Kyborg, zkráceně z kybernetický organismus, je biologický organismus obsahující nebiologické, strojové (zejména elektronické) komponenty. Představuje tak jakýsi hybrid člověka a stroje, což je téma hojně probírané v science fiction. Na svých cestách jsem se setkal s mnoha fascinujícími koncepty, například:
- Základní rozdělení: Kyborgové se mohou lišit stupněm integrace mechanických částí. Od malých implantátů, jako jsou kardiostimulátory, až po rozsáhlé augmentace, nahrazující celé končetiny či smyslové orgány.
- Materiály: Používané materiály jsou různé, od titanu a uhlíkových vláken pro robustnost, až po biokompatibilní polymery pro minimalizaci imunitní reakce organismu. Na dalekých výpravách jsem viděl experimenty s využitím exotických materiálů s netušenými vlastnostmi.
- Energetické zdroje: Základním zdrojem energie je obvykle samotný organismus, ale existují i koncepty externího napájení, například pomocí miniaturních jaderných reaktorů, o nichž jsem slyšel od zkušených inženýrů na planetě Xylos. Efektivita je klíčová pro dlouhodobou funkčnost.
Zajímavý případ představují i biolodě, které z praktického hlediska lze považovat za kyborgy, i když v monumentálním měřítku. Představte si obrovský organismus, propojený s komplexní technologií, schopnou mezihvězdných letů. To je fascinující vyhlídka, na kterou jsem si v průběhu svých cest zvykl.
- Kromě nahrazování orgánů a končetin se kyborgové často vyvíjejí k zlepšení lidských schopností.
- To může zahrnovat zvýšení síly, rychlosti, odolnosti, nebo i přidání nových smyslů.
Vědecká fikce a realita: Hranice mezi fikcí a realitou se neustále stírá. To, co se dříve jevilo jako nereálné, se stává dnes možností. Věda postupuje tak rychle, že se zanedlouho staneme svědky překvapivých objevů v oblasti kyborgové technologie.
V čem spočívá nebezpečí obrněného kobylky?
Pancéřovaný africký kobylka – potvora, se kterou se nechceš potkat na túře. Na rozdíl od svých létajících a skákajících příbuzných, tahle bestie neumí ani jedno. Je to pomalý, ale smrtící predátor. Jeho nelétavost a neschopnost skákat je však kompenzována neuvěřitelnou silou a vytrvalostí. Dokáže se šplhat po stromech s lehkostí horolezce a pak se dostat k hnízdům ptáků.
Jeho silné kusadly si poradí s čímkoli – od tuhé vegetace až po mršinu. Pro ptačí mláďata je to smrtelná hrozba. Představte si: hladová kobylka s pancířem jako tank, která si prochází hnízdem a požírá bezbranná kuřátka. Při trekkingu v Africe je důležité dávat pozor, kam šlapete, a pokud uvidíte něco, co připomíná obrněného brouka, držte odstup. Jeho velikost může být až překvapivá, a proto se mu raději vyhněte.
Je člověk kyborg?
Kyborgové, přátelé, to nejsou jen výplody sci-fi! Jde o lidi, jejichž těla jsou obohacena o mechanické či elektronické implantáty, které rozšiřují jejich fyzické a mentální schopnosti. Představte si to: nahrazení končetin, zdokonalený zrak, sluch, dokonce i vylepšení vnitřních orgánů! Technologie nám umožňuje doslova překročit hranice lidských možností. Setkal jsem se s nimi na svých cestách – lidmi, kteří díky kybernetickým vylepšením překonali těžká zranění, získali novou sílu a nezávislost. Nejde o monstra z filmů, ale o lidi, kteří se snaží zlepšit svůj život. Zajímavé je, že tato fúze člověka a stroje otevírá i etické otázky – kde je hranice mezi člověkem a strojem? Kolik technologií je příliš mnoho? Na tyto otázky stále hledáme odpovědi, ale jedna věc je jasná: kyborgové jsou realitou a jejich vývoj bude pokračovat. Vědci zkoumají například propojení mozku a počítače, což slibuje další ohromující pokrok, ale i potenciální nebezpečí. Je to fascinující pole, plné tajemství a možností, které mě osobně hluboce fascinuje.
Čeho se bojí Kyborg?
