích a pod kontrolou. V horách nebo při silném větru je ovšem nutná větší opatrnost. Ideální je, abyste pruty viděli a slyšeli případný záběr.
Důležité je:
- Mít pruty v zorném poli.
- Být schopen rychle reagovat na záběr.
- Zvážit terén a povětrnostní podmínky.
Dlouhá vzdálenost od prutů zvyšuje riziko:
- Zmeškaného záběru.
- Zamotání vlasce o překážky.
- Poškození prutu či vlasce.
- Ztráty úlovku.
Nikdy nepoužívejte systém samoseku! Je to nebezpečné jak pro vás, tak pro okolí. Vždy buďte u prutů a kontrolujte je. Dobrým zvykem je pravidelná kontrola nastavení brzdy navijáku.
Kdy berou ryby nejvíc?
Konec srpna a druhá polovina září? To je pro rybáře zlatá žíla! Ryby se před zimou cpou, aby si vytvořily dostatečné tukové zásoby. Voda se ochlazuje a metabolismus zpomaluje, takže je to období intenzivního krmení. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že kapři se v té době chovají nečekaně aktivně. Je ale potřeba brát v úvahu i počasí – prudké změny teplot a tlaku ovlivní jejich aktivitu. V říjnu už se to láme, chytání je proměnlivější, kapři se stávají vychytralějšími a hledají úkryty. Doporučuji si před výpravou zkontrolovat předpověď počasí a vyzkoušet různé nástrahy – boilies, kukuřici, pelety – podle aktuální situace. Nezapomeňte na kvalitní rybářský oblečení, protože večery jsou už chladné, a dobrou mapu revíru. Ideální kombinace rybaření a pohybu v přírodě – perfektní turistika!
Jak ryby zaostřují?
Představte si, že zdoláváte horský tok. Proud vody, sluneční svit a neustálý pohyb – to vše ovlivňuje vidění. A podobně to mají i ryby. Na rozdíl od nás, kteří zaostřujeme změnou tvaru čočky pomocí stahování a roztahování duhovky (zmenšování a zvětšování zornice), ryby využívají jiný systém.
Hallerova zvonka, to je ten svalový kouzelník, který umožňuje rybám zaostřovat. Funguje to tak, že svalem posouvá čočku blíže nebo dále od sítnice, čímž se obraz zaostří. Je to jako s fotoaparátem, kde si nastavujete ostření přesouváním objektivu.
Pro představu, jak je to důležité pro přežití v divoké přírodě, si uvědomte následující:
- Lovení potravy: Ryby musí přesně zaostřit na pohybující se kořist, ať už je to v kalné vodě, nebo v jasném proudu.
- Vyhýbání se predátorům: Rychlé zaostření je životně důležité pro včasné rozpoznání nebezpečí.
- Orientace v prostoru: V hustě zarostlém potoce nebo mezi kameny je perfektní vidění klíčové k navigaci.
Mimochodem, různé druhy ryb mají různé adaptace pro zaostřování, v závislosti na jejich životním prostředí a způsobu života. Některé ryby dokonce mají i speciální struktury oka pro vidění v extrémních světelných podmínkách, například v hlubinách. To je fascinující svět, který jen čeká na to, aby ho člověk objevil.
Kolik ryb si mohu ponechat za rok?
České rybářské regulace prošly změnou. Nový limit pro lososovité ryby (pstruhy, siveny, lipani atd.) je 50 kusů ročně a vztahuje se na všechny typy povolenky, včetně celostátních. To je důležité vědět, ať už rybaříte na malém potůčku v Krušných horách, nebo na rozlehlé přehradě na Šumavě.
Zásadní změna se týká denního limitu pro některé druhy ryb. Od roku 2024 platí pravidlo „dvě a dost“. Po ulovení druhého exempláře z následujících druhů musíte ukončit lov na daný den:
- Kapr
- Amur
- Štika
- Candát
- Bolen
- Sumec
Toto omezení má za cíl ochranu populací těchto ceněných ryb. Zkušený cestovatel a rybář by si měl být vědom těchto pravidel, jelikož se mohou lišit v závislosti na konkrétní vodní ploše a regionu. Doporučuji vždy před rybolovem zkontrolovat aktuální platnou legislativu na daném místě. V některých oblastech mohou existovat i další specifická omezení týkající se velikosti ulovených ryb, povolených nástrah nebo doby lovu.
Nezapomeňte, že zodpovědný přístup k rybaření je klíčový pro zachování bohatství našich vod. Uctívejte přírodu a respektujte stanovená pravidla. To vám umožní vychutnat si radost z rybaření i v budoucnu, ať už budete cestovat po Česku, nebo po světě.
Jaký je nejlepší tlak na ryby?
Ideální tlak pro ryby? Podle mých zkušeností z expedic do nejzapadlejších koutů světa, je 1019 kPa ta magická hodnota. Stabilita je klíčová – ryby nemají rády výkyvy. Představte si to jako náhle změněnou hloubku v oceánu – stresuje to i zkušené potápěče, natož pak citlivé ryby.