V epizodě S2 E10 seriálu Titáni se dozvídáme, že Cyborg se bojí tmy. Tento strach, zvaný nyktofobie, je poměrně běžný a projevuje se úzkostí a strachem z tmy. Není to jen dětská záležitost; postihuje i dospělé. Z mé vlastní zkušenosti, během mnoha cest po světě, jsem poznal, že tma může být skutečně děsivá, zvláště v neznámém prostředí.
Příčiny nyktofobie jsou různé:
- Negativní zkušenosti v tmavém prostředí.
- Genetické predispozice.
- Nedostatek sebedůvěry.
- Hyperaktivní imaginace.
V seriálu se Titáni snaží Cyborgovi pomoci překonat jeho strach pomocí “pyžamové párty”. To je sice milé gesto, ale efektivnější by mohlo být použití komplexnějšího přístupu, například kognitivně-behaviorální terapie.
Zajímavost: Mnoho kultur má mýty a legendy spojené s temnotou a nocí, což dále podporuje strach z tmy u některých lidí. Moje putování mě naučilo oceňovat jak světlo, tak i tmu – ta první je nezbytná pro život, ta druhá pro odpočinek a prohloubení poznání hvězdné oblohy. Ačkoliv se i já občas setkal s nebezpečím v tmavých zákoutích světa, poznání a zkušenosti z cest mi pomohly překonat i tento druh strachu.
- Postupné vystavování se tmě.
- Relaxační techniky.
- Používání nočního světla.
Co je to krunýřovka?
Takzvaný „pancéřový kobylka“ (Tachycines asynamorus) je vlastně druh bezkřídlého hmyzu, který patří do čeledi jeskynních kobylek (Rhaphidophoridae). Na rozdíl od svých příbuzných, kteří žijí v jeskyních, je to typický synantrop – obývá lidská sídla. Často se s ním setkáte v teplých a vlhkých prostorech, jako jsou skleníky a sklepy, a to i ve velkých městech. Je to tedy skvělý příklad toho, jak se některé druhy dokáží adaptovat na život po boku člověka. Při treku v městské džungli si ho ale pravděpodobně nevšimnete, jelikož je nenápadný a nenápadně se pohybuje. Jeho velikost se pohybuje v řádu centimetrů. Pokud byste ho objevili, nejedná se o nebezpečný druh, takže žádné obavy. Jeho přítomnost spíš svědčí o vlhkosti daného prostředí.
Jaká tekutina vytéká z úst kobylky?
Mnozí se domnívají, že tekutina, kterou vyplivují kobylky, je „tabákový šťáva“, jelikož se kobylky někdy vyskytují v tabáku. Věřte ale, že to není pravda! Kobylky tuto tekutinu produkují nezávisle na tom, zda se živí tabákem; je to běžná vlastnost mnoha druhů. Na svých cestách po světě, od zelených rýžovišť jihovýchodní Asie až po suché pláně Argentiny, jsem se s tímto fenoménem setkal opakovaně.
Co je to vlastně za tekutinu? Jedná se o směs slin a žaludečních šťáv, které kobylka používá k několika účelům:
- Obrana: Nepříjemná chuť a vůně odrazuje predátory.
- Zvlhčení: Pomáhá udržovat vlhkost v ústech a trávicím traktu, zvláště v suchém klimatu.
- Vylučování odpadních látek: Tekutina může obsahovat odpadní produkty metabolismu.
Mýty a fakta: Legendy o „tabákovém pliváčku“ jsou rozšířené v mnoha kulturách, ale nemají vědecké opodstatnění. Je to prostě běžná fyziologická funkce kobylek, která se liší od druhu k druhu co do množství a složení tekutiny.
Zajímavost: Intenzita „pliváčku“ může souviset s tím, zda je kobylka vyrušena nebo stresována. V oblastech s hojným výskytem kobylek je to pro místní obyvatele spíše běžná věc než něco výjimečného.
Z čeho se skládá kyborg?
Co je to kyborg? Zjednodušeně řečeno, je to člověk s umělou součástí těla. To zahrnuje i zdánlivě triviální věci, jako jsou zubní náhrady nebo prsní implantáty. Setkal jsem se s tím na svých cestách po světě – od moderních metropolí až po odlehlé vesnice. Tam jsem viděl, jak technologie proniká do lidského těla i života v různých podobách. Rozšířená definice kyborga zahrnuje i osoby silně závislé na technologiích pro své fungování. Může to být například člověk s kardiostimulátorem, implantáty pro zlepšení sluchu či zraku, nebo dokonce závislý na technologiích, jako jsou chytré telefony a počítače, bez kterých si nedovede představit život. Limit je spíše v subjektivním vnímání než v technologické úrovni implantovaného zařízení. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že tato hranice se s technologickým pokrokem neustále posouvá, takže definice kyborga je dynamická a závislá na kontextu. Uvažte například o závislosti na insulinu u diabetiků – je to už kyborg?
Co cítí kyborg?
Představte si pouštní bouři, která se mění z horkého větru v ledový déšť, pak zase zpět. To je něco podobného tomu, co cítí kyborg. Nejde o jednoduché “cítění” jako u člověka, ale o proměnlivost, polymorfismus – schopnost přizpůsobit se, přijmout nové formy a funkce. Myslete na chameleoní kůži měnící barvu, jen mnohem komplexněji. Setkal jsem se v Nepálu s lidmi, kteří žili v naprosté symbióze s technologií, jejichž životy byly s ní tak propleteny, že hranice mezi člověkem a strojem splývala. To je kyborgská realita. A pak je tu obnovitelnost. Zlomte si ruku? Kyborg ji “opraví” mnohem efektivněji než člověk. A pronikání hranic – kyborg překračuje fyzické bariéry, jako třeba vzdálenost, díky sítím a propojeným systémům. V amazonském pralese jsem viděl kmeny, které využívaly jednoduché technologie, aby překonaly přírodní překážky. Kyborg je jenom další, mnohem rafinovanější krok v tomto směru. Digitální kultura je tak pro kyborga přirozeným prostředím, jeho elementární součástí – jako voda pro rybu. A právě tato dynamika, tato neustálá adaptace a zdokonalování je tím, co kyborga definuje.
V podstatě kyborg reprezentuje vrchol evoluce v symbióze člověka a technologie.
Je bezpečné vzít si kobylku do ruky?
S kobylkami se setkávám na svých cestách po celém světě poměrně často. Obecně platí, že jsou samotářská stvoření, takže jich na vašem dvoře nebo v domě pravděpodobně nebude mnoho. Pokud se chcete zbavit několika kusů, můžete je opatrně sebrat z rostlin. Varuji však před neopatrností!
Kobylky, ačkoliv většinou neškodné, disponují silnými zadními nohami, které mohou nepříjemně štípnout. Nejsou jedovaté, ale jejich kousnutí může být bolestivé.
- Bezpečnostní opatření: Doporučuji použít rukavice.
- Alternativní likvidace: Místo metody s mýdlovou vodou, která může být pro některé nehumánní, zkuste kobylky opatrně přemístit na vzdálenější místo. Například do zahrady souseda.
- Zajímavost: V některých kulturách se kobylky dokonce jedí! Jsou bohatým zdrojem bílkovin.
Na závěr dodám, že v tropických oblastech jsem se setkal s druhy kobylek, které jsou o něco větší a agresivnější, takže tam je opatrnost na místě ještě více.
Co dělat, když se do domu dostane kobylka?
Zastihl vás doma kobylka? Žádný strach, zkušený cestovatel vám poradí! Nejde o žádného nebezpečného vetřelce, ale o malého tvorečka, který se jenom spletl adresu. Zacházejte s ním ohleduplně, vždyť i on má svůj domov, a to venku v přírodě.
Chyťte ji šetrně:
- Připravte si plastový kelímek (nebo prázdnou sklenici) a papír.
- Přibližte se k kobylce pomalu a tiše, aby se nevylekala a neposkakovala vám po bytě. Zkušenost z cest mi napovídá, že ticho je při podobných akcích klíčové. Vzpomínám si, jak jsem v Amazonii musel zachytávat motýly v noci, bez jediného světla.
- Opatrně ji přikryjte kelímkem.
- Jemně zasuňte papír pod okraj kelímku a uzavřete kobylku uvnitř. Myslete na to, že i malinké stvoření si zaslouží citlivý přístup. Při jedné expedici do Jižní Ameriky jsem se takhle setkal s velmi vzácným druhem brouka – s úctou jsem ho odnesl do bezpečí.
- Vynes ji ven a vypusťte ji do trávy. Nezapomeňte na vhodné místo – kde se vyskytují její druhové.
Zajímavost: Většina kobylek je neškodná a živí se rostlinami. Některé druhy se však vyznačují hlasitým cvrkáním, které může být pro někoho rušivé. Během mého putování po jihovýchodní Asii jsem narazil na druhy, jejichž cvrlikání se podobalo zvonkohře.