Ale pozor! Znáte ten starý rybářský trik? Rychlý nárůst tlaku po delším období nízkého tlaku – to je jako tajná zpráva pro ryby. Myslím, že to souvisí s jejich citlivostí na změny v atmosférickém tlaku, které ovlivňují rozpustnost kyslíku ve vodě a jejich aktivitu. Náhlá změna může vyvolat instinktivní reakci – ryby se stávají aktivnějšími a ochotnějšími k záběru. Je to jako s bouřkou – před ní se rozbouří celá příroda a pak se vše uklidní.
Myslím si, že to není jen otázka tlaku, ale i teploty vody, proudění a dostupnosti potravy. Celý ekosystém musí být v harmonii. Tlak je jen jeden z mnoha faktorů, který je potřeba vzít v úvahu.
Kolik ryb si můžu vzít od vody?
Omezení úlovku ryb se liší stát od státu, ba dokonce i v rámci jedné země, a to v závislosti na druhu ryby, ročním období a lokalitě. V Česku, například, se může zdát jednoduché pravidlo typu „4 kg ryb“, ale realita je složitější. Uvedený příklad s 2 kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce či jejich kombinací o celkové hmotnosti 4 kg a celkovém limitu 7 kg je pouze ilustrativní. Vždy je nutné se řídit aktuálními rybářskými řády a povoleními pro danou lokalitu. Tyto dokumenty specifikují povolené druhy, minimální a maximální velikosti ryb, a celkovou povolenou denní hmotnost. V některých zemích se dokonce používá systém kvót, kde je limit stanoven na počet kusů jednotlivých druhů, nikoliv na váhu. Před cestou na ryby, ať už v Čechách nebo v zahraničí, si vždy ověřte platná pravidla, abyste předešli pokutám a přispěli k udržitelnému rybolovu. Nepodceňujte důležitost informací o ochraně ohrožených druhů a dodržování velikostních limitů. To je klíčové pro zachování bohatství našich vodních toků a jezer pro budoucí generace. Zapamatujte si, že zodpovědný přístup k rybolovu je zárukou krásného zážitku a udržitelnosti tohoto koníčku.
Jak dlouhý prut na ryby?
Délka rybářského prutu je klíčová pro úspěšný lov. Na svých cestách jsem zjistil, že univerzální délka neexistuje. Vše záleží na terénu a cílové rybě.
Pro malé vodní plochy a lov z břehu postačí prut kolem 3 metrů. Jeho kompaktnost oceníte při manévrování v hustém porostu nebo v přeplněných místech.
Na nepřístupných, zarostlých březích, kde je potřeba větší dosah, se osvědčí pruty do 3,3 metru. Důležité je zvážit i váhu prutu – dlouhý a těžký prut se stane při celodenním lovu spíše zátěží než pomocníkem.
Z vlastní zkušenosti doporučuji:
- Pro lov na řece s rychlým proudem: kratší, silnější prut, pro lepší kontrolu nástrahy.
- Pro lov na klidné vodě s cílem ulovit větší ryby: delší, citlivější prut, umožňující delší nahození.
- Vždy zvažte typ nástrahy: pro lehké nástrahy postačí lehčí prut, pro těžší nástrahy je potřeba silnější prut.
Nezapomínejte také na materiál prutu. Uhlíkové pruty jsou lehčí a citlivější, skleněné pruty odolnější a méně náchylné k poškození.
Nakonec, nejlepší délka prutu je ta, která vám nejlépe vyhovuje a umožňuje efektivní lov. Experimentujte a najděte si svou ideální délku.
Jak poznat infekci v těle?
Trvalá únava a vyčerpání? Tohle v divočině nepodceňujte. Dehydratace se projevuje podobně, takže s hydratací opatrně. Zadržování vody a otoky mohou být i následkem špatné stravy nebo nadměrné fyzické námahy, ale i známkou infekce. Zkontrolujte si boty, zda netlačí a zda nemáte odřeniny. Kožní ekzémy a vyrážky – v přírodě se snadno dostanete do kontaktu s alergeny (rostliny, hmyz). Máte s sebou antihistaminikum? Bolest svalů, šlach a kloubů může být způsobena přetížením, ale i infekcí. V divočině je odpočinek klíčový. Alergie, astma, rýma – dbejte na čistotu vzduchu a vyhněte se dráždivým látkám. Nadváha, hlavně kolem břicha, je obecně rizikový faktor, ale v terénu se spíše soustřeďte na dostatek energie. Bolesti žaludku, vředy a zažívací potíže – důkladně si myjte ruce a dávejte pozor na kontaminovanou vodu a jídlo. Vždycky je lepší prevence než léčení. Mějte po ruce základní lékárničku a pokud se stav zhorší, vyhledejte pomoc. V horách signál nemusí být, proto informujte někoho o své trase.