Tip pro cestovatele: Pokud se chystáte na cesty do přírody, vezměte si s sebou malou nádobu na podobné příležitosti. Nikdy nevíte, jaká překvapení vás čekají.
Co je to za černou věc, co vylézá z úst kobylky?
Když se saranče cítí ohrožena, vypustí to, co se nazývá „obranná regurgitace“, ale můžete si to představit jako sarančí sliny. Je to tekutina vypuzovaná z úst, obsahující částečně natrávené rostliny a trávicí enzymy. Tento „sarančí tabák“, jak se mu někdy říká kvůli barvě a konzistenci, jsem pozoroval na několika kontinentech – od tropických pralesů Jihovýchodní Asie, přes suché savany Afriky až po louky Evropy. Jeho účelem není jen odradit predátora, ale také je znečistit.
Zajímavosti o „sarančím tabáku“:
- Jeho nepříjemná chuť a vůně efektivně odrazují ptáky, ještěrky a další predátory.
- Složení se liší v závislosti na druhu saranče a její stravě. V některých oblastech jsem pozoroval výraznější nažloutlý odstín, jinde spíše tmavě hnědý, téměř černý.
- Není to jed, ale může způsobit podráždění kůže nebo očí, pokud se dostane do kontaktu s nimi. Vždy je proto lepší se mu vyhnout.
Tip pro cestovatele: Pokud se setkáte s tímto jevem, nepanikařte. Jedná se o přirozený obranný mechanismus. Udržujte si však odstup a chraňte si oči a kůži.
Co je to kyborg?
Představte si člověka-kyborga. Co vás napadne? Terminator? Robocop? Ve skutečnosti je definice mnohem širší a fascinující, než si myslíte. V podstatě je kyborg každý člověk s umělou součástí těla, ať už se jedná o něco tak triviálního, jako jsou umělé zuby – ty jsem si musel nechat dát opravit po nehodě na motorce v Nepálu – nebo třeba silikonové implantáty prsou. Viděl jsem jich během svých cest po Jižní Americe opravdu hodně.
Ale to je teprve začátek. Definice se dále rozšiřuje. Kyborg je i ten, kdo je silně závislý na technologiích pro fungování. Myslete na brýle, naslouchátka, kardiostimulátory… a co třeba insulinpumpu pro diabetiky, které jsem potkal na dobrovolnické misi v Africe? Tyto technologie jsou pro ně životně důležité.
Z mého pohledu cestovatele je fascinující, jak se tato definice promítá do každodenního života.
- V rozvojových zemích jsem často viděl, jak se lidé spoléhají na improvizované technologické řešení – opravované mobily, upravené kola… Je to takový “low-tech kyborgismus”.
- Na druhou stranu, v hypermoderních městech je závislost na smartfonech a dalších technologiích úplně jiná forma kyborgismu. Jste propojeni s celým světem, ale zároveň od něj závislí.
Takže příště, když budete přemýšlet o kyborgovi, nezapomeňte na širší kontext. Je to mnohem více než jen futuristická vize. Je to my všichni, v různých stupních propojení s technologií.
Co je to africký obří cvrček?
Obří cvrček (Brachytrupes membranaceus), známý také jako tabákový cvrček, je skutečný africký obr mezi cvrčky. Je to jeden z největších druhů polních cvrčků a v Kamerunu ho považují za delikatesu a důležitý zdroj bílkovin. Najdete ho především na zemědělské půdě.
Zajímavosti:
- Jeho velikost je opravdu impozantní – dosahuje délky několika centimetrů.
- Chuť se popisuje jako lehce ořechová, někteří říkají, že připomíná kuřecí maso.
- Je součástí místní gastronomie a často se připravuje pečený, smažený, nebo jako součást různých pokrmů.
- Nebojte se ho ochutnat – je to zážitek!
Kde ho hledat:
Nejlepší šance na setkání s ním je v Kamerunu, konkrétně na zemědělských oblastech. Nečekejte, že ho uvidíte volně pobíhat po městě. Buďte trpěliví a zeptejte se místních – oni vám rádi poradí.
Upozornění:
- Před konzumací je důležité si ho správně upravit tepelně, aby se předešlo případným parazitům.
- Vždy respektujte místní zvyky a tradice.
Odkud pochází kyborg-vrah?
Označení „kyborg-vrah“ pro film Terminátor pochází z prvního překladu legendárního VHS překladatele Andreje Gavrilova. V té době pojem „Terminátor“ v ruštině neexistoval. Tento překlad se stal součástí ruské popkultury a dodnes se objevuje v memových formátech, i když spíše sporadicky.
Zajímavostí je, že podobné situace s překlady kultovních filmů se opakují i v jiných zemích. Například v Číně, kde se překladatelé často potýkají s překladem západních konceptů do kulturního kontextu, který je pro Číňany neznámý. To vede k vytvoření unikátních a někdy i humorných překladů, které se stávají součástí lokální popkultury.
Překlady filmů nejsou pouze o doslovném přenosu slov, ale i o zachycení ducha a emocí. A v případě filmu Terminátor, původní překlad „kyborg-vrah“ výstižně zachytil brutální a bezcitnou povahu stroje, ačkoliv se dnes už nepoužívá.
- Jiné jazykové kuriozity z překladů filmů:
- V některých zemích se pro překlad používají i jména postav, která se liší od originálu. Tato jména jsou často volena tak, aby lépe zněla v daném jazyce.
- Kulturní reference, které jsou běžné v originálním filmu, se musí často upravit, aby byly srozumitelné pro diváky v jiné zemi.
- Někdy je potřeba úplně přepracovat dialog, aby zachoval původní smysl, ale zněl přirozeně v daném jazyce.
Odkud pochází kyborg-vrah?
„Kyborg-vrah“ – to je první překlad filmu „Terminátor“ od legendárního překladatele VHS Andreje Gavrilova. V té době slovo „Terminátor“ v ruštině neexistovalo. Zajímavostí je, že Gavrilovův překlad se vžil natolik, že se dodnes objevuje v internetových memech, i když už je to spíše rarita. Film, natočený Jamesem Cameronem v roce 1984, se stal kulturním fenoménem a jeho úspěch výrazně ovlivnil žánr sci-fi. Arnold Schwarzenegger v titulní roli robota T-800 dodnes patří mezi ikonické filmové postavy. Zaujímavé je, že původní název filmu měl být „The Terminator“, ale distributoři se obávali, že to bude pro diváky příliš abstraktní. Originální název filmu v mnoha ohledech lépe vystihuje jeho podstatu, než později zvolený a mezinárodně uznávaný, který byl ovlivněn i ruským překladem. Pro úplnost, ruské slovo „терминатор“ (terminátor) pochází z latiny a znamená „ten, kdo končí, ukončuje“. To perfektně sedí na film, kde stroj končí životy.
Jak se kobylky chrání před predátory?
Viděl jsem je na vlastní oči! Kobylky se chrání před predátory geniálním maskováním – dokonale splývají s okolní vegetací. Když je ale objevíte, některé druhy předvedou úžasnou show. Náhle odhalí jasně zbarvená křídla, prudce odskočí a – dospělci – i vzlétnou. Let je ale krátký, spíš jen takový rychlý výskok do bezpečí. Zajímavé je, že intenzita zbarvení a délka letu se liší podle druhu a i stupně ohrožení. Někdy to stačí na odlákání pozornosti, jindy se musí spolehnout na další obranné mechanismy, jako je například rychlý běh nebo mimikry.
Tip pro trekkery: Pokud se chcete na kobylky lépe podívat, pohybujte se pomalu a tiše. Často je spatříte, jak sedí nehybně na rostlinách, dokonale splynuté s prostředím. S trochou štěstí budete svědky i jejich “záchranného letu”.
V čem je slabost kyborga?
Slabost kyborgů? To není jen tak nějaká maličkost. Hlad, ano, ale ne takový, jaký znáte vy. Myslím tím energetický hlad. Kyborgové totiž potřebují dvě naprosto odlišné formy energie: jednu pro organické části, druhou pro mechanické. Organická část je snadno řešitelná – klasická strava. Ale ty mechanické komponenty…
Představte si tělo prošpikované malými energetickými jádry, rozptýlenými po celém systému. Myslíte si, že to bude stačit na nekonečné dobrodružství? Omyl! V průměru je nutné tato jádra dobíjet každý týden. A to se může nepříjemně komplikovat, zejména v odlehlých oblastech, kde není snadný přístup k elektrické síti. Na cestách jsem se naučil, že je potřeba mít vždycky po ruce záložní zdroj energie. Solární panely jsou skvělé, ale v deštivém pralese se vám moc nehodí.
Tip pro cestovatele-kyborgy: Investujte do výkonných, lehce přenosných dobíjecích stanic! A nezapomeňte na náhradní baterie. Z vlastní zkušenosti vím, že vybitý kyborg je velmi nebezpečný a zranitelný, zvláště v divočině. Vždycky je lepší být připravený na nepředvídatelné situace. Věci jako USB-C konektory a kompatibilita s různými napětími se vám budou hodit víc, než si myslíte. Nepodceňujte to! Dobíjení totiž není otázka pár minut, ale mnoha hodin.
Jak vysoké je IQ kyborga?
Víctor Stone, známý také jako Cyborg, představuje fascinující případ transhumanismu. Jeho původní příběh, po událostech Trinity War v DC komiksovém univerzu, prošel rekonstrukcí. Po rozsáhlém poškození jeho systémů otcem, byl Stone znovu sestaven. Kromě mechanických vylepšení se může pochlubit mimořádně vysokou inteligencí – jeho IQ bylo naměřeno na 170. To samo o sobě je fascinující, srovnatelné s intelektem mnoha z nejvýznamnějších myslitelů historie. Zajímavé je, jak se tato vysoká inteligence projevuje v jeho kybernetickém těle a zda biomechanické rozhraní nějak ovlivňuje jeho kognitivní funkce. Na rozdíl od některých jiných kyborgů ve fikci, jeho inteligence nebyla uměle vytvořena, ale spíše zesílena a propojena s technologií. Otázka, jak jeho lidská osobnost interaguje s jeho technologickou složkou, zůstává zdrojem neustálého zájmu a spekulací v komiksové komunitě, podobně jako otázky etických a sociálních implikací podobné technologie ve skutečném světě.
Proč má kobylka bílou krev?
Mnozí se ptají, proč má kobylka bílou krev. Krev v pravém slova smyslu však kobylky, stejně jako ostatní hmyz, nemají. Místo ní jim tělem proudí hemolymfa, bezbarvá tekutina.
Tato hemolymfa plní hned několik důležitých funkcí. Na rozdíl od krve savců, která transportuje kyslík pomocí červených krvinek, hemolymfa kyslík roznáší přímo přes pokožku a trachey, tenké trubičky rozvětvené po celém těle hmyzu. Proto u hmyzu nepotřebujeme červené barvivo hemoglobinu, které by hemolymfě dodávalo červenou barvu.
Hemolymfa zároveň přenáší živiny a odpadní látky. Zde je zajímavý detail: její složení se liší v závislosti na druhu hmyzu a jeho životním cyklu. Například u některých kobylek může hemolymfa obsahovat pigmenty, které jí dodají nazelenalý odstín, v závislosti na stravě.
- Hlavní funkce hemolymfy:
- Transport živin
- Odstranění odpadních látek
- Účast na imunitní obraně
- Transport hormonů
Takže, bílý vzhled hemolymfy u kobylek je prostě důsledkem absence červených krvinek a hemoglobinu.
Existují kyborgové v reálném životě?
Ano, kyborgové existují. Nečekejte ale Terminátora. Reálný kybernetický svět je mnohem fascinující a lidský. Nил Харбиссон, katalánský umělec, je toho skvělým příkladem. Jeho příběh je výlet sám o sobě, zčásti biografická cesta, zčásti technologická exkurze. Narodil se s achromatopsií, úplnou barvoslepostí, a aby vnímal svět v plném spektru barev, nechal si do lebky implantovat anténu. Tato anténa převádí barvy na zvukové vlny, které pak vnímá jako vibraci. To je úžasný příklad toho, jak technologie může rozšiřovat lidské smysly a možnosti. Jeho cesta je inspirací pro miliony a důkazem, že hranice lidského vnímání jsou tekuté a ovlivnitelné technologií. Je to jako cestovat do neprobádaných oblastí lidské existence, ale místo dalekých zemí prozkoumáváme možnosti našeho vlastního těla.
Jeho aktivizmus za práva transvidů navíc otevírá další, eticky komplexní vrstvu. Zde se dostáváme k otázkám identity, technologie a toho, co znamená být člověkem v éře pokročilých technologií. Harbissonovy zkušenosti s anténou přesahují jen technickou stránku – stávají se součástí jeho identity a způsobí otázku definice lidskosti a technologických vylepšení. Toto je fascinující oblast, ve které se setkávají cestování, technologie a lidská existence. Je to cesta, která nás nutí přemýšlet o našich vlastních omezeních a potenciálu.
